Po výsledku prezidentských voleb ve Spojených státech jsme svědky permanentní anatomie skandálu a nářku, že přichází konec našeho světa. Jenže pánové Trump, Putin, Orbán, Hofer, Zeman a podobní žijí v našem světě, patří do současného světa. Proto neseme za současný stav spoluodpovědnost a té se nesmíme vzdát. Pokud se do dnešní společnosti nebudeme integrovat a budeme o zmíněných pánech hovořit jako o lidech z jiného světa, nebudeme mít představu o celku, staneme se ještě snadnějším objektem manipulace.

Chceme-li se ve světě řádně vyznat, musíme ho přijmout jako celek a začít ho přesně popisovat: jen když současný stav pojmenujeme, dovedeme si představit, jaké nebezpečí na nás číhá a co nás ohrožuje. Mluvit třeba o Trumpovi jako o pravicovém populistovi či o Putinovi jako o moderním autokratovi znamená používat zavádějící slova, která se míjejí s podstatou.

Pokud u tohoto snadného slovníku zůstaneme, znamená to, že jsme zaspali možnost se novému nebezpečí bránit. V druhé půlce minulého století obcházelo svět strašidlo komunismu, proti kterému se postupně vzepřela velká část planety. Komunismus či socialismus se zhroutil, ale z haraburdí minulosti se pomalu dere k životu staré a stejně nebezpečné strašidlo, a to je fašismus.

Čím víc se orientujeme v anatomii nových událostí, tedy v Trumpovi, těch, co podněcovali brexit, v Le Penové či u sousedů ve Frauke Petry z Alternativy pro Německo, je evidentní, že jde o tendenci, o které se dá hovořit jako o krajně pravicové revoluci, tedy o fašismu. Ten je projevem krize naší doby, napsal Jakob Augstein.

Rozdělit celou Evropu?

Mussolini, kterého cituje, řekl krátce před smrtí ve Ville Feltrinelli: „Láska k nerozumnosti je společná všem fašistickým hnutím, protože fašismus je především psychologickým fenoménem, a teprve potom politickým.“

Nenávist k cizímu, strach ze změn, přeceňování silných, zlost vůči elitám tvoří emocionální podhoubí většiny těchto hnutí na západě a posilování kolektivní vůle a odpovědnosti a potlačování individuální vůle a odpovědnosti na východě, představují reálná nebezpečí, která musíme brát vážně. Zlost na vnitřní poměry na západě stejně jako stupňovaná zlost vůči vnějším nepřátelům na východě a ve střední Evropě odvádí pozornost od skutečných velkých vnitřních problémů, kterou noví vládci využívají pouze ve svůj osobní prospěch a své cíle: snaží se politiku privatizovat.

Pokud se k lidem, jako je Trump, Putin a další, obrátíme zády a z našeho světa je vytěsníme, vyklízíme hřiště, na kterém mohou předstírat, že vyřeší všechny problémy. Nesouhlasíme-li s nimi, protože víme, že takové řešení nemůže existovat, musíme jim vzdorovat, a to všemi dostupnými prostředky.

Jinak Trump s Putinem uzavřou podobný pakt, jako to udělal Ribbentrop s Molotovem v roce 1939, kterým si rozdělili Polsko. Noví páni by si mohli podle tohoto receptu rozdělit celou Evropu.

Psáno pro ČRo Plus