5.12.2020 | Svátek má Jitka


SPOLEČNOST: Pryč s tyrany a zrádci všemi!

7.3.2011

Všeobecně nepříliš populární, leč chytrý a schopný ministr Kalousek pravil, že jsme coby národ ekonomicky negramotní. No, trochu bych se národa zastal, rozhodně jsme si hromadně nepůjčovali přes švýcarský frank, ani jsme si nekupovali z rozežranosti a s nadějí na snadný zisk na úvěr druhý a třetí byt. Ale to, že je někdo někdy ekonomicky ještě hloupější než my, až tak moc neznamená.

Co je však jasné, je to, že značná část naší humanisticky vzdělané elity je již dlouhá desetiletí pod vlivem jakéhosi duševního pominutí. Ekonomicko-politického. Možná je to v nás už od husitů, protože to byli ekonomičtí šílenci – tedy alespoň z počátku.

Vzpomenu-li si na Komárkovy výkřiky z roku 1990, jak budeme měnit 4 Kčs za jednu marku, a budeme tím pádem bohatí, a boj Havla proti prodávání zbraní, páč je to „nemorální“, neb my se chceme kamarádit s těmi, co jsou vysoce morální (a nějak si nevšiml, že právě oni ovládají světový obchod se zbraněmi) a podobně, dumám: Co to v těch našich předních levicových intelektuálech, proboha, vlastně je? Zažraný marxismus, pomatený idealismus neopřený o reálnou praxi anebo co?

K úvaze mne vyprovokoval článek muže obecně ve společnosti ceněného, Ludvíka Vaculíka Pryč s diktaturou trhu (LN 1. 3. 2011).

Morální autorita, kterou Vaculík jistě je, vážně navrhuje, abychom nedováželi králíky, vyráběli si sirky sami, nevozili vepřové z Německa a nic z Číny, ať to jsou hračky, anebo košile (Vaculík má pravdu, že jsou blbě ušité), a že si máme být pokud možno ve všem soběstační. Protože: „Špatným, zkaženým obchodníkům je nade vše jejich zisk,“ jak praví Vaculík. (Z čehož vyplývá, že v zásadě jsou všichni obchodníci špatní, neb jim všem jde o mrzký peníz, páč jinak by zkrachovali, že?!). Socialista, poblouzněný národovec devatenáctého století i tzv. „prostý lid“ nad těmito myšlenkami jásá.

Ovšem nic na světě není ekonomicky pitomějšího než tyhle hlášky. Pan autor zřejmě netuší, že dálkový obchod není žádný „moderní vynález“. Že již Římané vozili obilí z Kartága a Egypta, o když by si ho teoreticky mohli pěstovat „doma“, že jsme již ve středověku dováželi nejen datle a šunku z Itálie, ale také jablka a kůže a kožešiny až z Mongolska, sůl z Rakouska atd. atd. Autor, pomíjeje dějiny i ekonomiku, přímo perlí: „Bylo by správné vzepřít se: předvádět myšlenku, že každá země má si takto vyrobit a vypěstovat, co může: být pokud možno soběstačná.“

Je podivuhodné, koho všeho tyhle myšlenky napadly už dřív než Vaculíka nebo třeba Havla. Tak například už soudruh Stalin vyhlásil, že jsou myšlenky Bucharinova NEPu kapitalistické a škodlivé a tyjí z nich jen příživníci parazitující na pracujících.

Takže zatočil se všemi buržuji a následkem toho zemřelo na Ukrajině, do té doby od raného středověku obilnici Evropy, několik milionů lidí hlady. A dodnes se z tohoto „boje“ proti kapitalistům Ukrajina nevzpamatovala. Dalším revolučním lidumilem plným vznešených myšlenek proti odporným kapitalistům a obchodníkům byl soudruh Kim Il-sŏng, kterého známe pod jménem Kim Ir-sen. Komunistický diktátor, jenž zavedl ideologii „čučche“, která klade za základ ideologie „úžasné heslo“ že „člověk vše vede a vše rozhoduje“. Se zásadami čučche by jistě souhlasil i Vaculík, neb jsou téměř dokonalé. Dělí se na:

1. čchaču, tj. nezávislá politika

2. čcharip, tj. ekonomická soběstačnost

3. čchawi, tj. sebeobrana ve vojenské politice.

No, výsledek známe. Válka proti jihu, hladomory, koncentráky a dnes asi nejubožejší země na světě. Takhle dopadají ty velké ideály, jak budeme soběstační a nedopustíme, aby lid vydírali cizí ani naši kapitalisté.

Ještě bychom mohli jmenovat Pol Pota, který po studiích ve Francii, kde obdivoval i našimi levicovými intoši milovaného podvodníka a demagoga Sartra, aby se vrátil uskutečnit jeho revoluční a antikapitalistické myšlenky, kde se národ nebude klanět „zlatému teleti“. Stačí odstranit vykořisťovatelský trh, zrušit peníze a nastane ráj. Jak podobně napsal Vaculík: "Svobodný trh – to je dogma demokratického náboženství. Přitom trh využívá své nedotknutelnosti k diktatuře nad námi! Špatným, zkaženým obchodníkům je nade vše jejich zisk. Je to ono pohanské zlaté tele, před nímž my se máme klanět. My potřebujeme jen toto: zboží, výrobky, práci; a obchodníky, kteří nám dovezou, co tu není nebo co neumíme…. Ovšem: to tele vládne celé Evropě!

