Jelikož se mi obecně nechce rozprávět s pubertálem, radši brouzdám po internetu. Tam se mi však dostalo dávky podobně nepříjemných zážitků. Těmi byly: otřesná reakce duchovního Štampacha po útoku na World Trade Center typu „a máte co jste chtěli, imperialisti“; otřesná zpráva o skupině křesťanských zarputilců, kteří v USA objížděli pohřby amerických vojáků a ječeli na zúčastněné, že děkují baptistickému bohu za jejich smrt, neboť se takto projevila boží pomsta za homosexualitu; otřesné video, kde stoupenci boží lásky s provoláváním slávy Alláhovi upižlali hlavu Nicku Bergovi (nemohu doporučit); otřesná ignorance příliš dálkového studenta žurnalistiky na Blistech o Iráku, kde při popisu vývoje za posledních 80 let USA a CIA způsobily úplně všechno, ale Saddámova invaze do Kuvajtu v r. 1990 je úplně zamlčena a místo toho je epizoda zaplácnuta Spokené státy obviňující a vylhanou zpotvořeninou typu „Invaze z roku 1991 zabila 200.000 Iráčanů, především civilistů...“ (ve skutečnosti obětí bylo síše 20 až 35 tisíc, viz encyklopedie Encarta); a konečně otřesně podivný postoj pana Hořejšího, kterému je z celého světa nejvíce líto hollywoodských herců a dalších příslušníků americké levice bolestně trpících chybami vlády prezidenta Bushe a které je tedy třeba podpořit v jejich nekriticky kritizujícím úsilí (zde a zde).
Pan Štampach se tak nějak omluvil, se svobodou projevu úchylných baptistů se americký systém vypořádal s typickou nelidskou krutostí v podobě pokuty 11 miliónů dolarů, šílení alláhovníci dostávají po kebuli také díky pašáctví generála Petraeuse a dálkovému studentovi žurnalistiky jistě brzy skončí dálkové hodiny tělocviku a začnou dálkové lekce v objektivitě. Jak však pomoci povolit přetlakový ventil panu Hořejšímu, aby neexplodoval, dokud prezidenta Bushe nevystřídá někdo náchylnější k přijetí příkazů od svazu bolševiků a lidoužroutů při OSN? Bohužel, nikterak. Stejně jako není pomoci pubertálovi, dokud se nepostaví na vlastní nohy. Do té doby bude pouze kritizovat, přehlížet kladné činy a vznášet nároky. A trpělivý rodič ho nadále bude chránit a pomáhat mu, přestože pár facek a odříznutí od kapesného by často bylo užitečnější. Rovněž i USA se budou starat o bezpečnost světa, ať si nedospělci bez zodpovědnosti a vděku kvičejí, jak chtějí. Jako myslivce, který v hlubokém sněhu dává do krmelců zvěři seno, neodradí, že mu srnka akorát nabobkuje do holínky.
Proč mám sklon se navážet do českých antiamerikanistů? Pochopím, že existují podivíni, kteří si nemyslí to samé co já. S vášnivými názory mohu nesouhlasit, špatně se mi však snáší neposkvrněná svatost. V barokních kostelích na zdi za hlavním oltářem tak dva metry vysoko pluje hlavní svatý. Svatý Václav Hořejší se vznáší ještě o tři metry výše. USA je třeba pouze kritizovat - jsou brutální, arogantní a bezohlední, vojáky používají k válčení, a dělají chyby. My jsme slušní, čistí, humanističtí a míroví a co může být hezčího než pomocí přírodní vědy a organické chemie zachraňovat lidské životy. Ty samé životy, jež americká imperialistická administrativa chce za každou cenu zničit, jen aby se ukojila touha po moci a naplnily měšce loutkařů vojenskoprůmyslového komplexu, kteří tahají za provázky. A ještě si při tom dovolují přetahovat se s Ústavním soudem o povolení k vykrmování teroristů a ostřelovačů soch v Guantanámu. Když se setkám s takovýmto přístupem oděným do zářivého bělostného roucha míru a všelásky, probudí se naopak puberťák ve mně a chce se mi sáhnout po praku, nabít shnilou švestkou a na zlatém lemu svatého zanechat skvrnu reality.
