Britský důstojník Baden-Powel poznal na začátku minulého století v búrských válkách, jak jeho vojáci nejsou schopni se prosadit proti sice nevycvičeným, ale přírodu a svoje prostředí znalým Búrům v jižní Africe. Pochopil, že právě výchova k životu v přírodě a její poznání přináší velké výhody nejen pro válku, ale i pro civilní život. Po návratu domů pozval v roce 1907 mladé muže na první tábor. Tak vznikl skauting.

Od počátku měl skauting v sobě zakódovány tři základní předpoklady, a to mravní výchovu, život v přírodě a spolupráci v partě. Český skauting založil tělocvikář ze žižkovské reálky Antonín Benjamin Svojsík, který ve svém vedení mládeže potlačil vojenský pořádek a dal větší důraz právě na romantiku života v přírodě a spolupráci dětí stejně starých.

Na těchto základech stojí skauting již 100 let. Mohou ale tyto hodnoty přežít i 21. století? Mohou zaujmout děti ve pubertálním věku? Okolo je takových lákadel od paření her na počítači až po globální vesnici na internetu, kdekdo již byl s rodiči na Kanárech a ještě dále a do školy jezdí s tatínkem v klimatizovaném autě. Právě proto mohou hodnoty jako je čest družiny a oddílu, spolupráce, láska k přírodě a dokonce i láska k vlasti přežít i nyní. Nebude to ale snadné, konkurence je veliká.

Právě důraz na výchovu v duchu mravních hodnot a vzájemnou spolupráci odlišuje skauting od všech ostatních zájmových činností, které se předhánějí v nabídce pro děti a mládež. Současná společnost klade důraz na individuální výkon, na individuální schopnost a především na individuální prosazení sebe sama a často na úkor ostatních. Skauting je pořád svojí filosofií vzájemné spolupráce a vzájemného předávání zkušeností něčím výjimečným. To věděli jak fašisté, tak i komunisté, a proto skauting zakázali. Přesto vždy vstal z mrtvých a obnovil svoji činnost a dál šíří své výchovné cíle.

Skauting je založen na hrdosti na svoje skutečně dosažené výkony a současně i na respektu k výkonům druhých. Je jedno, jestli tím výkonem je rozdělání ohně za deště, vyluštění složité šifry nebo třeba prosazení konkrétního politického názoru. V hrdosti je vždy obsažen i respekt k těm, kteří již skutečnou dovednost mají a současně i vůle dosáhnout stejných nebo lepších výsledků ve společném díle. Ve skautské družině spolu soutěží a současně i spolupracují všichni její členové bez ohledu na vlastní zkušenosti, dovednosti nebo věk. Síla družiny se pozná podle toho, jak dovede spolupracovat s nováčkem nebo neználkem. Každý nový člen brzy pozná, že ten, kdo umí o trochu více, není jeho soupeř, ale rádce, který mu řekne jak dál. Kdo tuto myšlenku nepřijme, brzy odchází. Kéž by to tak bylo i v té naší politice. Možná by tak ubylo těch, kteří neustále vykřikují, že je něco špatně, ale sami nepřinášejí žádnou novou myšlenku.

Při neslavnostnějším okamžiku každého skauta – slibu jsme vždy zdůrazňovali každému slibujícímu závazek, který na sebe bere. Totiž odpovědnost a věrnost skautské myšlence. Ne nadarmo se říká, co se v mládí naučíš, …. Proto i platí: Skautem jednou, skautem pro celý život.

Přeji všem současným skautům mnoho sil a současným skautským vůdcům mnoho inspirace jak novými metodami probouzet v dětech (a nejen v nich) staré ideály.

Bývalý skautský vůdce a člen republikové rady SNK ED

Institut evropské demokracie