aneb Trest za únos a znásilnění kapitalismu

Zatímco socialismus zkoušíme v různých obměnách stále dokola, kapitalismus v kombinaci s maximální osobní svobodou a s minimálním vlivem byrokratů ještě opravdovou šanci nedostal.

Základy i význam kapitalismu jsou politiky průběžně v čase cíleně ohýbány, zneužívány a pojmově i výkladově znásilňovány, přestože řada z nich se tváří, jak za jeho principy bojuje. Díky tomu je kapitalismus mnoha lidmi v ulicích označován jako zdroj současné krize, přestože tu ve skutečnosti žádný kapitalismus není. Politici dělají vše proto, aby nebyl. Přišli by o to jediné, co drtivá většina z nich umí. Kecat, nemít odpovědnost a udržet si svůj příjem a výhody, plynoucí z funkcí.

Ve skutečnosti prožíváme dlouhodobé kočkopsí období, kdy soukromý sektor a jeho zaměstnance donutili politici svými zákony socialisticky pracovat pro společné blaho všech, aby z toho pak mohli oni sami, společně se zaměstnanci ve veřejném sektoru, kapitalisticky žít. Skrze současnou podobu zastupitelské demokracie a pravidla volebního systému pak politici těží z faktu, že naučili dostatek lidí žít z cizího, což jim ve volbách, v kombinaci s uměle vytvořeným počtem lidí zaměstnaných ve veřejném sektoru a tím na politicích závislých, zaručuje téměř neomezenou moc nad tím, aby k opravdové změně výše popsaného stavu nedošlo.

Říkají nám, že jsme se vymanili ze socialistického bloku a zařadili do západní kapitalistické společnosti. Ve skutečnosti si však jen určitá skupina lidí vzala z principů kapitalismu to, co se jí hodilo, a naroubovala to na socialismus. Teď se tváří, že buduje otevřený liberální a konkurenční trh. Další klobása, kterou svět neviděl.

Trestem za únos, ohnutí a znásilnění kapitalismu je socialismus. Prokurátorem i soudcem jsou současní politici a potrestáni jsou především ti, kteří mají schopnost být lepší, než jiní - zatímco výkon vězeňské služby naplňuje armáda byrokratů za pomoci zákonů, které jí umožňují udílet další tresty v případě, že se systému vzepřete. Ne, to, co tu máme, není ani kapitalismus, ani demokracie. To si jen socialismus našel způsob, jak skrze znásilnění části kapitalismu a některých částí demokratických principů, které se hodily, a na které řada lidí za třicet stříbrných ráda skočila, zase nějakou dobu přežít. Z natažené ruky, lenosti, hlouposti a křiku v ulicích s transparenty se stala síla, zatímco práce na vlastním, která nezná pojem pracovní doba a po ostatních nic nechce, z osobní odpovědnosti za život svůj a své rodiny a poskytnutí jiným příležitosti makat, se staly slabostí.

Proletáři všech zemí, vyližte si prdel. Kvůli vám zdegenerovaly celé generace a další to zjevně ještě čeká.