Zajímavé věci se poslední měsíce neodehrává jen v nejvyšších patrech politiky. Pro mnohé je nadějí na změnu současné neurvalé politické kultury nastupující generace. Proto si tato oblast zaslouží zájem veřejnosti. Mládežnických organizací sdružujících sympatizanty parlamentních stran je v České republice několik. Po celé republice mají pobočky Mladí sociální demokraté, Mladí křesťanští demokraté, Mladí konzervativci či Komunistický svaz mládeže. Brněnští členové dvou posledně jmenovaných organizací se celostátně zviditelnili účastí v televizním dokumentu Kupředu levá, kupředu pravá.

Mládežnické organizace jsou slabé počty členů, organizačně, finančně i nápady, např. ve srovnání se zahraničím, kde nejsou neobvyklé desetitisícové členské základny. Aktivních lidí ve všech organizacích dohromady je maximálně pár desítek. No vážně, kdy jste naposledy slyšeli o nějaké jejich akci? Smutná je absence sebemenší kritičnosti k politice, programu i jednání „partnerských stran“. Vidíte-li dvaadvacetileté hochy v obleku s koženým výrazem a s obdivuhodným sebevědomím, jak se těší co jim politika hodí, pak ztrácíte víru, že nás někdy čekají lepší politické časy.

Mladí konzervativci vznikli v Brně v roce 1991

Sympatizanti pravicové politiky se už přes sedmnáct let sdružují v občanském sdružení Mladí konzervativci (MK). Historie MK (nejen) v Brně je bohatá a pozorným čtenářům Neviditelného psa známá. Kromě článků v médiích a přednášek na středních a vysokých školách, probíhají v Brně mnoho let tradiční akce. K nejznámějším patří 10. března Den Tibetu, připomínající vyvěšováním vlajky den okupaci Tibetu Čínou, 1. května vystoupení proti komunistickým oslavám, v červnu happenig - Den daňové svobody, upozorňující na aktuální míru přerozdělování, hraniční den, do kdy vše co se z ČR vytvoří proteče státem a den od kdy už vyděláváme na sebe. Poslední tradiční akcí v Brně je 21. srpna položení květin k pamětním deskám obětí roku 1969, pravidelně za účasti křesťanských demokratů.

V politice se úspěšně uplatilo několik členů MK, např. dva současní ministři ODS Jiří Pospíšil a Ivan Langer, primátor Olomouce Martin Novotný, jihomoravský poslanec David Šeich či starosta Brno-Bohunic Robert Kotzián. Mnohaletý expředseda Petr Sokol je uznávaný politolog, aktivní např. ve vzdělávací instituci Cevro, jeden z předchozích předsedů Petr Mach je ředitelem Klausova think tanku Cep a vydavatelem skvělého liberálního měsíčníků Laissez Faire a několik členů najdeme u liberálů v LiRA a IKHB.

Přes úspěchy MK v Brně a Středních Čechách končí

V listopadu proběhl v Praze XVIII. celostátní kongres organizace s desítkami klubů a více než šesti stovkami členů. Vzhledem k nesmyslnému delegátskému systému není úplně zřejmý poměr mezi skutečnými a papírovými (černými) členy. To není jediná nejasnost v MK, kongres např. už léta neschvaloval rozpočet či uzávěrku a nikdo netuší jak je spravován objekt v majetku MK v Olomouci. Na kongresu došlo k rozkolu mezi zastánci pokračování v neprůhledném hospodaření a personální kontinuitě a skupinou usilující o razantní personální změnu vedenou Brňáky a Středočechy. Stejně jako v minulém roce zastánci kontinuity vyhráli cca 120 ku 67. Průběh jednání nápadně připomínal proběhlou prezidentskou volbu, byl plný invektiv, arogance a komických momentů. Jako přípravka na budoucí politické boje to byla neocenitelná škola, obchody zajištěná síla zadupala jakékoli argumenty tři metry pod zem.

Nastala zajímavá situace, místo neproduktivní bolestínské diskuze a úvah o vendetě, založili poražení vlastní organizaci, Mladou občanskou platformu (MLOP) a chystají vlastní aktivity. Staronové vedeni Mladých konzervativců také nelenilo a zaregistrovalo si pět sdružení s cílem blokovat jejich názvy před „odpadlíky“, např. Mladí občanské demokratické strany či Mladí liberálové a konzervativci. Bude zajímavé, jestli ze ně zvládnout odevzdávat daňová přiznání, což se jim v případě MK řadu let nedařilo.

První zprávu o rozštěpení přinesl Týden a v příspěvků si mnozí (ex)členové MK mohli dovyříkat skutečné i smyšlené spory.

Soutěž je lék na pohodlnost

Štěpení organizací, stran, firem či rodin nemá oprávněně u veřejnosti podporu. Na první pohled zakládání dalších institucí oslabuje původní organizace i prosazování jejich cílů. Nemusí to však být nutně pravda, naopak. Kromě spolupráce je dalších důležitým principem fungující svobodné společnosti soutěž. Je dobrý důvod se domnívat, že dvě mládežnické organizace soupeřící o podporu mladých sympatizantů pravicové politiky i vlivných členů ODS (MK – Langer, Pospíšil, Bém, MLOP – Nečas, Sobotka) přinesou do veřejného prostoru nové pohledy, potřebné programové střety a oživení.

V okamžiku, kdy je ODS na pravici hegemonem a jejím jediným korektivem jsou komentátoři či mediální experti, je dobře vidět její rétorická strnulost v klausismu-zahradilismu a cynická bohorovnost při kupčení s pilíři svého programu. O neurvalosti některých jejich představitelů škoda mluvit. Nesocialistický volič nemá příliš na výběr. ODS chybí konkurence a mění se postupně v líného kapra věnujícího se jen vnitřním bojům o dělbu kořisti.

Soutěž prospívá ekonomice a prospěje i politické mládeži. Záleží jen na členech, zda MLOPové vydrží vedle zavedeného MK déle než jednu sezónu a udělají jen několik akcí za peníze zahraničních nadací nebo se stanou atraktivní platformou po mladé zájemce o věci veřejné.

(psáno pro Deník)

Autor právník a politolog je předsedou Liberální strany, osobní stránka, člen MK od roku 1998 (2 roky předseda MK Brno)