Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

pane autore, přátelé diskutující

nezlobte se, prosím, ale tohle všechno je opravdu hrozné pindání. Důkaz o tom naleznete v článku samotném i porůznu v diskusi: ačkoliv je angličtina, tedy zatím, jediným celosvětově použitelným a skutečně také používaným jazykem, zjišťuje se, že opravdu  anglicky kromě Angličanů a některých Američanů neumí skoro nikdo (záměrně se nezmiňuji o Skotech, z jejichž angličtiny si dělal srandu už Jerome K. Jerome,  autor Třech mužů ve člunu). Nechci se vytahovat, proč taky, ale sjezdil jsem ve svém nedlouhém životě docela slušnou část světa a zjistil, že existuje tolik "angličtin" , kolik je ve světě jazyků. Některé z těchto "angličtin" jsou pro našince téměř nesrozumitelné, kupříkladu francouzská verze (někdy jim těžko rozumí i rodilí Angličani). Jenže o to tady vůbec nejde. O co běží je praktická potřeba, a ta je různá u každého z nás. Chci-li dělat překladatele nebo tlumočníka, případně oslňovat nějaké stolní společnosti, měl bych se asi opravdu naučit ten jazyk pořádně. Ovšem pro obchodníka, technika a konec konců i pro turistu docela stačí schopnost dorozumět se, pochopitelně na příslušné úrovni. Mimochodem, já se ve své praxi setkávám nejčastěji s lidmi jako jsem já sám, tedy neangličany  - Švédy, Italy, Poláky a podobně - a všichni mluvíme, s odpuštěním, stejně blbě, občas jsou z toho i komické situace. Kupodivu, nejmíň to jazykové zmatení vadí samotným Angličanům, pokud se k tomu připletou, asi jsou na to staletí zvyklí ze svých, dnes už bývalých, kolonií - například jen v Indii se provozuje několik verzí angličtiny.Takže pointa - asi bychom se měli, obecně, výjimky viz výše sem nepatří,  naučit jazyky tak, abychom rozuměli, když nám někdo něco říká a uměli mu srozumitelně říci to svoje. A v tom je ten červ v sýru - mít co říci. Což je ten druhý, větší hrneček vzdělávání. Jedinci, kteří mluví, byť naprosto perfektně, několika jazyky a k tomu umí zacházet s počítačem ale nic víc,  budou jen moc těžko hledat nějaké rozumné a hlavně slušně zaplacené uplatnění. Uf!

Článek, který mně pomohl . . .

Vzpoměl jsem si na článek, který se objevil před 40 léty v nějakém časopise. Byl to rozhovor s tehdy velice populárním USA hercem -hezounem-elegánem Ricardo Monteblán (*1920 - +2009), původem Španěl žijící s rodiči v Mexiku. Ve věku 20 emiroval do USA - Hollywood, s úmyslem být filmovým hercem. Nouze naučila Dalibora rychle housti a Ricarca anglicky. Dostával malé role s námětem o Mexiku, Španělsku, kde jeho angličtina s těžkým španělským přízvukem se hodila. Domníval se, když se zbaví toho přízvuku, bude dostávat větší a lepší role . . .Chodil od čerta k ďáblu, platil zlatem všlijakým rádoby učitelům výslovnosti zbavit ho přízvuku, až narazil na jednoho moudrého, který mu dal radu : "Ustní svaly ustrnou koncem puberty . . .Ty které potřebuješ mluvit španělsky jsou silné a pružné a ostatní ustrnou-zakrnmí. Ústní svaly, které jsou třeba k anglické výslovnosti jsou jiné než pro španělskou a také víš že máš, ale už neslyšíš, že máš přízvuk.. Nermuť se, smiř se s osudem, protože ten "přízvuk" budeš mít až do smrti. Použij ten příjemný přízvuk v dobrém a bude ti to platit krásné dividendy. "   . . .  Vzal si radu k srdci, použil, stal se velice populární ve filmech a TV seriálech a dožil se popularity, mnoha vyznamenání a poct . . . Rád jsem se koukal na TV seriál  Fantasy Island, kde hr8l roli Mr. Roarke.    

Re: Článek, který mně pomohl . . .

Schopnost docílit správného přízvuku v cizím jazyce je těsně spojena s hudebním sluchem. Můj v roce 1968 do Kanady vyemigrovaný bratranec mi řekl, že tam za Velkou Louží je s to rozpoznat podle kanadské angličtiny nejen Čecha a Slováka, ale u těch výslovnostně natvrdlejších i Pražáka, Brňáka nebo Ostraváka. Vím že snad jenom jeden z tisíce Slováku umí vyslovit správně anglicky I have, ten zbytek řekne Aj heu. A pojem Czenglish zavedl v Brně kanadský lektor zde dlouhodobé usedlý. Dokonce pro Čechy napsal velice pěknou knížku "Dont speak Czenglish". Stojí za přečtení. 

