Na okraj lidového hlasování na Slovensku

Referendum, které v sobotu proběhlo na Slovensku, mělo zjistit postoj občanů ke třem otázkám:

1. Definice manželství jako soužití jednoho muže a jedné ženy,

1. Odmítnutí adopce dětí homosexuálními páry,

1. Právo rodičů odmítnout účast dětí na školní sexuální výchově.

Jak shrnout všechny tři otázky do jednoho tématu? Slovenská média referendum 2015 shodně označují jako referendum o rodině, resp. o ochraně rodiny. Ano, o rodinu jde na prvním místě ve všech třech otázkách. Přirozenou, biologickou rodinu tvoří vždy rodiče (otec a matka) plus dítě (děti). Je to základní sociální jednotka, která si zaslouží plnou ochranu celé společnosti. O ni šlo také Alianci pro rodinu, z jejíž iniciativy bylo referendům vyhlášeno.

V Česku téma rodiny zřejmě tolik netáhne, proto např. server Novinky.cz sáhl po atraktivnější nálepce: podle něj se na Slovensku konalo referendum o homosexuálech. A téměř všechna média s uspokojením kvitují, že zastánci tradiční rodiny neuspěli – jinými slovy, homosexuálové dobyli další důležité území. Až se teď budou hlasitě dožadovat práva na adopci dětí (ačkoliv žádné takové právo neexistuje ani pro heterosexuální páry), budou se odvolávat na tento výsledek. Přitom ale z těch, kdo se hlasování zúčastnili, podpořilo tradiční rodinu přes 90 %, což je signál přesně opačný, než by nám aktivisté LGBTI rádi namluvili. Že se čtyři pětiny Slováků ani neobtěžovaly zvednout zadek a dostavit se k volebním urnám, to je spíš o jejich celkové lhostejnosti a pohodlnosti než o vyhraněném a odpovědném názoru na věc. Ostatně hned u první otázky referenda si alespoň ti informovanější mohli říct: Manželství jako svazek muže a ženy máme už stejně zakotvené v ústavě, tak o co jim vlastně jde? Ze sedmi předchozích referend až na jediné – o vstupu Slovenska do EU – ztroskotala na nízké účasti voličů úplně všechna. Otázkou tedy spíš je, zda padesátiprocentní práh pro platnost referenda při tradičně nízké účasti voličstva nezaručuje už dopředu jeho neúspěch. Dá se celkem bezpečně předpokládat, že kdyby otázky byly formulovány přesně naopak, byl by výsledek totožný – totiž neplatný.

Je nabíledni, že referendum za takto nastavených podmínek neřeší vůbec nic, ačkoli stojí milióny. Pro případné další občanské iniciativy, které by tohoto prostředku přímé demokracie chtěly využít k prosazení nějakých svých záměrů, je to docela závažný poznatek. A možná také návod, jak příště formulovat otázky šikovně už s tím záměrem, aby neplatnost referenda mohly vydávat za své vítězství.

Na serveru Aktuálně.cz se Martin Fendrych obul do iniciátorů referenda komentářem nadepsaným „Na Slovensku středověk neskončil. Tažení proti homosexuálům.“ Jako by nevěděl, že přirozená rodina byla základním kamenem lidského společenství nejen ve starověku a středověku, ale je jím doposud. Aliance pro rodinu nevytáhla do boje proti homosexuálům jako takovým, ale proti jejich proklamovanému „právu“ na adopci. Takové právo totiž nedává zákon ani rodinám přirozeným, natož nějakým umělým. To jen Fendrychovi ze z nějakých důvodů hodí vylíčit slovenské církve jako překážku „pokroku“ (rozuměj totálního popření odlišnosti a nezastupitelnosti mateřské a otcovské role v rodině) a nositele středověkého tmářství. Nic nového pod sluncem, stejně osočovali křesťany i marx-leninští propagátoři „vědeckého“ pokroku za komunistické totality. To ještě sami netušili, kam to se svým pokrokem jejich pokračovatelé přivedou: že jeho vrcholem bude soužití zcela libovolné - stejnopohlavní, skupinové, pedofilní, zoofilní atd. ad libitum, a děti se budou pěstovat uměle ve státních pěstírnách. Všechna tradiční omezení budou zrušena referendem, a pak teprve nastane ten krásný Nový věk.

A co s křesťany a podobnými nenapravitelnými kverulanty? S těmi se už taky dokážeme nějak vypořádat. Například by z nich mohlo být i docela dobré hnojivo...