Před časem diskutovali ve studiu Liběny Rochové – evropské módní návrhářky a designérky - zástupci výrobců spotřební elektroniky na straně jedné, nábytkového designu na straně druhé, nechyběli ani zástupci médií. Diskusi uspořádali představitelé Veletrhu Brno.

Diskutovalo se nad otázkami jako Spotřební elektronika je složitá, nekompatibilní, s mnoha zbytečnými funkcemi a uživatelsky nepřívětivým rozhraním! Proč je design spotřební elektroniky tak unifikovaný, nezajímavý, neodpovídající moderním trendům vybavení interiérů? Proč myslíme při vybavení interiéru na spotřební elektroniku mnohdy až v poslední řadě? či Plně funkční a z hlediska designu čistá digitální domácnost -- zbožné přání nebo blízká realita?

Jednou z názorových dominant zastávanou převážně výrobci byl postesk nad tím, že uživatelé nejsou schopni přijmout moderní technologie, nechápou, co to je spotřební elektronika. Koupí si televizi, ledničku či přehrávač a chtějí, aby jim to fungovalo deset, patnáct let. Pořídí si domácí kino a nehledí na to, že nemají v bytě/vile natažené sítě a připravené rozvody, kabely se jim pak válí všude. Přitom pračku si kupují s tím, že mají připravenou vodu, odpad a elektřinu. Jeden informační šuhaj tvrdil, že spotřební elektronika znamená, že každé 2-3 roky obnovíme domácí elektroniku i bílé zboží. Mluvilo se o zpátečnickém konzervatismu uživatelů, kteří se spokojí s domácí elektronikou v barvě černé či stříbrné a víceméně unifikované hranatosti. Na druhé straně se ozvalo, že design určuje spotřebitel, firmy mu jen vycházejí vstříc.

Žasl jsem. Tiše, pak i nahlas. Takovou odtrženost od života jsem nečekal. Kdo sleduje reklamy, ví, že je to naopak: výrobci masírují zákazníky/spotřebitele a vnucují jim, co se jim má líbit a co mají chtít. V oblasti softwaru stačí zmínit microsoftský Office, potažmo Word. Těch úslužných funkcí a vycházení vstříc, co nabízí a vnucuje, a ne vždycky jdou vypnout. Neznám uživatele, který by to chtěl. Připravovaná Alta Vista bude dokonce měnit podobu podle toho, co uživatel dělá, a nabízet pokaždé něco jiného. Určitě to Microsoft odůvodní požadavkem zákazníků.

Nepřipravenost zákazníků tahajících domů domácí kina a další spotřebiče bez toho, aby pro ně měli připravenou instalaci a lišty, je chimérou. Naprostá většina lidí bydli v hotových domech či bytech a pokud kupují/staví nový, ne vždy mají představu, co kde bude, nemluvě o tom, že se to stejně změní. Uvědomělý uživatel, který si odpovědně narýsuje osobní, pracovní, životní a ubytovací dráhu a má vše doma od počátku na svém místě s pečlivě ukrytými kabely, nepatří ani do říše pohádek, jak je neskutečný. Proč se výrobci nezamyslí nad tím, jak do 10 let zabydleného bytu umístit nový velkoplošný televizor s domácím kinem, aby člověk nemusel řešit otázku kabelů? Tak stojí problém.

Pokud jde o design, ať designéři navrhnou kulaté a oválné přehrávače, zesilovače a tunery, v rozmanitých barvách, když si myslí, že to někoho zaujme. Věci denního používání snad nebudeme vnímat jako členy domácnosti, abychom trvali na tom, že mají být interesantní. Dobrý sluha byl odjakživa nenápadný, ale dělal, co bylo potřeba - rychle, včas a spolehlivě.

Došlo samozřejmě i na úžasné vize digitální domácnosti s přístrojem all-in-one a pokrokovým hlasovým ovládáním. Opět mi nikdo nedokázal odpovědět na otázku, kolik bude k dispozici dálkových ovladačů, jak se bude řešit rozporný požadavek na využití televizoru/výběr programu, nemluvě o tom, jak to dopadne, když večer se sejde doma pět lidí a budou úkolovat nahlas nebohé spotřebiče.