30.11.2020 | Svátek má Ondřej


SPOLEČNOST: Proč nebude Halík nikdy presidentem ČR

25.4.2016

Tato úvaha je částečně vyvolaná článkem kolegy blogera Josefa Havránka, který reagoval na jeho vystoupení v interview na ČT 24 s moderátorkou Tvarůžkovou

Pro ty, co uvedený pořad nesledovali, jen krátké shrnutí. Msgre. Tomáš Halík vyjádřil svůj názor na stav současné společnosti, u které zjišťuje oslabení imunity vůči destabilizujícím vlivům, hlasatelům jednoduchých řešení na složité otázky naší společnosti a snaze hlavy státu a jejího nejbližšího okolí o přesun našeho směřování místo k Západu (kam odjakživa patříme) do sféry vlivu Ruska a Číny, tedy zemí, kde by jen málokdo z našich spoluobčanů chtěl trvale žít.

V naší společnosti, jež ztrácí svou identitu a schopnost vize, se objevují lidé, kteří mají šíření nenávisti jaksi v popisu práce. Ztráta vize, kterou měli z našich presidentů jen T.G. Masaryk a Václav Havel, pak znamená snadnější možnost desorientace směřování společnosti. V souvislosti s migrační krizí zmínil, že je třeba pomáhat těm, kteří pomoc potřebují, a nikoli těm, kteří ji přišli zneužít. To, že rozlišení obou těchto skupin je složité, nijak nezpochybnil. Obrana tzv. „křesťanských hodnot“, která zaznívá z úst některých jedinců, je relativizována neschopností jejich výčtu těmi hlasateli, kteří o nich nejvíce mluví.

To, že se svět mění, je fakt, který můžeme rozporovat, ale nijak jej nezměníme. Evropa ve svém hedonismu vymírá a je logické, že do uprázdněného prostoru přijde bydlet někdo jiný. Tomu se nedá nijak bránit. Navíc - dle Halíka - přijde další vlna, daná spíše ekologickými katastrofami než náboženskou či politickou krizí.

Na dotaz, zda by nekandidoval na hlavu státu, odpověděl Tomáš Halík celkem logicky, že jelikož mluví to, co si myslí, a nikoli to, co chce slyšet lid, nedostal by dostatečný počet hlasů ke zvolení.

Na závěr rovněž uvedl, že se po jeho rozhovoru objeví kvantum negací, které nebudou tak úplně vyvracet jeho tvrzení, ale soustředí se jen na difamaci, urážky a projevy nenávisti. I zde měl pravdu.

Tomáš Halík je společností brán jednou jako belzebub, podruhé jako islamofil, jindy zase jako představitel temných sil, které ovládají náš svět. Jen málokdo z jeho kritiků přečetl nějakou jeho knížku, která přesněji odhaluje jeho názory a postoje k životu. Málokdo jej slyšel kázat v kostele Nejsv. Salvátora v Praze, kde tzv. studentské mše v neděli večer jsou nabity mladými posluchači, budoucími elitami našeho národa. Že by nikdo nerozpoznal jakoukoliv manipulaci, je úsměvné. Tomáš Halík je představitelem té části církve, která se od dogmat obrací k opravdovému evangeliu, tedy radostné zvěsti. Nevadí mu jinověrci, nevadí mu homosexuálové, za což je nesnášen i jistými církevními kruhy, které lpějí na „staletých tradicích“, jež se však ukazují jako prázdná skořápka s obsahem, který již málokoho osloví.

Jeho názor, že Bůh je jen jeden a nikoli křesťanský, islámský či hinduistický, vyvolává zuřivé reakce, nicméně - pokud existuje Bůh - pak tomu logicky nemůže být jinak. To, že mnozí zneužívají Boží jméno pro své interpretace společnosti, prosazování „své jediné“ pravdy, jež s existencí jediného Boha nijak nesouvisí.

Tomáš Halík pro tyto své názory nemůže být presidentem státu. Přesněji řečeno, nemůže být presidentem našeho státu.

Převzato z blogu Tomáš Vodvářka se souhlasem autora








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.