J. Charvát 28.1.2014 21:32

Konečně

... názor na tuto "kauzu", který má hlavu a patu a dá se s ním bezvýhradně ztotožnit. Samozřejmě, že cokoli komunikujeme po elektronických pojítcích, dáváme všanc všehomíru a když už to vyřkneme/odklikneme, tak se pak nesmíme divit následkům. Ostatně p. Rath nebo pí Nagyová/Nečasová by mohli vyprávět.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Vaclavik 28.1.2014 18:31

V opravdu svobodnem statu

by nebyl problem s odposlouchavanim, protoze v takovem by nebyly zakony umele kriminalizujici kdejakou objektivne nezlocinnou aktivitu.

Ale v dnesnich vysoce zregulovanych statech s bujici cernou ekonomikou a danovymi uniky a ve kterych je kdeco vyzakonene, tak tam ma stat problem, kdyz pak prijde terorismus a bylo by zahodne mit ty odposlechy. 

Ohledne toho nezvladatelneho mnozstvi, jde prece o to, ze jsou udelane zaznamy a kdyz je pak nekdo skripnuty, nebo se nekomu ve statnim aparatu hodi na nej neco najit, sahne se do tech ulozist a to by bylo, aby se neco nenaslo, prakticky na kazdeho. V tom je ten nejvetsi problem vetsiny odpurcu odposlechu a ani se temto lidem nedivim, ac sam nejsem zadny paranoik.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Zeman 28.1.2014 13:45

Samozřejmě

Kdybych chtěl plánovat lumpárnu, tak to rozhodně nebudu vyřvávat na Facebooku (e-mailu, Skype, mobilu, ulici...) Ale jestli má někdo pocit, že musí vědět, kam jdu třeba večer na pivo, stačí se zeptat. Vyjde to levněji, než mě nějak "sledovat" a tyto banality zpracovávat, nejlépe v reálném čase ;-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Křepelka 28.1.2014 12:41

Moje řeč - podle Jana Wericha

Plně souhlasím s autorem a těmito vývody se řídím od roku 1968 díky Janu Werichovi. Tehdy v plném rozpuku pražského jara byl v televizi velmi oblíbený pořad Vladimíra Škutiny "A co vy na to pane Werich". Jednou Vladimír Škutina říkal, jak byl Jan Werich odvážný a že někdy v těch nejhorších padesátých létech spolu telefonovali. "A Jan mi řekl do telefonu drsný vtip na jednoho z nejvyšších tehdejších mocipánů. Tak jsem se mu snažil opatrně naznačit, že můžeme být odposloucháváni." A Jan Werich na to: "A Ty si myslíš, že jsem ten vtip říkal Tobě? Já to vyprávěl přímo ministrovi vnitra!"

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novák 28.1.2014 10:40

Důkazem pravdivosti Snowdenových informací

je hysterická a úporná snaha USA dostat ho zpátky. Teď má údajně přiletět zpět - a pak se uvidí. Jsem sám, komu to připomíná to okřídlené "VzdÉjte sE! Nyc se vam nÉstane!"?

Snowden letěl přes Hongkong a Moskvu - a tam zůstal, protože mu USA, ten garant svobody a demokracie, na dálku zrušily platnost pasu - a taky to nelenily všem rozhlásit. Vlastně zkesjnul ani ne v Rusku, ale v tranzitu, tedy de iure v mezinárodním prostoru. A USA se tlakem na evropské spojence snažily překazit i případný odlet prezidentským speciálem. Pročpak ho nenechaly odletět s Moralesem, resp. nechaly přinutit Moralesovo letadlo neplánovaně přistát a dokonce porušit jeho imunitu? To byl Snowden pořád ještě uprchlík bez platných dokladů a čekal, jestli ho Rusové pustí ven. USA ho v podstatě donutily zůstat v Rusku.

Od té doby se pokoušel získat záruky třeba v Německu - pročpak Němco, jehož lídři byli odposloucháváni a které docela ostře protestuje, nedá Snowdenovi záruky azylu za výpověď o aktivitách speciálně protiněmeckých? Že by USA? (ne že bych - být Snowdenem - na nějaké německé záruky dal; Rammstein je odevšad blízko...)

Váš přístup k odposlouchávání by se jistě velmi líbil StB...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Švejnoch 28.1.2014 10:37

Pouze jediná teze v článku je pravdivá

a to ta, že člověk má velmi vážit, co do elektronického "éteru" vypustí. To ovšem není důsledek toho, že by to tak bylo od zrození věků (protože na poště seděla paní se sluchátky), ale je to nutný důsledek toho, že by si každý měl být vědom faktu, že je odposloucháván a špiclován na každém kroku.