Tohle by i kambodžští soudruzi Pol Pot i Ieng Sari, co nechali vyvraždit ze samé lásky k lidu skoro třetinu národa, odsouhlasili. A to bychom mohli pokračovat s Kaddáfího režimem. „Státní uspořádání je podle Kaddáfího alternativou k socialistickému i ke kapitalistickému modelu. Nejedná se o republiku ani o monarchii. Je to stát založený na přímé demokracii bez politických stran, řízený jeho lidem prostřednictvím místních rad.“ Však taky co první Kaddáfí udělal, bylo, že přestal dovážet věci od kapitalistů a nařídil, že si je mají Lybijci vyrobit sami. Pak to byl tak velký „úspěch“, že to raději tiše odvolal.

Nepřipomíná vám to až do konce plně dovedenou myšlenku OF, že „strany jsou pro straníky a OF pro všechny“? Dodnes tak oplakávanou celou tou partou „pravdy a lásky“ a mnoha našimi novináři? A která u voličů – tedy lidu - naprosto propadla? Což se tak nějak dodnes tumluje, že jako snad ani né... Ale jo, lidi nejsou tak blbí, jak vypadají. Ti většinou mají „spasitelů“ plné zuby. Ale některým, hlavně těm, co mají osobní pocit, že v životě neuspěli, se to moc a moc líbí. A volají po světě bez vykořisťování a obchodníků pracujících pro zisk…

A už jsme zase u Marxe a Lenina a u Slunečního státu či Utopie Thomase Mora. Ovšem pokud bude v Evropě považováno toto nebezpečné blouznění za „správný politický postoj“, z trajektorie úpadku se nevyhrabeme.

No a máte-li zájem, podívejte se, jak se nám myšlenky pánů – tedy spíše soudruhů - Vaculíka, Komárka, Peheho a Halíka krásně snoubí třeba s prohlášením … Za čím stojíme: Socialistická alternativa 2010

Stalinismus je mrtev, kapitalismus se hroutí:
Pracující třída, navíc spolu se středními vrstvami, jejichž postavení se zhoršuje ještě rychleji, je hlavní a nejpočetnější částí společnosti. ….. Vládnoucí menšina vlastnické třídy - kapitalistů - má a kontroluje naprostou většinu společenského bohatství, stát a všechny jeho nástroje: armádu, policii, soudy, zákony, vyhlášky, nařízení...
Socialistická alternativa bojuje za zásadní změnu společnosti, …podle nás pouze kontrola pracujících nad svými osudy jediná zaručuje jejich důstojný život. Bojujeme za společnost bez mrhání a korupce minulého, stalinistického režimu i proti nespravedlnosti a bídě současnosti. Usilujeme o společnost založenou na společenském vlastnictví, dělnické demokracii, demokratickém plánu výroby, spolupráci a rovnosti. Té, nikoliv minulému režimu výsad a privilegií, říkáme socialismus.“

Že pan Vaculík nic takového nenapsal? Ale jistěže ano! Jeho požadavky „abychom dováželi jen to, co neumíme„ a „aby neměli obchodníci zbytečné zisky“ a abychom se neklaněli „zlatému teleti“, povedou dříve či později k tomu, že někdo „ušlechtilý a uvědomělý“ rozhodne, co lid „potřebuje“. A co ne a co je zbytečné anebo jen za „odměnu“ v nějakém Tuzexu, a jistěže rychle usoudí, že je v tom „potřeba udělat pořádek“. Vždyť o čem jiném Vaculík mluví? A tak jistěže přítel marxistického idealisty Vaculíka Liška zakáže atomové elektrárny, mladý Stropnický usoudí, že je lepší jezdit na kole než autem, a tak je přidělí jen těm, co je potřebují (jeho ideovým přátelům, že), Ivan Rynda či někteří vyznavači Hlubinné ekologie se pokusí zavést nám „ zemědělské komuny“ a „omezit spotřebu“ a možná že sám Vaculík, pokud se dožije, bude někde v disentu smolit nových „2000 slov“. Protože „takhle si to přeci nepředstavoval. No, tak si to ti nadšení lidoví revolucionáři a bojovníci proti vykořisťovatelském systému a kapitálu z dob francouzské revoluce, členové SA v Německu (i oni říkali že bojují „za lepší svět“), ani naši komunisté z počátku nepředstavovali. Ono to začíná vždycky nenápadně a krásnými hesly.

Nakonec bych chtěl panu Vaculíkovi a všem, co se jim to jeho vyznání nenávisti k odpornému trhu líbilo, jen připomenout, že když Velký kormidelním Mao vyhlásil prakticky stejné myšlenky (samozásobení, uskromnění, zničení vykořisťování) během několika let v Číně zemřelo okolo 60 milionů lidí hladem, na nedostatek „cizích“ nečínských léků a na následky utrpení a řádění Rudých gard.

No a pak si už jen můžete přečíst nedávný projev soudruha Grebeníčka, porovnat jej s Vaculíkem, Liškou a dalšími bojovníky za lepší příští a pravděpodobně sami pochopíte, že naše intelektuální levice se opět vrací do lůna pravého dřevního marxismu. Neboť jak krásně to zní:

„Ať zhyne starý podlý svět! Dále jen, dále jen jděme vpřed.. a rudě do krvava vlaje …. je na něm proletářů krev.“ (Jistě, hlavně těch, co je zavraždili hlasatelé všech možných „socialismů“.)








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.