Šluknovské události jsou mementem pro českou komunální i celostátní politiku. Několik násilných aktů spustilo řetěz nepokojů, které se zatím se štěstím podařilo udržet v rámci regionu a ve zvládnutelných mezích.

Ukázalo se, že protiromské předsudky jsou schopny mnohé tzv. obyčejné lidi postavit vedle extremistů a přimět je ke kriminálním formám jednání i k výbuchům nekontrolovatelné nenávisti či alespoň ke ztrátě racionálních uvažování.  Může být štěstím pro bezpečnostní situaci státu, že protesty se zatím soustředí do předem známých víkendových termínů a nedošlo k jejich rozšíření do jiných míst republiky, kde existují obdobné problémy.

I pokud se nyní situace v regionu na severu Čech uklidní, nelze přestat věnovat vzniku etnických konfliktů systematickou pozornost. Je pouze škoda, že vláda v nedávno schválené nové verzi Bezpečnostní strategie ČR označuje za hrozbu etnické konflikty na Balkáně a ve východní Evropě, na domácí území však v tomto smyslu pozapomněla. Příčiny konfliktů je přitom třeba dlouhodobě řešit a v případě počínající eskalace krize je třeba mít nástroje na jejich zvládnutí.

Etnické konflikty vznikají z širokého spektra problémů, které nelze redukovat pouze na spouštěcí mechanismus jednoho či dvou brutálních kriminálních činů ani na přítomnost extremistů na demonstraci. Ostatně dosavadní podřazování nárůstu etnického napětí v jednotlivých lokalitách primárně do oblasti boje proti extremismu bylo chybou. Extremismus může (ale nemusí) být důležitou součástí dění v ohnisku napětí, ale je třeba jeho řešení zasadit do širšího kontextu.

Chybná je i dosavadní logika vládního uvažování typu „budeme se angažovat až tam, kde hrozí, že by lidi podpořili extremisty“ (a tudíž by etablovaným stranám vzali křesla v zastupitelských orgánech a případně i státní příspěvky za hlasy do parlamentu). Bezpečnost občanů je hodnotou sama o sobě a musí být upřednostněna ihned a kdekoliv v republice, ne až by hrozila ztráta jistoty etablovaným politikům a opinion-makerům v luxusních satelitech u Prahy.

Stát musí pracovat jak na dlouhodobém zlepšení sociálních problémů ve vztahu k vyloučeným lokalitám, tak se věnovat i metodám a mechanismům řešení krizových situací, které neponechají lidi v rozpacích nad vlastními politickými představiteli a ochránci pořádku (nezvládnuté bylo např. i mediální vystupování vysokých policejních důstojníků). Etablované politické strany by se měly též angažovat silněji než pouhými výpady svalujícími vinu na tu či onu vládu, když v zásadě zklamaly všechny.

Je třeba umět analyzovat signály propukajících krizí. Stát by měl v případě potřeby za pomoci expertních týmů operativně řešit eskalující situaci. Je třeba rovněž nalézt nové přístupy k institucionálnímu řešení kriminality související se sociálně vyloučenými lokalitami v rámci bezpečnostních složek (včetně zřízení specializovaných útvarů) a analyzovat právní možnosti k použití dostupných nástrojů usnadňujících její vyšetřování a dokazování (odposlechy, nasazení agentů apod.). Nejprve je třeba ale zjistit i její charakter, rozsah a dynamiku vývoje. A samozřejmě je třeba mít na paměti, že pouze represí se všechno nevyřeší.

A nakonec jedna hádanka. Víte, kdo o Šluknovsku řekl podle časopisu „Hlas severu“ větu „Tomuto kraji je zapotřebí pomoci, je bolavý a ještě nějakou dobu bude“, přičemž narážel na nedostatek policistů a soudců? Byl to tehdejší předseda Senátu Petr Pithart, který region  navštívil v roce 1998. Stalo se tak poté, co se ve Varnsdorfu odehrála bitka mezi místními Romy a kosovskými Albánci (které padl jeden z Romů za oběť). A redakce časopisu k tomu tehdy plná nadějí v článku „K tragickému víkendu“ uvedla:

„Jestliže naše město dostalo nálepku gangsterského hnízda, řekněme si (s jistým mrazením v zádech): všechno zlé je pro něco dobré. Situace ve Varnsdorfu se dostala do popředí zájmu bezpečnostních složek a ty ji budou nyní se zvýšenou pozorností sledovat. Bezpečnost přijelo ohlídat 170 policistů… Zesílený výkon služby bude trvat  až do úplného zklidnění situace. Snad ještě tento vzkaz spoluobčanům: Věřme, že obavy z dalších násilností nejsou opodstatněné, že k panice není důvod a že v našem městě lze již zase klidně žít.“ Jak je vidět s odstupem času, místní redakce Hlasu severu se spletla. Doufejme, že za deset let se nebudeme takto sarkasticky usmívat nad prohlášeními dnešních novinářů a politiků.

NašiPolitici.cz