Paralela s paní na poště ostatně silně kulhá - sám autor totiž uvádí, že tehdy to jinak nešlo - dnes to ovšem jinak jde, jak známo. Nabídl bych jiné přirovnání: Co například pošta listovní versus pošta elektronická? U dopisů, zdá se, nám "ta paní se sluchátky" nějak chybí, že?

To, že autorovi nevadí, že je fízlován kamkoli jde a jakkoli se projeví, je čistě jeho věc. Byl bych ovšem rád, kdyby se mě nesnažil přesvědčit o takové blbosti (a nabízí se ještě expresivnější výraz), že takový svět je v pořádku, a že takový má být. Není v pořádku a nemá takový být.

Poslední, poněkud úsměvná, část je ta, kde autor (jistě na základě detailních znalostí postupů výzvědných služeb!) hodnotí, kolik procent pravdy je ve Snowdenových prohlášeních... A co když, milý pane Perlíne, má Snowden pravdu v 95% informací? Nebo ve 100%? A co když je to s tím Velkým Bratrem ještě horší, než nám předkládá Snowden?

Ale vlastně - Vy už jste s tím smířený, že. Vám už stačí jen implantovat čip a budete plně spokojen.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kuka 28.1.2014 9:44

No...

Z meho pohledu je celkem smutne , ze tajne sluzby maji v USA 4x vyzsi rozpocet nez treba NASA a to do toho nezahrnuji rozvedku armady . Pak se neni co divit , ze jim dluh roste raketovym tempem .

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hanzal 28.1.2014 8:47

Včera

jsem se velice pobavil když ve zprávách velmi vážně prohlásili, že Snowden objevil "Ameriku" - ona je tady průmyslová špionáž. Ty bláho tak to je novina.

Já jsem na světě přes padesát let a dobrých 35 let o ničem jiném neslyším než hlídejte si svoje technologie jak jen to jde.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Schlägel 28.1.2014 8:00

Jeden z mála

rozumných článků na téma "odposlouchávání".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Sinnreich 28.1.2014 3:20

Rozhorceni

Usmevne tez pusobi pohorseni nad odposlechem hovoru cizich statniku.(Merkelova na pr.). Pokud nemaji na teto urovni telefony zabezpecene proti sledovani, tak to svedci bud o naproste naivite, nebo technicke nemohoucnosti.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vozábalová 28.1.2014 1:47

Mechanická ústředna

S obsahem článku nelze než souhlasit, až na jedno. Jako studentka jsem nějakou chvíli "brigádničila" jako spojovatelka v mechanické telefoní ústředně jednoho okresního města - tedy přesně v takové, kterou pan autor popisuje - bylo to v roce 1968.

Pravda - byla to jedna z posledních mechanických ústředen - automatizace byla na postupu - nicméně byla (a zdaleka ne jediná) ještě před nějakými 45 lety - no to jen abychom si co do technického pokroku zas až tolik nefandili.

Já vím, že to není z hlediska obsahu článku až tak důležité, takže přidám něco o možnostech odposlechů. Teoreticky má samozřejmě pan autor pravdu, ale prakticky  by bylo možné hovory odposlouchávat jen večer a v noci - zhruba od šesti ráno do takových pěti odpoledne by to možné nebylo - nebyl na to čas. Samozřejmě mohl kdokoli odposlouchávat kdykoli cokoli - ale musel by to být někdo cizí, rozhodně ne spojovatelky.  Na každém stole bylo sto čísel, stolů bylo deset, nebyl žádný systém předávání informace o volaném čísle - spojovatelka od stolu tři zařvala 792 a spojovatelka od stolu sedm to buď zaslechla a spojila nebo se volajícího musela ptát znovu - což mnozí nesli velmi nelibě. No a když si představíte, že  se takto přeřvávaly spojovatelky od deseti stolů najednou, byl to docela mazec.

Ale přesto na tu epizodku vzpomínám docela ráda - ne kvůli odposlouchávání, to mne opravdu nelákalo - ale noční služby neměly jen spojovatelky a tak se někdy náhodně stalo, že si člověk popovídal dlouze a zajímavě s někým na druhém konci drátu. Navíc jsem se naučila, že krom "dobrý den", "prosím" a "děkuji" je zcela zakladní umět říci "to nebudeme probírat po telefonu" - a to opravdu nemám kriminální sklony.

• reagovat
• nahlásit příspěvek