„Konečné řešení romské otázky“ uvedl do našich médií svérázný starosta Vsetína a nyní i senátor Čunek. Nejprve za to sklidil nesmiřitelnou kritiku svých vysoce postavených spolustraníků - zejména senátora Pitharta a současného vůdce KDU-ČSL Kasala. Náhle se však pan senátor Čunek stává téměř stěžejní mediální postavou KDU-ČSL. O schůzky s ním projevil zájem dokonce i sám velký vůdce ČSSD Paroubek a nezůstalo údajně u jedné seznamovací. Vždyť jde o případný třetí Paroubkův pokus o sestavení vlády a zde se mu může údajně pravicový Čunek hodit. V nedělní Partii na Primě ostatně pan senátor významně zaváhal na přímou otázku, zda by souhlasil s podporou vlády s účastí KDU-ČSL ze strany KSČM. Nerad bych panu Čunkovi křivdil, ale to zaváhání při odpovědi je svým způsobem signifikantní.

Vraťme se však k akci, díky níž pan Čunek získal popularitu. Neplatiči, převážně Romové, byli jak známo z větší části přestěhováni do obytných buněk a bezesporu si alespoň podle toho, co ukazují televizní záběry, rozhodně nepohoršili, co se kvality bydlení týče. Dům, který obývali, byl viditelně zničen. Nové buňky mají jásavé barvy a vypadají na první pohled hezky. Rozhodně by v nich ale většina naší populace bydlet nechtěla. Za to dám krk. Čunek se proslavil zejména větou, že zbavil Vsetín „vředu“. Zejména tento výrok posloužil jeho kritikům, aby ho označili nejen za rasistu, ale navíc za člověka aplikujícího nacistické řešení „židovské otázky“ na Romy. V nedělní Partii se Čunek mnohokrát vyjádřil o tom, že jediné schůdné řešení problému „nepřizpůsobivých“ obyvatel našich měst spočívá v jejich „rozptýlení“ a především změna, podle Čunka „nemotivujících“, sociálních dávek, které nenutí jejich příjemce k jakékoli vlastní aktivitě. Protože neznám pozadí devastace domu, kde Romové žili před tím, nechci spekulovat, že se mohlo jednat o metodu, jak „vhodnou“ devastací snížit cenu objektu tak, aby mohl být výhodně prodán - pro kupujícího. Existuje ale spousta příkladů, kdy se takto v různých městech postupovalo. Jsou známy i jiné případy, kdy se soukromý majitel domu zasloužil jeho neúdržbou o to, že se mu podařilo všechny nájemníky ze záměrně neudržovaného domu vyštvat a potom dům, již bez nájemníků, výhodně prodat.

V personálně vyprahlé KDU-ČSL je zjevení Čunka čímsi fascinujícím. Tato stále ještě údajně „klidná síla“ si dokonce přeje podle výsledků několika krajských konferencí KDU-ČSL, aby je senátor Čunek vedl coby předseda stranu. To je naprosto nový jev v novodobých dějinách této strany. Nikdy jsem totiž doposud z Čunkových úst nezaslechl nic o tom, že jeho pohled na společnost je v souladu s křesťanskými ideály či idejemi. Možná je to jen nový pokus, jak v sekularizovaném Česku zvýšit přitažlivost KDU-ČSL i pro nevěřící, zato radikálně smýšlející občany. Co však lze stoprocentně předpovědět je, že metoda řešení otázky neplatičů alias Romů „Čunkovou metodou“ nemá v podmínkách republiky místo. Příliš totiž připomíná deportace národů či národností, které svět ve své minulosti mnohokrát zažil. Žádný „rozptylový program“ není možné v rámci Česka schválit bez toho, aby nebyl napaden jako rasistický a xenofobní. Pochybuji, že by si toho nebyl Čunek vědom.

Že mu tleská 95 % těch, co sledují program Partie, dokážu pochopit. Hůř už chápu, že by si delegáti celostátního kongresu KDU-ČSL vybrali Čunka jako budoucího předsedu. Byla by to však jejich volba. Pouze bych chtěl upozornit, že žádná rychlá a zázračná řešení, ani ta podle Čunka, nemohou fungovat. Jedná se zcela zřejmě o otázku dlouhodobou, a tudíž možná řešení leží na úrovni desítek let. I když lze v zásadě souhlasit i s tím, že současný sociální systém dávek pro romské obyvatelstvo je demotivující, stěží se ho podaří změnit, pokud hlavním partnerem Čunka bude Paroubkova ČSSD.