SPOLEČNOST: Protikuřácký kolektivismus
Není mi jasné, kde vůbec došli k přesvědčení, že mají shůry daný nárok navštěvovat tato zařízení, natož je považovat za veřejné, nikoliv soukromé prostory. Tím spíše nerozumím, proč chtějí omezovat nabídku poskytovaných služeb většině návštěvníků a ještě je označovat za "netolerantní", přestože sami jsou netolerantní zcela a nekompromisně. Dokonce jsou na svou "nulovou toleranci" hrdí.
Jedná se jednoduše o lidi, kteří neuznávají právo individua rozhodovat se podle vlastního výběru. Přejí si centrálně řídit společnost a rozhodování o tom, co je dobré a špatné, je jejich výsadou. Dokud se zabývají jen zákazem kouření, mohou se zdát neškodní, ale obávám se, že u toho se jistě nemíní zastavit. Až budou mít v jedné věci úspěch, povzbuzeni se vrhnou na další. Není tajemstvím, že nejzapálenější bojovníci služby těchto podniků beztak nevyhledávají. Přicházejí jakožto samozvaní poslové dobra mezi kacíře a jimi zaslepené ovce.
Ještě pozoruhodnější je, kolik jsou ochotní tito lidé vydat energie, aby ostatní omezili. I kdybych měl na cigaretový kouř alergii a pokaždé se poblíž cigarety celý osypal, patrně by mi to za ten boj nestálo. To mě vede k názoru, že jde zpravidla o lidi, kteří nikdy ve svém životě neřešili žádný skutečný problém, jenž by jim zkomplikoval život. Z vlastní zkušenosti soudím, že zároveň mají jen minimum zájmů, jsou znudění, a tak s extremistickým zápalem bojují s tak malichernými věcmi jako je kouření v restauracích a barech. Je to vidět i z toho, že kuřáci, pro něž je zachování kouření v hospodách nepoměrně důležitější než pro antikuřáka jeho zákaz, jsou slyšet nesrovnatelně méně.
Nikdy jsem neslyšel o kuřákovi, jenž by chtěl uzákonit zákaz nekuřáckých provozoven. Myšlenka je totiž na první pohled tak absurdní, že by příčetného člověka ani nenapadla. Přitom není o nic nesmyslnější než zákaz kuřáckých podniků. Další zajímavostí je jejich dojem, že reprezentují většinový postoj. Kdyby pohostinské služby více vyhledávali lidí, jimž kouření vadí, než kuřáků, logicky by více podnikatelů provozovalo pohostinství nekuřácké. Lze to dedukovat i z toho, že většina návštěvníků patří mezi nadměrné konzumenty alkoholu, a ti obvykle kouří.
Jediná možnost, jak si mohou svou činnost ospravedlnit (pokud se o to vůbec snaží), je pohrdání kuřáky. Zkrátka si myslí, že jsou mnohem víc než nějaký smrdutý kuřák, který nemá vůbec co pohledávat ve veřejném prostoru, jenž mají přeci navštěvovat jen "čistí lidé".
Jedná se sice vesměs o lidi s odporem k liberálním principům, s vlažným postojem k soukromému vlastnictví a volnému trhu, ale od klasických socialistů se značně liší. Jsou ze všech částí politického spektra, jedno je však spojuje: vždy jde o lidi s takovým pohledem na svět, kde společnost je nadřazena jednotlivci a oni jsou ta společnost. Zákaz nechápou jako nějaké mimořádné opatření, ale jako standardní prostředek k dosažení určitých cílů. Také bych jistě našel spoustu věcí, které mi vadí, ale nehledám je, ani bych nikdy necítil morální právo je zakazovat ostatním. Někdy mě velmi překvapuje, kolik nadutosti, povýšenosti a arogance se do člověka vejde.