V roce 1968 nám na brněnské elektrofakultě do předmětu Elektroakustika dopřáli čtyři hodiny tehdejšího známého brněnského profesora ORL MUDr. Brohma. Tento technicky zapálený lékař nám technikům ve svých čtyřech hodinách fyziologické akustiky sdělil neuvěřitelné množství poznatků. Připomenu jeden právě na toto téma:

Jistě jste někdy slyšeli ze záznamu projev prezidenta Beneše. To byl typický amuzikál. Tedy člověk schopný ještě příjemných požitků při poslechu hudby, ale s absolutní neschopností reprodukce. Beneš, který získal svůj první doktorát na pařížské Sorbonně samozřejmě mluvil více jazyka se skvělou slovní zásobou, ale katastrofální bezbarvou monotónní výslovností. Jednou prý před válkou na nějaké slavnosti ve Francii byl ještě jako zahraniční ministr hlavním řečníkem. A mezi prominentními hosty se jeden francouzský diplomat naklonil ke svému českému kolegovi a pronesl: "To je neuvěřitelné, jak se čeština podobá francouzštině"

Znalost angličtiny je u nás špatná

Stejně špatna, a bohužel se zhoršující, je znalost češtiny. Stačí si pročíst libovolné noviny, nebo sledovat projevy politiků, či redaktorů. O znalosti matematiky je lepší se vůbec nezmiňovat.  Nejspíše je to v poslední, kurikulární, reformě vzdělávacího systému a v tom, že dnes už se žádný kantor nepokusí lenošného žáčka nechat propadnout. Děti si více hrají a méně se vzdělávají. Memorování a biflování jsou vysmívané metody.

Souhlas, ale angličtina samotná je málo 2.

Klíč vidím v tom, aby se s prvním cizím jazykem seznamovaly děti již v mateřské škole. Do 8 let věku probíhá osvojování cizího jazyka v mozku po jiných drahách, než u starších. A zvládne-li dítě základy prvního jazyka před touto věkovou hranicí (je jedno jakého, nemusí to být zrovna angličtina) pak i později další jazyky zvládá se svým přizpůsoběným mozkem daleko snadněji. V Nizozemí začínají s angličtinou i němčinou současně od začátku školní docházky a francouzštinu přidávají tuším v 7. třídě.

A na závěr ještě jednu poznámku: Učit se příbuzný jazyk jako první není dobře. Kdysi vystoupil v televizi v pořadu brněnského Antonína Přidala s tématem „Čeština – jazyk světový“ mj. tehdejší polský velvyslanec v Praze Jacek Baluch, jinak profesor bohemistiky na krakovské univerzitě. Jeho čeština byla absolutně dokonalá, ale řekl, že jestliže nás komunisté nutili učit se ruštinu jako první, že to byl z didaktického hlediska zločin. Podobnost svádí žáky a studenty k tomu, že po snadných začátcích přehlédnou moment, kdy musí zabrat. A proto pro Nizozemce bych příbuznost s němčinou či angličtinou jako nějakou zvláštní výhodu ve srovnání s námi nebral.

Souhlas, ale angličtina samotná je málo.

Autor nás zcela správně poměřuje s Nizozemím. Sám jsem tuto zkušenost udělal již v roce 1968, když jsem strávil nějakou dobu se skupinou nizozemských studentů. Statisticky ještě lepší jsou Lucemburčané, ale se zemí, kde se běžně přechází mezi třemi jazyky a dokonce místní noviny vycházejí multijazyčně – jeden článek německy a hned sousední na téže stránce francouzsky – se asi porovnávat nebudeme. V čem je zakopaný pes?

Pomineme-li všechny připomínky k metodám a učitelům, dovolím si přidat jednu podstatnou připomínku. U nás je stále společensky přijatelné omluvně říkat: „Já nemám talent na jazyky“. Toto je nutno posunout jinam a to rovnou nemilosrdně do roviny „jsem blb“

Navíc opakuji, co jsem nedávno v jedné diskuzi napsal: Pro naši zemi je nutné, aby opravdu vzdělaný jedinec současně s maturitou zvládl angličtinu a němčinu současně. Zdůraznuji němčinu, protože nemůžeme pominout, že v našem nejtěsnějším sousedství je ke 100 milonům německy hovořících lidí. Angličtina není všechno. Je mnohoznačná, nepřesná. Jsem toho názoru, že opravdu špičkové střední školy, tedy především gymnázia by měla být poměřována i z tohoto hlediska. A znalost těchto dvou pro nás klíčových jazyků by měla být samozřejmostí pro lékaře, inženýry, přírodovědce či právníky. Pro ty dokonce je němčina důležitější než angličtina, což zatím studenti práv a právnické fakulty na vědomí moc neberouz. Nejen tedy pro filology. Poznal jsem řadu lidí pamatujících první republiku s touto znalostí.

