Německou Národně socialistickou dělnickou stranu (NSDAP) založil Anton Drexler poté, co opustil sociální demokracii, protože se mu zdála málo nacionalistická, a rozešel se i Vlasteneckou stranou, která mu byla málo socialistická. V roce 1920 sepsal Drexler s Adolfem Hitlerem první program národně socialistické strany, jejíž členové se oslovovali po vzoru ostatních levicových stran "soudruzi" (Genossen). Program požadoval zrušení bezpracných příjmů, znárodnění monopolů a obchodních domů, rozdělení zisků z velkoobchodů, zrušení úroků z pozemkové renty, zákaz dětské práce, dostupné vzdělání pro všechny, apod. V programu není ani slova o svobodě jednotlivce individuálních právech, ani slova o volném trhu, žádná zmínka o kapitalismu jako spravedlivém systému. Pravicového na něm není vůbec nic. Stranický symbol, černá svastika v bílém kruhu na rudé vlajce, symbolizoval spojení socialismu s nacionalismem. Rudá představovala socialismus, bílá barva myšlenku nacionalismu, a ve svastice nacisté spatřovali symbol vítězství árijské rasy.
„Jsme socialisté, jsme nepřátelé dnešního kapitalistického ekonomického systému kvůli vykořisťování sociálně slabých, kvůli nespravedlivým mzdám, a protože kapitalismus hodnotí lidské bytosti podle bohatství a majetku namísto zodpovědnosti a výkonnosti. Jsme rozhodnuti bezpodmínečně zničit tento systém!" Takto v kostce shrnul nacismus jeho ideolog Gregor Strasser.
Nacistická ideologie, pro někoho možná překvapivě, nastínila kořeny dnešního levicového environmentalistického hnutí. Jedním z prvních textů o lidském zneužívání životního prostředí je text pronacistického filozofa Ludwiga Klagese s názvem Člověk a Země. Mimoto se mnozí nacisté, mezi nimi například Heinrich Himmler, aktivně zasazovali o práva zvířat. Fašistické tendence jsou stále patrné v mnohém z dnešního ekologistického aktivismu, mimo jiné je to důraz na ovlivňování ekonomiky a podniků nevolenými "občanskými sdruženími". Ekofašismus, jako specifická odnož fašismu, by však bylo téma na celý zvláštní text...
Po svém vítězství nacisté uskutečnili jen některé z kroků, po kterých volali ve svém volebním programu. Ponechali velkou část hospodářství formálně v soukromých rukou, ale svázali ho čtyřletým národním plánem. Soukromí majitelé se stali pouhými správci svých podniků, a vše, od předmětu výroby až po odměny jim nařizoval státní aparát. Byla zavedena rozsáhlá sociální opatření a sociální stát, který se snažil ovládnout a dohlížet na každý aspekt lidského života, od jeho práce až po volný čas. Zcela byla odstraněna nezaměstnanost.
"Naučil jsem se z marxismu mnohé," řekl Adolf Hitler svému příteli Hermannu Rauschningovi. "Rozdíl mezi nimi a mnou je, že já jsem skutečně uskutečnil to, co oni pouze bojácně započali. Pouze jsem logicky rozvinul to, v čem sociální demokraté opakovaně selhali..."
(pokračování zítra)