Pan kardinál se nechal slyšet, že „komunisté získali rozhodující hlas ve vládě“, to v reakci na parlamentní hlasování, v níž se budou danit tzv.“církevní náhrady“.
Pan kardinál Dominik Duka, primas český, je nepochybně moudrý starý muž. Má své neblahé zkušenosti s totalitním režimem, který jej shledal vinným z protistátní činnosti a uvrhl jej na několik měsíců do vězení.
Musí tedy dobře vědět, co jsou komunisté zač. Že jde o sortu lidí, kterým nelze věřit zhola nic. Že jejich někdy projevovaný smířlivý postoj je jen zástěrkou momentální nemohoucnosti, který mizí mrknutím oka ve chvíli, kdy slabost pomine. Že jakékoli náboženství je komunismu nepřítelem č.1., a to z důvodu duchovní absence v Marxově učení. Že přes komunisty neustále proklamovaný ráj zde na Zemi se to nikdy v žádné zemi nepovedlo a nepovede. Filosof Karl Popper to vyjádřil lakonicky: „Kdo chce stvořit ráj na Zemi, stvoří peklo“.
V každé zemi tzv.“východního bloku“ se církve (bez ohledu na denominaci), ocitly v době panování „zvláštní lidské avantgardy“ pod nehorázným tlakem, jejímž výsledkem byla duchovní genocida, vymývání mozků a v neposlední řadě internovaní a zavraždění představitelé duchovenstva.
Toto vše by měl mít stále na mysli kdokoli z jejich představitelů, když je z jakýchkoliv důvodů nucen jednat s podobnou sortou lidí. Historická paměť ukazuje, že nejlepší systém soužití je sekularizace, tedy striktní oddělení trůnu a tiary. Pan kardinál Duka zvolil na rozdíl od svého předchůdce jinou cestu. Nechal se dekorovat Řádem bílého lva z rukou jedince, který má ve svém CV rovněž etapu, v které slíbil věrnost komunistickým ideálům a nejspíše za odměnu mu pak sloužil mši sv. v Lánech. Je znám svým příklonem ke světské moci, kdy se domnívá, že touto cestou snáze dosáhne požadovaných cílů, v tomto případě spravedlnosti stran nápravy majetkových křivd za doby socialismu. Současně kárá Tomáše Halíka, který se vůči vládnoucí moci staví kriticky.
Nyní se zdá, že je čas k prozření. I přes jeho smířlivý postoj k mocným této země se ukazuje, že je to poloha marná. Komunisté (ve všech stranách v čele s premiérem), mu ukazují, že jakékoli dřívější smířlivé proklamace jsou jen zástěrkou, která padne v okamžiku momentální politické výhody. Řečeno ještě jinak, Dukou proklamovaný vyšší princip mravní je pro bolševiky jen směšný kousek toaletního papíru.
Pan kardinál prohlásil, že bude jednat. Otázka je, jestli ti, co budou sedět na druhé straně stolu, o to ještě stojí, když hlavní účel byl již splněn, nebo to bude jen jakési divadlo k uchování zdání demokracie. Nevíme, jak vše dopadne, Je to však pro všechny případy dobrá škola pro jeho nástupce, který by si měl vzít z omylů pana kardinála ponaučení.
Převzato z blogu Tomáš Vodvářka se souhlasem autora