SPOLEČNOST: Úlehla, jděte si po svejch!
Snad na stránkách Neviditelného psa nebude již přemeteleskováno a přebleskováno, když přiložím drobné polínko.
Shrňme si, o co kráčí. Hudební gigant Tomáš Úlehla stvořil píseň propagující politické hnutí, za které letos "kope". Toto dílo vyznačující se značně plytkou melodií a nekonečně nudným přednesem samotného autora se do dějin hudby zapsalo především tím, že v textu písně tvůrce použil výraz z filmu "Marečku, podejte mi pero". Když se ozvaly hlasy poukazující na to, že pan Úlehla oním meteleskublesku v jistém smyslu "vykradl" scénář filmu pánů Svěráka a Smoljaka, postavilo se politické hnutí Hlavu vzhůru za autora oné více než trapné odrhovačky jako jeden muž. Tak jsme se dozvěděli, že tento výraz pochází z estonštiny, že se běžně a odedávna používá na Valašsku a že obě části onoho výrazu jsou běžnými rumunskými příjmeními.
Nikdo se ale nezabýval tím, že ve filmu vzápětí po onom slavném "Hujer, meteleskublesku!" slyšíme překlad "Hujer, jděte si po svejch!" Nemohu tomu jinak rozumět, než že refrénem své písně Tomáš Úlehla vyzývá posluchače, aby si šli po svejch. Vzápětí je zase ale vyzývá: "Pojďme pomoct Česku." Vskutku nechápu.
Vše má ale ještě jeden rozměr. Píseň je tak hloupá, že se domnívám, že její autor dokázal téměř nemožné. Podařilo se mu vtisknout jistý, byť asi poněkud zbytečný polibek smrti svému vlastnímu politickému hnutí. Jsem přesvědčen, že po vyslechnutí této písně již tak nevelký počet příznivců Hlavy vzhůru ještě významně klesl. Ostatně z předvolebních průzkumů je zřejmé, že ono hnutí je prakticky politickou mrtvolou. Soudím, že onen blábol tento stav klinické smrti ještě prohloubil.
Doslechl jsem se, že se pan Svěrák hodlá kvůli oné "krádeži" soudit. Jistě je to moudrý muž, kterému netřeba připomínat, že do mrtvol se nekope a "o mrtvých jen dobré".
Nejde o píseň, ale jde o to, že celé to hnutí včetně Tomáše Amadea Úlehly mu přece nestojí za to, aby se jeho pulz zrychlili byť jen o jeden jediný úder za minutu.
Snad se na mne pan Svěrák nebude zlobit, když mu připomenu a ocituji velkého Járu Cimrmana:
Vykvajzněte se na ně! Slyšíte? Vykvajzněte se!