Příčiny zavilého antiamerikanismu si vysvětluji celkem dobrácky a rodičovsky blahosklonně. Jako pubertálové ještě nerozumějí všem složitostem života, i antiamerikanisté popletli uplatnění ideálů v životě. Na skautskou zásadu pomáhání slabším uplatnili logickou přesmyčku a snaží se škodit a nadávat silnějším. Jestli je silnější v právu, už pro ně není zajímavé. A dalším vzorem je jistě křesťanský pacifismus a výzva k nastavení druhé tváře, uhodí-li nás někdo do první. Myslím, že i v tom mají zmatek. Když Ježíš narazil v chrámu na penězoměnce, místo nastavení tváře si upletl bič a veksláky vykopal. Tím chci hlavně říct, že je velký rozdíl mezi touhou po světovém míru a úporným zvýrazňováním těch pěti chyb, jež Američané udělali při výkonu miliónu dobrých skutků. Není to fér, ať jsou k tomu pohnutky jakékoli. Přestože rozumím čisté studánce zdrojů antiamerikanistů, jejich svatě nerealistické a nespravedlivé názory považuji za velice škodlivé, neboť přesně tyto vedou v průzkumech k označení USA a Izraele jako největšího nebezpečí pro světový mír. Ale bodejť by taky ne, když ten proklatý Izrael se rozhodl znovu neprohrát a USA byly víceméně rozhodnuty neprohrát nikdy. Mnohem napínavější by totiž bylo, kdyby měl šanci vyhrát nějaký špindíra – odřený, úchylný, ale svůj (či náš).
Další podobností s adolescentem je intelektuální lenost či nepoctivost, jak ukazují příklady amerického radaru v Brdech či šikulovského úskoku s definicí antimerikanismu. Radar nepotřebujeme, protože riziko neexistuje. Panu antiamerickému Hořejšímu už se ale nechce zabývat se důležitými spojenými otázkami. Proč máme armádu? Odkud přijde hrozba? Jaké je riziko? Proč má kdokoli na Západě armádu? A dále, USA a NATO prý rozhodně mají být zárukou naší bezpečnosti. Proč se ale vůbec máme paktovat s NATO, když se nikde nic neděje, všichni se mají rádi a zlobí akorát USA a v nich pouze současná administrativa? A proč by USA měly být zárukou lidí, kteří nechtějí ke své obraně přispět a které, přes vlastní nedávnou hořkou zkušenost, nepálí nastartovaný Rus o pár skororuských provincií vedle? Podobně ohledně sémantiky okolo antiamerikanismu. Sv. Hořejší alibisticky tvrdí, že jeho názory nemůžou být antiamerické, neboť to samé tvrdí americká levice. Tomu lze pomoci. Výhradně kritické názory pana Hořejšího jako neobčana USA jsou silně antiamerické. Totožné názory v podání amerických levicových profesorů jsou cosi jiného, třeba nesouhlasné se zahraniční politikou vlastní vlády, protivlastenecké, izolacionistické, antibushovské, antirepublikánské, pacifistické či obecně blbé. A když už jsme u těch iritantů, ještě bych rád poukázal na lacinou fintu pana Hořejšího. Ten rovnou píše, že všichni slušní lidé musí kritizovat chyby USA. Případný nesouhlas by si tedy měl radši každý rozmyslet, jinak mezi nás slušňáky nemůže patřit. Přesně tak i můj syn mi dává najevo, že jako dospělec můžu k jakékoli diskusi přispět tak akorát kapesným, a předem mě odepíše.
A samozřejmě ty zhrzené první lásky. Dobrý levičák nepochopí, jak mohl tak zákeřně zradit Václav Havel. Místo aby pomluvil všechno americké, podivín Havel se motá po světě, využívá své popularity ke kladným mikrozměnám světových událostí a USA podporuje jak ve válečném tak i dobročinném úsilí. A ještě při tom drze naznačuje, že to má logiku, neboť USA nám pomohly tolikrát, že je na místě poděkovat a místo kousání do kotníku aspoň chvíli spolupracovat. Jeden by si myslel, že stát slouží k obraně a pravice by se měla snažit, aby všichni měli co nejlepší podmínky k rozvoji svých nadání, a levice by se měla starat, aby menšina bez nadání nežila příliš bídně v jinak bohaté společnosti. Pojetí levice pana Hořejšího se však silně překrývá s chápáním komunistů, jejichž hlavním mottem je udělat ze světa Rusko, a proto dusit USA, protože ti jediní mají vůli a prostředky se tomuto scénáři vzepřít.
Panu Hořejšímu poradím laciný trik, jak se antiamerické nálepky zbavit bez schovávání se za bolševiky v USA. Na každý kritický článek vůči USA stačí napsat jeden pochvalný. Stále to ještě nebude odpovídat poměru skutečného příspěvku Američanů světu (tak 1.000.000 jednotek dobra ku 5 jednotkám nechtěné škody) ale jelikož je všude nálada silně protiantiamerická, tak takovouto nespravedlnost ustojíme. Jinak můžu doporučit otestovat svatě hořejší metodu totální kritiky na manželce - ať si schválně kdokoli zkusí z tísice všech aktivit, která tato užitečná domácí bytost vykonává, opakovaně zmiňovat a zveličovat jen ty tři záporné.
Uznávám, že se pubertálovi podařilo ze mě udělat prchlivého neurotika. Naštěstí takovéto typy nesedí ani v nejhorší americké vládě. Tamní profesionálové skoro vždy udělají, co je správné pro ně i pro svět, nepřátel se nelekají a na množství svatě spravedlivých nevděčníků nehledí.
Tucson, Arizona, 6. 1. 2008