Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
SPOLEČNOST: Sudetoněmecká eskapáda exministra Hermana
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
J. Vlček 23.7.2021 13:09Neúnavně cyklicky blbnete, pane Mařáku, to je vše. |
|
|
J. Černý 23.7.2021 16:00
|
|
|
J. Kočvar 24.7.2021 0:02Problém byl právě v tom, že Němci a Maďaři se chovali, jako kdyby Rakousko-Uhersko byl jejich národní stát. |
|
|
J. Kanioková 23.7.2021 18:34FUJ ! |
|
|
J. Jurax 23.7.2021 18:59Oceňuji Váš břitký sarkasmus. |
|
|
V. Podracký 23.7.2021 12:11Herman si přece může za sebe dělat co chce. Ve skutečnosti znám podstatně horší lidi v "lísání" se k Německu. On přece nikoho nezastupuje a stát už vůbec ne. Proč okolo toho tolik řečí? |
|
|
V. Mokrý 23.7.2021 12:22Začal s tím však především v době, kdy byl ministrem vlády ČR ! |
|
P. Milan 23.7.2021 12:39A dobře udělal (na rozdíl od Let). |
|
|
J. Jurax 23.7.2021 19:00Ale? To snad ne ... |
|
|
P. Milan 23.7.2021 20:52Já se sudeťáky nemám žádný problém. Pár jsem jich i docela dobře znal, přes společné hobby. |
|
|
P. Pepax 23.7.2021 11:43Hermann je nechutná bytost, která se díky voličům lidovců dostala do politiky. |
|
|
P. Čech 23.7.2021 16:42Máte naprostou pravdu. Nutno ovšem uvést, že toto je možné jen v systému nepřímých voleb, kdy do funkcí zástupců občanů nejsou voleni přímo jejich kandidáti, ale politické strany a hnutí. To ovšem není žádná demokracie, ale klasická diktatura. |
|
|
H. Rybnická 23.7.2021 9:52Pane autore, Václav Havel kdysi řekl: "Nejsme jako oni." Je to velice moudrá věta. Vaším příspěvkem ovšem spíše doložíte, že jsme b y li přesně jako oni. A někteří do dnes. |
|
A. Renjascu 23.7.2021 9:56Nejsme jako oni neznamená zaměňovat příčinu za následek a naopak. Navíc utrpení, které Němci způsobili za války ČSR je s odsunem naprosto nesouměřitelné. Je rozdíl mezi kriminálními činy a genocidou, kterou Německo realizovalo. |
|
|
J. Pankovic 23.7.2021 10:02Vàclav Havel uzavŕel s komunistama śpinavej kśeft, diky kterému vyvàzli dûstojnici StB s vysluhovymi dûchody Hlavne, źe my nejsme halo vy |
|
|
J. Pankovic 23.7.2021 10:02...jako vy |
|
|
V. Zadák 23.7.2021 10:07Milá paní, nařkla jste mne, že neznám dějiny. Tak si rád vyzkouším Vás. Jak podvedl Fuerst Hohenlohe - Langenburg lorda Runcinmana? |
|
|
H. Rybnická 23.7.2021 10:35A já si ráda vyzkouším Vás. Co myslíte, je zavedení jediného t. zv. "státního jazyka" v zemi kde žijí vysoké počty menšinových občanů demokratický přístup k menšinám ? |
|
|
J. Vlček 23.7.2021 10:43Předpokládám, paní Rybnická, že pokud žijete v Německu, že už se nemůžete dočkat zavedení druhého úředního jazyka Německa arabštiny. |
|
|
J. Hrdlička 23.7.2021 11:19Jelikož menšiny mohou v pohodě používat svůj jazyk všude tam, kde jich je alespoň 20%, tak ano. |
|
|
V. Zadák 23.7.2021 11:32Jediný "státní jazyk" zavádí Ukrajina. Na Ukrajině žijí vysoké počty nejen Rusů, ale i Maďarů, Rumunů, Poláků. Ti mají zákaz vzdělávat se ve své mateřské řeči. Prodavači v obchodech musí zákazníka oslovit pouze ukrajinsky. A kdypak se dočkám odpovědi na svou otázku? |
|
|
H. Rybnická 23.7.2021 12:30Pane Zadáku přesně toto se dělo v první československé republice. Podíl menšin dosahoval necelých 50 % celkového obyvatelstva, . "Státním jazykem" se ovšem muselo komunikovat ve všech státních a komunálních službách, dokonce i počeštovat nejen příjmení ale dokonce i křestní jména. Německé školy byly kde jen nějak možno, zavírány nebo v případě přeplnění (až 60 dětí) nerozšiřovány, v Sudetách ovšem houfně otevírány školy nové pro výlučně české děti - kterých se často v místě nenacházelo žádné české dítě, případně hrstka.. Absolventi německých vysokých škol odcházeli do Německa, ne že by se jim tam chtělo, ale protože neměli šanci se uplatnit ve svých rodných městech, kde byli masivně upřednostnování absolventi čeští, i když přicházeli zdaleka. A ted: Proč bych Vám měla odpovídat na nějaké otázky, když je zdaleka vidět, že o historii nemáte ponětí? |
