Velice „zajímavých“ článků s takovými „slovíčky“, ba dokonce myšlenkami v našem tisku přibývá. Děje se to jak díky polarizováním politické scény, tak prosazováním „korektního“ jazyka a „sledováním trendů“ i dalších fenoménů. Bylo by možná zajímavé se nad tím, tedy nad těmi „slovíčky“, jak říká pan president Klaus, zastavit. A popřemýšlet.

První zastavení by mohlo být o článku pana Jiřího Peňáse v LN dne 17. 5. 2010 Fenomén čistokrevně český.

Povídá se v něm, v tom článku, o Praze a o jejích stavitelích. Dle autora se Češi chlubí cizím peřím, protože podle něj prakticky žádní Češi Prahu nepostavili. Kdo je to Čech pak, možná nevědomky, posuzuje podle staré germánské zásady zvané „Blut und Boden“. Tedy podle „krve a půdy“. To znamená, že kdo se nezrodil v místě „národa“ a není správné „krve“, je vždy cizinec. Oproti třeba francouzskému anebo americkému pojetí, kdy je Francouzem anebo Američanem ten, kdo v místě žije, uznává stát, v kterém žije, a dodržuje zásady v něm platné.

Takže dle pana Peňáse nepostavili v Praze Češi prakticky nikdy nic, neb Matyáš z Arrasu byl Francouz a Petr Parléř Šváb z Gmündu. O něm pak pan Peňás poněkud zamlčuje důležitou informaci, a to že "v Prazezakoupil Parléř dům v dnešní Loretánské ulici, stal se váženým měšťanem a konšelem hned ve dvou pražských městech - na Hradčanech a ve Starém městě Pražském. Ve svém líčení také poněkud zapomíná na významného stavitele Prahy, Parléřova syna Jana, který pokračoval v otcově díle, a na druhého syna Václava (sakra to je nečeské jméno, co?!), který postavil Svatoštěpánský dóm ve Vídni. Dientzenhoferové byli z Bavorska… Jenže syn Kilián Ignác se narodil dne 1. září 1689 v Praze a chodil zde do škol. Tak byl co, milý autore?!?

Ještě že uznal Matěje Rejska z Prostějova za Čecha. Což je ovšem nonsens, protože Matěj Rejsek byl občan Moravy. Závěrem požaduje autor, abychom my Češi pokryli střed Prahy jakožto dílo cizinců černým suknem, a tak zabránili chlubení, jak říká, cizím peřím. Fantastická věta ve sloupku je: “Fenoménů, které vytvořili Češi, je dostatek, jedním z nich je přisvojování si věcí, na které nemáme jediný nárok. Taky se tomu dá říkat krádež.„

V titulku sloupku pak pan Peňás tvrdí že se jedná – míněno krádež - o „fenomén čistokrevně český“.

Z čehož lze usoudit:

a) Vynález krádeže je typicky český produkt, který jsme objevili pro svět. To nám jako národu musí lichotit, protože by to dokazovalo, že jsme byli národem už někdy před čtyřmi tisíci lety. Možná ještě dřív. Neboť ve Starém zákoně v Desateru stojí: "Nepokradeš.“

b) Když je dle autora „krádež“ čistokrevně českým fenoménem, můžeme podle toho lehce heuristickou metodou dovodit, že již v době, kdy Jahve – Bůh Stvořitel - předával Mojžíšovi Zákony, znali oba český národ. To je mimořádně odvážná myšlena od pana Peňáse. To vám řeknu. To by se předělávaly celé dějiny, co?!

Ovšem další myšlenky jen kvetou. Na tak malý sloupek je jich „něurekom“. Nacionalistická představa pana Peňáse zakotvená v ideologii 19. století o tom, za koho a jak se národnostně považovali lidé ve středověku, je poněkud nepřesná a spíše ukazuje na jisté neznalosti dotyčného autora. No nic. Podle dělení pana Peňáse by většina našinců byla dodnes cizinci. Stačí se podívat do telefonního seznamu a na matriky. Takže vzhledem k tomu, že dnešní Čechy a Pražany obviňuje autor z kradení – myšleno tvorby kulturních památek – platí to také na Čechy se jmény Fischer, Ciprian, Kamberský(i), Neumann, Damián, Jegorov a další? Nebo jsou zločinci kradoucími cizincům slávu za krásu Prahy jen Novákové a Pokorní?

No ale co když se babička Nováka jmenovala Klein a děda Pokorného Asparuchov anebo Čudinov? Jsou oni také vinni krádeží cizího „peří“? Pan Peňás si asi myslí, že jsou. Každý, kdo se hlásí k tomu, že je Čech, případně přidružený Moravan, je prostě vinný. To se dneska v novinách a týdenících ví, že co našinec, to zločinec. Tento způsob myšlení je typický pro nacionální vidění světa. Do dokonalosti jej dovedli naši sousedi.

No, ještě něco ta slovíčka ve sloupku na autora prozrazují. Píše tam: „... z ní byli (z Prahy, pozn. autora) vyhnáni, zlikvidováni Židé a pak jejich kati (ale ne všichni byli vinni) Němci."

Moji bývalí učitelé logiky a psychologie by tuto větu mohli nechat přímo vytesat či napsat na tabuli, jak je ukázková. Pokud „ nebyli všichni vinni„ (tedy vyhnaní Němci) a u druhé skupiny – Židi – není toto explicitně také uvedeno, lze na základě slovesné stavby a logiky dovodit, že naopak ti druzí jmenovaní, tedy Židé, naopak všichni vinni byli. Čím, to už v sloupku není.

No, vypadá to, omlouvám se za své myšlenky, mršky neposedné, že z pana Peňáse vypadlo nechtěně něco, co máme mnozí z nás hluboko zasunuto v podvědomí. Říká se tomu latentní antisemitismus. Dost obvyklá diagnosa v Evropě. U všech národů.

Ale hluboká nenávist a pohrdání vším českým, to mnoho národů nemá. Kde to sebral pan Peňás, nevím. Ale zdá se, že tuto duševní odchylku má. A není sám, jak se ukazuje v poslední době mezi novináři a umělci. Bratia Slováci pro to mají přiléhavý název: “Čechožrůti.“

No a bude-li autor soudit podle jmen, jsou Vlk a Peňás typicky česká jména. Takže to nadává do zlodějů mně a sobě?!? Jenže moje prababička se jmenovala Krazl a narodila se „in der Nähe von Iglau“. Takže z nás dvou by v tom Peňás zůstal sám?