18.1.2022 | Svátek má Vladislav


SPOLEČNOST: Skutečnou moc u nás má skrytá chobotnice

18.10.2006

Již dlouhou dobu se píše o takzvané krizi střední Evropy. Jako symptomy slouží lži Ference Gyurcsánye a protesty proti nim, slovenský notorický nacionalista Ján Slota a polská jednovaječná dvojčata bratři Kaczynští provázená populistou Andrzejem Lepperem a katolickým nacionalistou a latentním antisemitou Romanem Giertychem.

Při bližším ohledání terénu zjistíme, že na tom nejsme o mnoho lépe než ostatní tři země visegrádské čtyřky. Zejména srovnání s Polskem je velmi inspirativní a zároveň tristní.

Česká média v minulých dnech informovala o aféře zvané Begergate - podle poslankyně Sebeobrany Renaty Begerové, která se nechala natočit při tajném vyjednávání o ceně za svůj přestup do vládního („kačeřího“) tábora. Chtěla to, co chce a velmi často dostává skoro každý, kdo o něčem takovém vyjednává: funkci a peníze. Takto a ne jinak vyhlížejí skoro každé koaliční rozhovory.

V Polsku, v USA, v Grónsku, v Namibii i kdekoli jinde, tedy též u nás. Rozdíl spočívá pouze v tom, že je nikdo nenatáčí či alespoň nezveřejňuje. Ještě že tak, jinak by se politické systémy většiny států otřásly v základech. Veřejnost totiž nemá žaludek na to, aby dokázala v klidu hledět na odvrácenou tvář realpolitik.

Kaczynští se ale vehementně hájili. Begerová spolupracovala s televizní stanicí TVN, v níž působila řada agentů vojenské rozvědky WSI, jež měla být a také byla k 30. 9. 2006 rozpuštěna. Podle Kaczynských představovala vojenská rozvědka oporu starých struktur a nástroj ruských tajných služeb na ovlivňování vnitropolitického a ekonomického vývoje v Polsku.

Rozvědka vlastně aférou Begerová dokázala, že Kaczynští mají pravdu, neboť se pokusila „sestřelit“ vládu, která ji chtěla rozpustit. Sebeobrana hadího hnízda, nic víc. Proti Kaczynským lze mít samozřejmě spoustu výhrad, ale pokud jim někdo předhazuje zrovna Begerovou, s velkou pravděpodobností dělá pouze užitečného idiota polským kapitánům Minaříkům.

Sestav si svoji Kubiceho zprávu

A u nás? U nás je to přece přinejlepším stejné, ne-li ještě horší. Těsně před volbami vybuchla bomba jménem Kubiceho zpráva. Ale ono stačí zadat do internetového vyhledávače slova Mrázek, Pitr a Gross, a člověk si z otevřených zdrojů publikovaných před koncem května 2006 vytvoří metodou Ctrl+C, Ctrl+V „Kubiceho zprávu“ do půl hodiny.

„Malé kino doma“ - zněl prý kdysi reklamní slogan na televizi. „Malé vnitro doma on-line“ - mohli by dnes inzerovat své služby distributoři internetového připojení. Stručně řečeno: propojení politiky, nekalého byznysu, zneužívaných policejních praktik i tajných služeb je smutným faktem, nikoliv spekulací. A tajné služby? Vy ještě neznáte Randáka? Špiona, jenž se stal televizní hvězdou?

Nejprve jsme se v zimě dozvěděli, že ho premiér úkoloval v kauze Pitr. Podivné zadání. Pak se změnila vláda, a Karel Randák byl odvolán pod průhlednou záminkou chystané reorganizace. V situaci, kdy celá vláda věděla, že ve vzduchu visí hrozba teroristického útoku. Což svědčí buď o obrovské nekompetentnosti kabinetu, anebo o velmi pádném důvodu pro Randákovo odvolání: že za státní peníze pracoval spíše pro ČSSD (či pro někoho jiného). Buď, anebo. Ovšem vystupování odvolaného šéfa tajné služby v médiích, kde se hájil proti odvolání a kritizoval přijímaná bezpečnostní opatření, nutno každopádně označit za cosi velmi nestandardního. Bez ohledu na jeho prý pracovně narostlé (či snad nalepené?) „maskovací“ vousy. V době, kdy se provádějí počítačové rekonstrukce podoby z lebky, to vypadalo spíš jako špatný vtip.

Čas na šestou republiku?

S Polskem nás tedy spojuje mnohem víc než spanilé jízdy polských vyšetřovatelů snažících se rozplést podvody provázející privatizaci Unipetrolu. Po zavedení šesté republiky (vezmeme-li tu poválečnou jako třetí, komunistickou jako čtvrtou a polistopadovou jako pátou) sice nikdo nevolá, ale asi by měl. Neboť k čemu jsou všechny úvahy a spekulace o možných vládních kombinacích, když je vlastně skoro jedno, kdo usedne do vládních křesel formální moci. Formální moci, poněvadž skutečnou mocí disponuje skrytá chobotnice.

Bohužel, koncept čtvrté republiky bratrů Kaczynských je spíše nebezpečnou utopií než reálným (realizovatelným) politických projektem. Odráží touhu začít znova na čistém stole a s čistým štítem, leč sami její prosazovatelé dělají své čtvrté republice medvědí službu přehnaným radikalismem, spojenectvím se dvěma populistickými stranami plnými agentů komunistické policie a kolaborantů s komunistickým režimem i přeceněním státu jakožto možného nástroje „očisty“ společnosti. Je to jako chtít si umýt obličej špinavýma rukama.

Což platí i pro nás - máme vlastně s Kaczynskými stejné dilema, byť o něm vlastně nevíme či možná raději ani nechceme vědět.

LN, 17.10.2006

politolog








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.