Při nedávné besedě se studenty na klatovském gymnáziu mne překvapil zajímavý dotaz týkající se skryté sexuality v dětských pohádkách. Jeden hloubavý student se dnes zajímá o toto stále atraktivní téma, přestože letos v září uplyne už sedmdesát let od smrti Sigmunda Freuda. Ano, byl to právě tento náš příborský rodák a slavný vídeňský profesor, kdo jako první vysvětlil svým psychoanalytickým rozborem zajímavý sexuální podtext mnoha známých a četnými generacemi opakovaných báchorek a dětských vyprávění.

Západočeského studenta zaujala především pohádka o Červené Karkulce. Proč má Karkulka červený čepeček? Vypravěč tím symbolizuje skutečnost, že dotyčná dívenka již vyrostla z dětských střevíčků. Červená přece znamená barvu krve. A jaká jiná krev pak připadá v úvahu u dospívající dívky nežli krev menstruační. Setkání s vlkem v hlubokém lese má samozřejmě také hluboce sexuální podtext. Vlk je majitelem ocasu, který v psychoanalytickém výkladu představuje penis a sežrání není pak ničím jiným než znásilněním nebohé dívky. Myslivec je porodník, který zařídí znovunarození Karkulky jakýmsi císařským řezem a vlk je posléze hozen do studny. A co je to studna podle Sigmunda Freuda? Psychoanalytici dávno vědí, že všechny duté předměty, včetně všelijakých otvorů, jeskyní a propastí, jsou obrazem ženské vaginy. Naproti tomu předměty vztyčené, tedy nikoliv jenom vlčí ocas, ale třeba i rozhledna a tovární komín, představují mužský penis.

Zdá se vám to tak trochu přitažené za vlasy? Nejste sami, protože psychoanalytické teorie mají už od dob svého vzniku četné vášnivé odpůrce. Nemůžeme však zanedbat třeba Freudův výklad snů. Při jejich podrobném rozboru se totiž objevují všelijaké zajímavé okolnosti, které často překvapivě odhalí naše skryté myšlenkové pochody a tajné tužby. A jistě není sporu o tom, že mnohé z nich mají jasně sexuální podtext. Zkrátka dochází k naplnění známého psychiatrického hesla „Freude, Freude, zase na tě dojde!“

O té Červené Karkulce jsem od studentů slyšel poprvé v životě. Zato jsem jim posloužil daleko zřetelnějším výkladem Šípkové Růženky. Tady je ta první menstruace ještě jasnější. Místo červeného čepečku je to přece píchnutí o trn, a hned teče krev. Růženčin následný spánek je tím, čemu Angličané říkají „waiting period“, tedy období mezi dospíváním a prvním pohlavním stykem. Tím je pak osvobozující princův polibek. Sexuální výchova radí, aby doba spánku mezi první menstruací a první souloží byla pokud možno delší. Pohodlně se prospí královští rodiče i služebnictvo. Není divu, že teprve v důsledku prvního intimního kontaktu s princem procitá celý zámek a může se konat slavná svatba. V královských rodinách se totiž neslušelo žít „nadivoko“ nebo „na psí knížku“.

Studentům se to líbilo. A to už jsem jim ani nestačil vyprávět o sexuálním symbolu Budulínka na liščím ocásku. Psychoanalytický výklad ponechám vaší obrazotvornosti. Soužití Smolíčka Pacholíčka s jelenem však zavání zoofilií. A Sněhurka se sedmi trpaslíky? Němci tomu říkají gruppensex, což překládáme do naší odborné mluvy termínem „skupinová sexuální aktivita“, lidově pak „grupáč“.