Z pohledu policie nemohl letošní CzechTek přijít ve vhodnější dobu. Mohla tak v pravou chvíli veřejnosti ukázat, že není partou snadno vyprovokovatelných mlátiček řízenou dálničními závodníky, ale složkou, která dokáže po dobrém zvládnout loni nezvladatelné. Prezident Husák uvítal možnost napravovat svoji pošramocenou reputaci, když si v přímém přenosu z místa dění pochvaloval, jak letos policie všechno perfektně zvládla. Ač byly služby policie pro účastníky vskutku nadstandardní, je otázkou, zda to pro samotný CzechTek nebyly služby medvědí.

Český občan „netechnař“ se bude v první řadě ptát, kolik ho taková nadstandardní péče o účastníky technoparty stála. V zápětí ho ale napadne, proč by se policie o něho samotného nemohla podobně mateřsky starat taky. Bylo by příjemné, kdyby před každou českou restaurací seděl policista, který by nám dal před jízdou dýchnout a v případě, že bychom „nafoukali“, by nám poradil, ať si na dvě hodinky sedneme pod lípu na návsi a počkáme, až alkohol odbouráme. Pokud bychom alkohol v krvi neměli a odjížděli, upozornil by nás strážce zákona na nutnost zapnout si pásy a rozsvítit světla.

„Po bitvě je každý generál,“ řekneme si. Loni byla policie kritizována za tvrdý zásah a letos na druhou stranu za to, že vycházela technařům příliš vstříc. Obojí však bylo špatně. Policie je tady od toho, aby dohlížela na dodržování zákonů a bezpečnost občanů, ale při použití vhodných prostředků a metod. Ani mlácení obušky, ale ani přejmenování se na antikonfliktní tým nejsou ideální postupy.

Letošní účinkování policie tak občané příliš neocení, neocení ho však ani skalní technaři, pro které byla právě ilegálnost celé akce to nejpřitažlivější. Nevědět do poslední chvíle, kde se party uskuteční, nevázaná svoboda, marihuana, extáze a další bylo právě to, co dělalo CzechTek CzechTekem. Skalní účastníci si stěžovali, že letos přijela spousta lidí spíše jen ze zvědavosti, někteří pojali účast dokonce jako rodinný výlet, protože pod dozorem policie nehrozilo žádné nebezpečí. Tedy téměř žádné, protože nějakému tomu znásilnění se mezi desítkami tisíc bavících se lidí zabránit nedá.

Abychom ale nekritizovali jen policii, musíme uvést, že k vysoké účasti přispěla mohutná reklama našich médií včetně těch veřejnoprávních. Na letní rockové festivaly se mnohdy sjíždí také tisíce účastníků, ale o podobné propagaci si mohou nechat jen zdát. Letos o okurkové sezóně nemůže být řeč, a je tedy otázkou, zda je nutné do každé zpravodajské relace zařazovat přímé vstupy z technoparty.

O tom, že letošní CzechTek nebyl tím pravým, svědčí i skutečnost, že se jeho účastníci balí a odjíždí mnohem dřív, než jeho organizátoři předpokládali. Příští rok se tak můžeme dočkat situace, kdy budou paralelně probíhat CzechTeky dva. Jeden státní, kde bude zábava probíhat pod dohledem a za péče policie a druhý klasický, ilegální, kde však bude muset policie účinkovat také. Není zkrátka snadné kulturu založenou na nevázané svobodě nějak efektivně zvládnout. Ani zákazy, ale ani bezbřehá tolerance k řešení nevedou.