Není pochyb o tom, že lidstvo na této planetě má alespoň jeden společný zájem, a to je přežít přírodní i lidmi vytvářené katastrofy. Neodpovídá tomu ale lidské chování v globálním, kontinentálním, regionálním ani v lokálním měřítku. Shodnout se na veřejných, tedy všem lidem společných zájmech, je bohužel nad duševní síly komunit a zájmových skupin v nich, jak vidíme ve zprávách ze světa i z domova. Proč se ale nepokusit o nemožné?

Na úvod si položme otázku: Proč lidstvo, národy a státy jdou tak pomalu kupředu? Proč se ve světě stále válčí, proč je v některých částech světa bída, proč se někde šíří infekční nemoci, proč jsou lidé nespokojení se svými vládami atd.?

Jedním z důvodů jsou různé zájmy hlavních společenských skupin. Uvedu pro jednoduchost pouze čtyři skupiny. Jednou skupinou jsou politici, druhou novináři (média), třetí odborníci a čtvrtou pak obyčejní lidé. A budete se divit, jak rozdílné zájmy tyto skupiny mají.

Začněme u politiků. Budiž pochválení za to, když se snaží částečně splnit své předvolební sliby. Jenže velkou část jejich aktivit jim bere snaha o to, aby vyhráli příští volby, a aby jejich konkurence (to znamená například opoziční strany) nezískaly oblibu u občanů, a tím naději ty, kteří jsou u moci, vystřídat. Osobní zájmy a zájmy politických stran, které jsou u moci, jsou odlišné od zájmů opozičních stran. Politici, kteří jsou u moci, se snaží si svou moc upevnit - například nekorektní změnou zákonů.

Druhou skupinou, silně ovlivňující veřejné mínění a tím i politiku, jsou novináři (redaktoři), veřejné i soukromé sdělovací prostředky. Ty mají opět jiné zájmy než výše uvedená skupina. Podstatná pro ně je sledovanost příslušných médií, neboť při vyšší sledovanosti jsou vyšší náklady novin, zisk z jejich prodeje, nebo je lepší televizní prezentace spojená se zisky z reklamy. Pak je možno přibrat další redaktory a všichni mohou mít vyšší platy. A když se odrazíme od sledovanosti, tak potom jde o zájmy a zvědavost diváků. A diváci jsou již tací, že mají zájem spíše o negativní zprávy, o tragédie, než o zprávy pozitivní. Proto novináři vyhledávají právě tyto negativní zprávy, sledují, zda někde není porušován zákon nebo předpisy a nařízení, hledají po světě tragédie a okamžitě na to upozorňují. Tím získávají přízeň čtenářů nebo diváků (v případě televizí a sociálních sítí).

Jsou i redaktoři, kteří na negativní i pozitivní jevy upozorňují z principu a pocitu spravedlnosti. Kolik procent je těchto novinářů si netroufám odhadnout.

Třetí, poměrně málo ve veřejném politickém prostoru aktivní, je skupina odborníků. Snaží se být objektivní a pravda je jim nade vše. Štítí se však politiky a jejich komunikace s politiky a s médii, nejsou-li jimi přímo osloveni, je minimální. Přesto je to skupina velmi důležitá, která může zabránit velkým omylům a katastrofám.

A nyní čtvrtá skupina, která má své odlišné zájmy, to jsou občané. Ti mají jiné starosti. Chybí jim například dostupní lékaři, dětští lékaři, chybí zubaři, o psycholozích a psychiatrech raději ani nemluvím. Chybí jim mizející obchody, služby a další občanská vybavenost venkova a někde i veřejná dopravní obslužnost. Občanům chybí 30 000 míst v domovech důchodců, vadí jim nízké důchody, vadí jim plýtvání. Vadí problémy v životním prostředí, vadí nedostatek volných bytů a podobně. Touží po klidu, dostatku pracovních příležitostí a po zábavě.

Máme ještě jednu mini skupinu, jejíž představitel je starý, chudý a nemocný důchodce jménem Zdeněk Joukl. Tomu vadí nedokonalá demokracie nebo spíše soustavně oklešťovaná demokracie, která je nyní u nás. Vadí mu nedodržování slibu poslanců a senátorů, že se budou rozhodovat ve prospěch všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Přitom v praxi se rozhodují podle toho, co jim jejich strana doporučí nebo nařídí. Vadí mu koalice stran, ať už jsou předvolební nebo povolební, které v původní demokracii vůbec nebyly. Které vznikly až v posledních desítkách let, a to z toho jednoduchého důvodu, aby si strany usnadnily boj o moc, o využívání výnosu z daní a poplatků, o řízení státu.

Což takhle konečně začít hledat opravdu společné zájmy a omezit specifické zájmy, hlavně prvních dvou skupin?

Dovolím si vyzvat čtenáře k diskusi a k tomu, aby se pokusili přijít s náměty, jak k sobě přiblížit zájmy všech výše uvedených skupin.