SPOLEČNOST: Smutné údolí
Ale o tom, jak to chodí v médiích, se přece jen něco dozvědět mohu, mám tam spoustu kamarádů a ti občas nejsou skoupí na slovo. Zato o pozadí byznysu nevím nic, a v tomto ohledu je Wildsteinova kniha pro mne pravý horor. Že by to tady bylo také tak? Jenže – je vůbec možné, aby to u nás bylo zásadně jinak? Obě naše země přece kráčejí velmi podobnou cestou, za komunismu byly naše společnosti zdeformovány velmi podobně.
Kniha vyšla nedávno a je v Polsku hodně populární. Její popularitě pomohl i nedávný film polské soukromé televize TVN, který se jmenuje Trzech kumpli (Tři kamarádi) a ve kterém je Wildstein jedním z hlavních protagonistů. Za překlad by jistě stála i kniha, jakkoli nakladatelé jsou převážně přesvědčeni, že polská tematika „nefrčí“, ale především by za uvedení v češtině stál film. Má sílu antického dramatu, ale je to dokument. Dokument o přátelství, zradě a smrti. Jméno Stanisława Pyjase, zavražděného v roce 1977, je v Polsku podobně známé jako u nás jméno Jana Palacha a možná dolehlo i k nám. Jméno jeho přítele Leszka Maleszky v Česku nezná skoro nikdo. A přece má příběh Maleszky, agenta polské StB, který zrazoval své přátele a po pádu komunismu dojemně a cituplně nabádal čtenáře svých novin, aby zapomněli na minulost a nepropadali agentomanii, takovou sílu, že by stačilo opatřit ho cizojazyčnými titulky, a byl by výmluvný kdekoli v postkomunistickém světě. Nedoufám, že by ho koupila a uveřejnila Česká televize. Ale co kdyby o něj takhle požádal Ústav pro studium totalitních režimů? Aspoň pro pár zájemců?
LN, 18.7.2008
