Nečekal jsem, že budu za článek, který varuje před fízlovským bolševismem pod bruselskou kamizolkou, nařknut z bolševismu. Prý sám jsem „bolševik – černý, či modrý“, napsal mi jeden čtenář. Umím prý jen „mlžit a strašit.“ Moje obavy, že směrnice EU, vynucující uchovávání dat o telefonickém a emailovém spojení mezi unijními Evropany, povede k masivnímu průniku úřadu do soukromí jednotlivce, jsou prý liché, neboť monitoring bude prý určen ne k zaznamenání celých hovorů či emailů, nýbrž „jen“ k evidenci čísel, z nichž a na která je voláno, aby se tak snadněji odhalil organizovaný zločinec. Jako by promluvilo samo bruselské tiskové oddělení. Jen hodně naivní euroobčan si může představovat, že když něco lze zneužít, nebude toho zneužito jen proto, že Evropa stojí na ušlechtilých mravních a kulturních základech. Opak se stane brzy pravdou.

Bavíme-li se o zneužívání osobních dat, a mezi ty monitoring elektronické komunikace jistě patří, pak musíme mluvit nejen o politickém zneužívání, ale taky třeba o ekonomickém. Vždyť přece právě osobní data jsou nejcennějším kapitálem pro všechna reklamní a marketingová oddělení vyspělého kapitalismu. Dávno už neplatí, že efektivní je především plošná reklama (třeba jako kobercový nálet Vizírem). Efektivní je především reklama osobní, přesně cílená, na vybrané optimální cílové skupiny. Jenomže abychom věděli, které skupiny to jsou, musíme se orientovat v jejich osobních datech, prioritách, zájmech, preferencích, sociálních a demografických specifikách atd. Přinejmenším proto mají osobní data pro výrobce a distributora čehokoli (ovšemže také idejí!) cenu zlata. A přinejmenším proto je trestuhodné, že nová eurosměrnice otevřela stavidla, vypustila džina z láhve a umožnila úředně posvěcené obchodování s osobními údaji.

To, že se to zatím neděje, ani v nejmenším neznamená, že se to nebude dít ve velmi krátkém čase. Stačí už jen to, že se to dít může a smí. Je na to předpis, směrnice, zákon. Od nynějška už nikdo nemůže naříkat, že jeho soukromí je veřejným statkem. Velký bratr z Bruselu to tak chce. A my jsme si ho konec konců zvolili. Tak teď máme, co jsme chtěli.

20.12.2005

(Psáno pro server Ćeská média)