Den, který slavíme jako začátek vítězství nad komunistickým totalitním režimem, si chtějí přivlastnit rudé odbory.
Dvacet tři let je poměrně dlouhá doba. Vyroste za ni další generace, lidé postupně zapomínají na to špatné a nostalgicky vzpomínají na dobu minulou, protože tehdy byli mladší, silnější a hezčí. Přesto by toto datum mělo zůstat v paměti národa jako den, který odstartoval pád komunistického totalitního režimu u nás.
O 23 let později se chystají opět studentské demonstrace. Studenti a mladí lidé nejsou spokojeni s tím, že se socialisté postupně zbavují Bohumínského usnesení. Čelný představitel socialistů brousící si zuby na zahraniční politiku, Lubomír Zaorálek, se nechal slyšet, že Bohumínské usnesení zakazující socialistům spolupráci s komunisty vlastně ani neplatí a je dávno překonáno.
Ano, je překonáno samotnými socialisty, protože ti se svému usnesení postupně vzdalují a ignorují ho. Řeči o tom, že se jedná jen o vládní záležitost jsou nesmyslné. Usnesení 26. sjezdu ČSSD znělo: "ČSSD nebude spolupracovat s KSČM a nevstoupí s ní do žádných předvolebních koalic."
Na 27. sjezdu pak bylo toto usnesení upřesněno: "Sjezd schvaluje platnost závěrů hradeckého sjezdu ČSSD o nepřípustnosti spolupráce sociální demokracie s extremistickými politickými stranami. Vylučuje politickou spolupráci se SPR-RSČ, SČK, MNS, KSČM, LB a SDL." Nikde ani slovo o tom, že jde jen o vládu ČR.
Studentům se nelíbí, že po třiadvaceti letech se nereformovatelní komunisté opět derou k moci na krajské úrovni za vydatné spolupráce socialistů. Někde mají dokonce řídit odbory školství, což je vcelku perličkou s tím, co komunisté hlásají a jak se stavějí ke své krvavé minulosti.
Aby toho nebylo málo, tak odbory, které se neustále chtějí plést do politiky, ač jsou organizací apolitickou, svolávají právě na výročí masakru na Národní třídě demonstraci na Václavské náměstí s následným pochodem k místu, kde tehdejší složky SNB brutálně zmlátily studenty.
Odbory vedené bossy, kteří mají velice blízko k socialistům a de facto i komunistům, chtějí demonstrovat proti vládě společně s obskurními uskupeními jako například ProAlt. Toto silně levicové uskupení sdružující mimo jiné i členy radikální stalinistické komunistické mládeže vzniklo pouhé tři měsíce po parlamentních volbách 2010. Jejich cílem je od počátku stavění se proti vládě.
Tentokráte prý odbory nebudou svážet své demonstranty jako v několika dřívějších případech. "Necháme se mile překvapit, věříme, že lidí přijde hodně," říká jeden z odborových bossů. Zkušenosti ale vypovídají, že pokud odbory své demonstranty nesvážejí, účast je velice nízká.
Smutné je, že se rudé odbory napojené na socialisty snaží ukrást 17. listopad. Tehdy šlo o něco úplně jiného a srovnávat totalitní vládu se současnou vládou vzešlou z demokratických voleb opravdu nejde. Další odborářský boss Zavadil to sice velice rád dělá, dokonce staví současnou vládu až za tu Gottwaldovu, která proslula politickými procesy a popravami.
17. listopad odstartoval pád komunistické vlády. Nyní chtějí odboráři demonstrovat za to, aby se v součinnosti se socialisty vrátili komunisté k moci? Domnívám se, že by těm největším odborářským křiklounům včetně dalších křiklounů z ProAltu a dalších mimoňů prospělo, kdyby se mohli na měsíc vrátit v čase.
Určitě by se pak dost vehementně chtěli vrátit do současnosti. Také nejsem nadšen z kroků, které vláda činí. Musíme si ale uvědomit, že je na tom špatně celá Evropa. Ta totiž žila dlouhá léta na dluh a teď došlo na zaplacení účtu.
Slastný život na dluh se nedá zaplatit dalšími dluhy. Chceme-li hledat toho, komu za současný stav u nás vděčíme, pak by bylo dobré vrátit se deset let zpět. Tehdy se ekonomice dařilo nadmíru dobře a v té době vládnoucí socialisté vesele utráceli na dluh, klidně i přes 100 miliard ročně.
Za ministra financí Bohuslava Sobotky rapidně vzrostly mandatorní výdaje a i přes každoroční větší příjem státního rozpočtu utrácel o to víc na dluh. Socialisté měli štěstí, že o vládu přišli před celosvětovou krizí. Teď se jim to kritizuje, ale na zadlužení měli lví podíl.
17. listopad by měl zůstat svátkem a připomenutím data odporu proti komunistické totalitě. Neměli bychom si nechat tento významný den ukrást těmi, kteří podporují návrat komunistů k moci.
Převzato z Polanecky.blog.idnes.cz se souhlasem autora