Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

neziskovky

Zajímalo by mě, jak vnímá organizace, pomáhající třeba lidem s problémy zařadit se nějak do života. Lidem s mentálními poruchami (ty možná řadí do těch zdravotně postižených), lidí s depresemi, lidi poškozené drogami atp. Tedy různé takové ty azylové domy a podobně. Řadí je ke zbytečným, nebo k těm, pomáhajícím o zdravotně postižené? Co pak spolky, pomáhající třeba maminkám s organizací času a tak? Nebo týraným ženám? Dětem? Hovořím záměrně o ženách či dětech, žijících v ČR, ne třeba v Somálsku. Co jestli se třeba zaměřují na ženy či děti Romů?

Jen by mě to zajímalo, jak to autor nepředjímám, neargumentuji, ptám se. Ptám se, protože mi připadalo, jako kdyby autor znal jenom organizace, které se přivazují na Šumavě ke stromům, a pak ty, které pomáhají zdravotně postiženým. Ale třeba to tak není.

Re: neziskovky

pane Anděli, máte samozřejmě, tedy částečně, pravdu. Jenže to, co popisujete, bývalo za lepších časů doménou skutečně charitativní činnosti lidí, kteří to platili ze svého a dělali to "zadarmo". Jenže dnes se všechny ty spolky napájejí především z veřejných peněz (nějaké ty příležitostné sbírky a podobně na tom nic nemění), mají k tomu hejna placených zaměstnanců, utrácejí spoustu peněz za reklamu, prezentaci a tak dále. Autor má pravdu v jednom - že to všechno zdegenerovalo do jakési obludné karikatury "dobročinnosti" a spolkařství a to je moc špatné, věřte tomu. Je to dokonce tak blbé, že i ti, onou "péčí" oblažovaní občané si ji vlastně platí ze svého. Budeme-li považovat třeba sociální příspěvky za regulérní příjem, pochopitelně.