Trestný čin výtržnictví

Starosta města Oder sdělil, že rada zamítla požadavek na přejmenování ulic po propagátorech genocidy Slovanů a zakladatelů „vědeckého“ komunismu Marxovi a Engelsovi. Toto stanovisko dodnes nebylo změněno.

Přitom vůbec nebylo panem starostou nebo radou zpochybněno, že oba klasici skutečně genocidu Slovanů propagovali. Rozhodujícím důvodem pro zamítnutí byla administrativní zátěž pro občany, kteří zde bydlí, a fakt, že nikdo z Oder přejmenování nenavrhl. Propagace genocidy Slovanů nevadí. (Viz článek v Neviditelném psu z 5.8.2014 Změna zamítnuta.) K tomuto je nutno podotknout, že před podobným problémem byla republika v roce 1945, kdy bylo nutno přejmenovat ulice zejména po Adolfu Hitlerovi, Hermannu Göringovi aj. Jak by pochodil předseda národního výboru, který by odmítl požadavek na přejmenování, i kdyby se odvolal na stanovisko nějakého kolektivního orgánu? Přitom desítky ulic po Marxovi a Engelsovi byly již po roce 1989 přejmenovány. Potíže, pro které zamítlo přejmenování město Odry, byly řešeny a vyřešeny v bezpočtu obcí a měst v České republice. Poslední ulice po Engelsovi zůstane v Odrách a morálka může jít stranou!

Podle zákona o obcích, obci přísluší rozhodovat o názvech části obce, ulic a jiných veřejných prostranství. Orgánem, kterému v obci tato příslušnost plně náleží, je zastupitelstvo. Zde je nutno poukázat na fakt, že pan starosta snímá ze sebe odpovědnost s odvoláním na stanovisko kolektivního orgánu rady, a přitom vůbec nepředložil k rozhodnutí záležitost kompetentnímu orgánu, kterým je zastupitelstvo města. Sám je kompetentní takový návrh předložit bez ohledu na stanovisko rady. Důvody, proč záležitost nepředložil zastupitelstvu k rozhodnutí, také nesdělil. Že by propagace genocidy Slovanů i pro zastupitelstvo nebyla dostatečným důvodem k přejmenování ulic?

Vzniká otázka, zda v našem případě kromě morální povinnosti neexistuje i právní povinnost přejmenovat ulice pojmenované po propagátorech genocidy Slovanů. Právní předpis, který by výslovně zakazoval pojmenovat ulici například po Adolfu Hitlerovi, není.

Zákaz je nutno dovodit z jiných ustanovení právního řádu. Pojmenování ulice je vyjádřením určitého projevu a názoru. Pokud se ulice se pojmenovávají po určitých osobách, jde především o to, aby se vyjádřila výjimečnost těchto osob a jejich zásluhy. Jde o vyjádření názoru zastupitelstva obce nebo města. Svoboda vyjadřovat své názory slovem písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem je zakotvena především v čl. 17 Listiny základních práv a svobod. Zde je zakotveno také její omezení. Svobodu projevu lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti.

V tomto případě je nutno rovněž poukázat na nedostatečnou právní úpravu. Mělo by zde dojít k doplnění a precizaci zákonů. V našem případě je nutné konstatovat, že vyvěšením tabulek se jmény ulic po propagátorech genocidia Slovanů, např. Hitlerovi, Marxovi nebo Engelsovi v obci nebo městě půjde přinejmenším o trestný čin výtržnictví podle § 358 trestního zákona. Jde o hrubou neslušnost na veřejnosti přístupném místě.