Vím, že mladým lidem němčina nezní, není tak přitažlivá, ani libozvučná jako zejména francouzština, ale i španělština či italština. V mládí jsem měl tentýž názor. Ale realita je jiná. Vzhledem k tomu, že jsem znalý aktivně angličtiny, francouzštiny, němčiny a snad pořád i ruštiny, tak si myslím, že vím o čem mluvím, byť vyjma ruštiny jsem se ve škole jako průmyslovák jiný cizí jazyk neučil.

Re: Souhlas, ale angličtina samotná je málo.

Dokud neumíte německy bez přízvuku, je lepší mluvit s Němci anglicky. Nebudou vás považovat za blba. Jediné místo, kde se němčina uplatní je na severním pobřeží Balatonu. Tam nikdo nemluví anglicky, německy se domluvíte.

Je tady nějaký lingvista?

Kdysi mi jeden učitel angličtiny (rodilý mluvčí) říkal, že angličtina je pro Čechy těžká proto, že je to jazyk s nějakým logickým jiným typem gramatiky a vůbec stavby než čeština - nebylo to o germánských, slovanských atd  jazycích, ale mělo to něco společného s vnímáním v mozku. Už jsem to zapomněla, ale docela by mě zajímalo, zda je to úplná blbost nebo jestli je na tom něco pravdy a můžu se tudíž tím nadále utěšovat .   

nefér srovnání

srovnání s Holanskem je nefér, protože holanština a angličtina si jsou dost podobné, asi jako čeština a ruština a v ruštině jsme zase tak špatní nebyli, protože jsme jí dost rozuměli i bez učení, tak jako Holanďani Angličanům. Fér srovnání by bylo srovnávat znalost čínštiny v Čechách a v Holansku

Re: nefér srovnání

Navíc autor ve svém sebemrskačském a tudíž trapném článku zapomněl uvést, že Holanďani a Angličani jsou dva národy přes úzký průliv vlastně sousedi, kteří spolu mnohoset let čile obchodují. Dalším důležitým faktorem je motivace. Český řemeslník se více či méně dobře naučí za poměrně krátkou dobu např. anglicky, německy nebo jinak, pokud bude dostatečně dlouhou dobu v příslušné zemi pracovat. Nic ho ovšem nenutí mluvit cizí řečí, když stráví celou svou profesionální kariéru ve své vlasti. Jako další motivační faktor mohu uvést místo bydliště. Posoudíme-li znalost třeba polštiny u obyvatel Náchoda, určitě bude daleko vyšší než v Plzni nebo ve Znojmě. Totéž samozřejmě platí pro obyvatelstvo v pohraničí takřka všech zemí.

Proč ne raději čínsky?

To je národ určený k převzetí světa-je jich hodně, makají jako šroubky a za málo, možná Inodvé ?! Nějakou kulturu taky mají. Byli bychom připraveni na budoucnost-nedělejme tak často zmiňovanou chybu a nepřipravujme se na minulou válku. Angličtina mi na běžné komunikativní bázi stačí, nejsem cestovatel.

výuka angličtiny

V článku chybí jeden podstatný fakt. Na základních a středních školách se preferuje kvantita před kvalitou. Už na druhém stupni se nutí žáci do druhého cizího jazyka, na středních školách je to běžné. Motá se potom angličtina s němčinou, franštinou či ruštinou a výsledkem je guláš.

Osobně bych zavedl jeden cizí jazyk, ale stejně důkladně jako češtinu pro střední školy. Další jazyk potom na univerzitě, jakmile už ta angličtina bude na komunikativní úrovni.

Dokud student nezačne myslet a v mozku přímo formulovat věty v cizím jazyce, výuka dalšího jazyka jej jen zpomalí ve vývoji, pokud není multilinguálně nadaný.

Vždyť se podívejte kolik cizích jazyků se učí angličané, francouzi, nebo němci. Jeden světový už umí, takže jen JEDEN další.

Další věc je televizní vysílání. V době digitálního pozemního vysílání se do multiplexů vlezou kraviny jako PRIMA LOVE, ale na BBC, nebo CNN potřebuju satelit.

Především ten, kdo umí dost anglicky,

aby mohl učit, by byl blbec, kdyby učit šel. Za ten mizerný plat...

Totéž jiné řeči.

ano, spravne...

zavest jen titulky u filmu a uzakonit anglistinu jako nas druhy uredni jazyk....

a bylo by po ptakach

Re: ano, spravne...

Ano, asi by to bylo opravdu to nejlepsi. Nicmene se divim politice Unie: stale neco reguluji, narizuji, dovoluji, povoluji, ale zatim nedokazala "usmernit" vyuku cizich jazyku a zavest povinne v cele Unii anglictinu. A take jizdu v pravo. To by EU tvrde narazila, z anglictinou u Francouzu a z jizdou v pravo u Britu. A tak je stale jednodussi regulovar zarovky ci zarazit pestovani cukrovky v CR.