Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Důchod

Domnívám se , že celej problém tkví právě v tom malym důchodu pana Srpa, je-li vůbec jaký. Přes neúspěšný pokusy dostat se do politiky, aby si na starý kolena přilepšil, si nakonec Srp zřejmě postěžoval na Hradě.

A Eman mu slíbil, že teda bude jeden z těch arbitrů elegantiarum a nějakej šesťák na vejminek se taky najde. To víte, strkat Srpa někam do dozorčí rady nějakejch elektráren nebo plynáren, jak úspěšně praktikoval jistej Klaus a ostatní další topolánci a paroubkové, nečasové a zprava doleva všici, by bylo vokatý.

O Karla Srpa

neradno opřít ani kolo, natož mu svěřovat funkci. Holoubek totiž vytuhl v čase a s kamarádem Zemanem, obdobným to výdobytkem Sametu, tlačí na pilu.

Útěk pod Zemnova křídla?

Asi ztráta soudnosti.

Zeman ztratil soudnost už dávno,

pokud kdy nějakou měl.

Ještě před pár dny jsem napsal : Navrhuji -

Ještě před pár dny jsem napsal : Navrhuji - nechte pana Srpa v klidu užívat důchodu, prostě odpočívat a dejte funkci novému, mladému, neotřelému schopnému člověku..

Podobně bych řešil i Miloše Zemana..."

Nyní, po tom, jak se ten člověk chová, kope kolem sebe a to i do slušných lidí bych to již tak smířlivě a s nadhledem nedokázal napsat..

Quod licet Iovi, non licet bovi

V Polsku se agent Bolek stal prezidentam a celý národ mu tleskal.

V Česku se agent Srp nemůže stát členem etické komise a je celým národem zatracován on i ten kdo ho do komise navrhl.

Etická komise, ve které zasedá starý horlivý bolševik

Pithart, jó, to je nějaká komise. To musí být etika jako řemen.

Pane Urbane,

děkuji za jasné zhodnocení chování Karla Srpa.Není co dodat.

Jaká je vůbec kvalifikace pro etickou komisi?

Přiznám se, že jsem donedávna vůbec nevěděl, že existovala/existuje nějaká Džezová sekce. Takže jsem ani neslyšel o Karlovi Srpovi. Nebyl jsem a nejsem hudebník.

Pak jsem ale v radiu slyšel kladné ocenění Karla Srpa z úst Ivana Hoffmana: za reálné pozitivní činy pro Džezovou sekci v reálně existující české době.

A pak jsem slyšel jednoznačně negativní hodnocení Karla Srpa z úst členky Etické komise, která v té době v Česku vůbec nežila, neb před těmi událostmi zbaběle emigrovala z této země.

Hm. Etická komise. Ptám se:

Jakou kvalifikaci by měl člověk mít, aby se jí mohl mohl v Česku stát? Být u toho, co se dnes hodnotí (a tedy vědět z vlastní zkušenosti, o čem to bylo)? Nebo spíše utéci od toho, a pak (až po proběhlé bitvě) pronášet nezúčastněné moudrosti?

Re: Jaká je vůbec kvalifikace pro etickou komisi?

Blbá otázka, ale zřejmě je vám etika věc cizí.

Kvalifikací je, vědět, co se zde dělo a něco proti tomu, tehdy, dělat. Srp tam nepatří, protože dělal nejen něco proti (průkazně), ale i pro (taky průkazně).

Je to hodně o povaze lidí

někomu vyhovuje za každé situace stát na druhé straně, přitom je jedno jaká ta jeho strana je. Někomu vyhovuje držet hubu a krok ač si myslí své. Srpovi asi vyhovovalo mít na sobě gloriolu bojovníka proti režimu a přitom být vnitřně s režimem ztotožněn a s ním spolupracovat. Prostě tento stav mu mohl osobně vyhovovat. Nejhorší pro podobné typy je, když onen boj skončí. Najednou jsou nepotřební. Kdysi mi řekl jeden zasloužilý bojovník proti fašismu: Abych se přiznal, mír mi nevyhovuje, já vlastně nic neumím, co chcete dělat v míru? Taková válka to je něco jiného, tam jsem hrdina, bojovník, všichni si mě váží. Nelze se dívat na činnost člověka v politice bez znalosti jeho osobního Já.

Re: Je to hodně o povaze lidí

Domnívám se (osobně Srpa neznám), že se tehdy neztotožňoval, ale zaplatil příliš vysokou cenu (kolaborací a donášením) za ideál udržení Jazzové sekce.

Kdyby se dnes necpal do etické komise (nebyl cpán) a nechtěl průkaz a prebendy odbojáře, není o čem mluvit.