Politické otázky jsou hodně komplikované a vyzná se v nich jen hrstka odborníků. Odborníci ať se starají! Ale je to tak? Co když jsou to lumpové či lemplové a ti na nás vyzrávají?

Odmítněme všechny politiky či dokonce politology zahlcené jejich akademickými znalostmi! Držme se zdravého selského rozumu! Ostatně sedláci se těší naší oblibě: vyrábějí potraviny a potraviny jsou pro nás klíčové: když se dobře najíme, promění se zázrakem všechno. Touto cestou se jeden vydal a před volbami nám to stále připomíná tím, že nám rozdává své koblihy. Je jedním z nás. Již tím, že není s to vyjadřovat se správně česky a místo toho si libuje v plynulé praslovanštině hodné duchovních velikánů. Ale hlavně: též nemá politiky rád. Co na tom, že se již politikem stal. Nemá je rád a basta.

Konzervativci zapomněli na všechna svá dřívější předsevzetí a hbitě se přidávají: požadují ke kdekteré otázce referendum: vox populi vox dei. Komplikované otázky tak získávají snadné řešení. Vždyť zdravý selský rozum si s nimi poradí. Bezprostředně máme zkušenost s tím, co udělali přemoudrý Cameron, Johnson a Farage. Problémy je doběhly: vyjednali si sobecky kdekterou výhodu pro sebe a bylo jim to málo. Že je z toho pořádná šlamastyka a podle všeho definitivní konec britského impéria? Fakticky si to přece rozhodli voliči se svým zdravým selským rozumem sami. Že jsme jim lhali? Ale vždyť nás nemuseli brát vážně. Jsou to přece svobodní vidláci a nikdo jim to nemůže vyčítat. Podávají nyní resignace a házejí řešení na jiné - hlavně na ty byrokraty v Bruselu. Brusel ať se teď snaží! A musí zachovat všechny naše dřívější výhody. Zasloužíme si to. Máme přece nejstarší demokracii na světě.

Zdá se, že referenda se budou dožadovat i další. V referendu a zdravém selském rozumu je přece naše spása, přičemž pokud z toho vyjde něco obludného, přenecháme všechno našim úředníkům; úředníci na to nebudou stačit, takže zaměstnáme spoustu dalších. Aspoň pak budeme mít na koho nadávat.

Navrhuji rozšířit tento geniální výdobytek též na oblasti jiné. Vždyť komplikované otázky jsou v kdekterém oboru. Například v medicíně; medicína je mi asi nejbližší a z toho důvodu se zastavím u ní. Nyní je to tak, že pacient musí být poučen lékařem a s lékařem se pak dohaduje na dalším postupu. Ovšem diagnostika i terapie jsou kromobyčejně spletité a namnoze nemají jednoduchá řešení. Prostý člověk se v tom ztrácí. Náramně by se zde hodil zdravý selský rozum, rozum převádějící všechny komplikace na „život či smrt“ coby povýtce jednoduchou volbu. Jenže potíž je s tím, že pacient právě není zdravý, a zdravý selský rozum tudíž zákonitě postrádá. Nabízí se tudíž uspořádat o všech těchto problémech pokaždé referendum a ty zdravé se zdravým selským rozumem nechat o „životě a smrti“ dotyčného rozhodnout.

Výsledek bude blahodárný předně pro pacienty; pacientům se dostane té nejvzácnější péče, péče zdravého selského rozumu prostého lidu. Vždyť lékaři jsou různě narušení: například někteří dost pijí či kouří, jiní mají slabost pro slabší pohlaví, případně si berou od pacientů peníze na či za léčbu. S takovou korupcí je třeba skoncovat. Ponechme všechno na vůli lidu; lid je přece moudrý.

Avšak i lékaři budou vděční. Zbaví se těžkého břemene rozhodování ve spletitých případech. Vyhnou se případným forenzním důsledkům a díky tomu i stresu z toho, že by se mohli zmýlit. Nastane jim šťastný život. Místo dalšího a dalšího studia se budou věnovat svým zálibám a hobby: film, tenis, turistika a podobně. Pouze bude třeba zvýšit jim plat. Za uspořádávání referend si to přece zaslouží.