Demagogie nebo „lhaní do vlastní kapsy“

Citace různých prohlášení....

J. Pehe
Problémem jsou i euroskeptické postoje vedení ODS. Právě voliči ODS jsou totiž nejvíce proevropští.
(zde)

M. Topolánek
80% voličů ODS podporuje LS
Ideová konference ODS 26.4. 2008 Hradec Králové

A kdo je tedy volič ODS?

Asi bude nejlepší citovat autority...

„Nejsilnější voličskou skupinou jsou voliči ve věku 30-44 let a spíše muži. Největší podíl voličů má ODS v Praze (44%) a poměrně silná je i v obcích do 800 obyvatel. V souvislosti s ODS nepřekvapuje fakt, že 75% jejích voličů je ekonomicky aktivních, přičemž tento podíl se kontinuálně zvyšuje. Stranu volí nejvíce podnikatelé, vedoucí zaměstnanci (vyšší úředníci, ředitelé škol,...) a zaměstnanci v nedělnických profesích. „Silnými faktory ODS jsou věk, vzdělání, ekonomická aktivita a průměrné či nadprůměrné vzdělání voličů. Volič ODS tak má vyšší vzdělání, je mladší 45 let, ekonomicky aktivní s průměrným či nadprůměrným příjmem,“ (zde).

Co je to tedy proevropskost?

Jako obyvatel Prahy - západ se s našimi voliči setkávám velice často - je to snadné, je jich u nás nejvíc a na volebních výsledcích je to také vidět... ODS v našem okrese vyhrála v posledních letech všechny volby - krajské 2004 (53.44%), parlamentní 2006 (51.27%) a i krajské 2008 (43.54). Také absolutní počet voličů ODS se u nás zvyšuje.

Mám tedy dostatek informací k tomu, abych mohl odpovědně prohlásit, že ta, různými „autoritami“ tradovaná „proevropskost“ vypadá poněkud jinak.

Naši voliči, díky svým schopnostem a vzdělání samozřejmě berou za své zásady, na kterých byla EU postavena - „volný pohyb osob, zboží, kapitálu a služeb“ -, nicméně nijak netouží po dalších regulacích, direktivách a už vůbec ne po tom, aby o nich někdo rozhodoval.

Je to logické - voliči ODS jsou právě proto, že chtějí co největší prostor pro své rozhodování a „malý“ stát, který jejich osobní a ekonomickou svobodu nebude omezovat.

A pokud toto chtějí od České republiky, představa, že v rámci EU podporují něco zcela opačného, je zcela nesmyslná.

Ostatně stejného názoru byla celá ODS, než M. Topolánek bez jakékoliv konzultace s členskou základnou a voliči její zahraníční politiku zásadně změnil - a to bez jakéhokoliv racionálního vysvětlení.

Dosavadní postoje ODS k Evropské ústavě:

Českým programem uvnitř EU nemůže být spoluvytváření centralizovaného evropského superstátu, tzv. evropské federace.

(když do EU tak s ODS - programový leták k referendu o vstupu ČR do EU

2003)

Přijetí evropské „ústavy“ je pro ČR ve všech ohledech nevýhodné, protože zhoršuje naše postavení v EU oproti stávajícímu stavu. Proto je třeba tento smluvní dokument odmítnout. (Modrá šance 2004).

Stejného názoru byl i XVII. kongres ODS v roce 2006 - viz jeho platné usnesení 3.4.

„Kongres ODS zakazuje všem politikům ODS předávat další kompetence ČR na úroveň Evropské unie a rozšiřovat rozsah evropské agendy schvalované kvalifikovanou většinou.“

O tom, že se s tímto přístupem voliči ODS ztotožnili, svědčí volební výsledky ODS v těchto letech.

Je proto zcela samozřejmé, že stejný přístup jako k Evropské ústavě mají i k Lisabonské smlouvě, která nejen že se v podstatných věcech od „ústavy“ nijak neliší, ale navíc zdůrazňuje odklon EU od čtyř základních svobod především tím, že:

„V oblasti hospodářské zřetelně převažují cíle sociálně solidární nad cíli liberálně ekonomickými. Cíl spočívající ve „vyváženém hospodářském růstu“ je korigován cílem „cenové stability“, „vysoce konkurenceschopné hospodářství“ má být zároveň hospodářstvím „sociálně tržním“.

Podstatné je i vypuštění formulace o vnitřním trhu „s volnou a nenarušenou

soutěží“, které iniciovala Francie.“

Dále pak:

„Významnou institucionální změnou je rozšíření hlasování kvalifikovanou většinou na větší počet oblastí. Lisabonská smlouva rozšiřuje možnosti použití tohoto způsobu rozhodování celkem o 68 oblastí, z toho u 19 oblastí se jedná o nahrazení stávajícího jednomyslného rozhodování a 49 oblastí je zcela nových. V historii Unie představuje toto rozšíření dosud největší posun“.

Tento posun fakticky likviduje možnost nekonat dle výsledků hlasování a tak likviduje i suverenitu členských zemí v těchto oblastech.

A nakonec:

„Nový systém hlasování kvalifikovanou většinou definovaný v Lisabonské smlouvě znamená oslabení vlivu České republiky v Radě, a to jak absolutně, tak i ve vztahu k velkým členským státům.“
(Dle rozboru Parlamentního institutu „Lisabonská smlouva, Co nového by měla přinést?“ Parlamentní institut 2008)

O tom, že voliči ODS na rozdíl od jejího vedení neotočili „europské kormidlo“ a jsou tímto přístupem poněkud znechucení, svědčí mimo jiné i účast v krajských volbách - přišlo jich celkově méně... a žádné jiné voliče tato zásadní změna přístupu ODS nepřilákala.

Je samozřejmé, že LS nebyla důvodem jediným - ale rozhodně jedním z podstatných, jak jsem se mohl osobně přesvědčit během volební kampaně.

Stručně řečeno

„Proevropští“ voliči ODSprostě nechtějí, aby jim někdo mluvil do „jejich věcí“... a je jim jedno, jestli to „mluvení“ bude pocházet z Prahy (proto nechtějí vládu levice) nebo z Bruselu (proto nechtěli Evropskou ústavu a nechtějí ani Lisabonskou smlouvu).
Jejich postoj by se dal asi nejlépe shrnout výrokem irského voliče hlasujícího v referendu proti LS, který byl citován v MfD.
„Mám Evropu rád - ale proč nám do p...e chtějí pořád mluvit do NAŠICH věcí“....

Musím říci, že mi uniká, proč tento prostý fakt řada „expertů“ stále neumí pochopit.... ale možná, že spíše nechce.

autor je místopředsedou ODS Praha-západ a členem zastupitelstva Středočeského kraje.