|
|
P. Milan 23.7.2021 12:41Lžete. Tak raději neodpovídejte. |
|
|
R. Toman 23.7.2021 13:53Máte pravdu. Nekrmit. |
|
|
V. Zadák 23.7.2021 13:22Blábolíte, jsem český sudeťák. Můj praprapraděda (syn nevolníka hraběte Sternberga) se přistěhoval do Košťan někdy okolo roku 1830 z Kácova a stal se Glasmeisterem. Moji rodiče museli chodit do provizorní české školy v prostorách, který jim uvolnil místní podnikatel (legionář). Ve zdejším provinčním městečku byla německé průmyslovka založená v roce 1874 a německé gymnasium jehož stavbu realizoval čs stát. Tož tak! |
|
|
V. Zadák 23.7.2021 13:27Dodatek: Zřízení české školy (obecné) blokoval německý starosta Storch. Ve městě kde žilo 24 tisíc Němců a 4 tisíce Čechů Němci na úřadech mluvili česky? Vždyť velká většina česky ani neuměla. |
|
|
J. Janotová 23.7.2021 17:44Vyprávěl mi příbuzný, jak byl jako mladý úředník berního úřadu přeložen z Plzně do Karlových Varů (mladí svobodní, úředníci tehdy byli překládáni dle potřeb berňáku). Jeden z důvodů proč vyfasoval Karlovy Vary bylo, že ovládal velmi slušně němčinu...Vyprávěl, že z lidmi z některých vesnic z okolí Varů se nedalo domluvit nejen česky, ale ani normální (spisovnou ) němčinou... Mluvili jen jakýmsi místním nářečím, které prý bylo i pro místní Němce těžko srozumitelné. To byl stav ve Varech v letech 1930-1935? , kdy národnostní spory byly ještě v klidu |
|
|
I. Polák 23.7.2021 13:27Kdo vás za tyto lži platí? To je naprosto nechutné. |
|
|
J. Hrdlička 23.7.2021 13:43Kecáte. Státní jazyk byl povinný pro státní zaměstnance, aby se státní správa mohla mezi sebou dorozumět. Co se veřejnosti týče, tak tam, kde menšina měla alespoň 20%, se komunikovalo v jejím jazyce. České školy byly otevírány tam, kde předtím nebyly vůbec, ač se tam české osídlení nacházelo. A konečně,při svém kvílení o utlačování jste bezelstně přiznala existenci německých vysokých škol v té zlé, utlačovatelské ČSR. Ti absoloventi, že by je opravdu NĚMECKÉ soukromé firmy nebo NĚMECKÁ zastupitelstva v Sudetech schválně nezaměstnaly? |
|
|
A. Renjascu 23.7.2021 14:03počet Čechů a Slováků tvořuil 65%, takže menšiny tvořili 50% asi stěží. Německo se se svojí minulostí možná už vyrovnalo, ale sudetští němci (dle vašich příspěvků) nikoliv. I z tohoto důvodu zmiňuje českoněmecká deklarace tlustou čáru za minulostí. Konrád Henlein, ve svém projevu ve Vídni dne 4. března 1941 mimo jiné řekl: „Právě zde, v dunajské kotlině a Sudetech povstali první hlasatelé Velkého Německa, právě zde zapustila kořeny idea pangermanismu... Abychom se zpočátku vyhnuli zásahům českých úřadů a rozpuštění, museli jsme zpočátku skrývat naši příslušnost k nacionálnímu socialismu. ... Během několika let se sudetským Němcům podařilo ohrozit vnitřní stabilitu Československa tak zásadně, že bylo zralé na likvidaci...“ V listopadu 1937 poslal K. Henlein Hitlerovi dopis, ve kterém mu sdělil, že „netouží po ničem tak horoucně, jako po začlenění sudetoněmeckého území, ba celé oblasti Čech, Moravy a Slezska, do Říše.“ Ve volbách v roce 1938 získala SdP 90% hlasůa to v době, kdy otevřeně hlásala rozbití ČSR a připojení k říši. 28. března 1938 vykonal Konrád Henlein návštěvu u Adolfa Hitlera v Berlíně, při níž Hitler Henleinovi deklaroval, že SdP musí předkládat takové požadavky, které budou pro československou vládu nepřijatelné. https://www.lidovky.cz/domov/nemci-se-sest-let-dopousteli-nasili-na-cesich-srovnavani-s-odsunem-je-demagogii-rika-archivar.A190506_161323_ln_domov_mber https://budejovice.rozhlas.cz/rukovani-do-wehrmachtu-a-desive-zmanipulovane-volby-cekaly-cechy-kteri-zustali-v-7637115 |
