19.4.2024 | Svátek má Rostislav


Diskuse k článku

SPOLEČNOST: Přes hory

Ve středu proběhla v pražské Knihovně Václava Havla prezentace knihy o Polsko-československé solidaritě, iniciativě mému srdci obzvláště milé.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Kanioková 30.4.2018 20:01

Nezlobte se,

ale váš komentář zní jako parádní závist..

M. Pesat 30.4.2018 10:52

spise mi prijde divne, ze soudruzka Sustrova "nevidi"

""Uświęcacie nacjonalizm i faszystowskie organizacje nazywając to prawdziwym patriotyzmem i umiłowaniem ojczyzny!? Zapomnieliście dokąd ta droga prowadzi?! Szerząc nienawiść i podziały - wiarę wielu ludzi rzucacie w błoto i depczecie bez żadnego szacunku! Opamiętajcie się! Za dużo pychy, za mało pokory! Księża! Nawróćcie się i żałujcie za grzechy! Idźcie służyć potrzebującym!

spise mi prijde divne, ze soudruzka Sustrova "nevidi" evidentni snahy Katolicke cirkve o politicky katolicismus/ideologickou dominanci , v podstate stejne jako byla vlada jedne strany za PZPR/komunistu.

Cest :-)

http://www.rp.pl/Spoleczenstwo/180439996-Trojmiejskie-Dziewuchy-przeciw-ksiezom-Powieszono-plakaty.html

F. Kusák 30.4.2018 9:33

Re: My se setkáváme v hospodě ;-)

Já jsem měl Václava Havla rád, a to i s chybami, které bezesporu měl. Možná právě proto. Mám rád jeho dramata, literární tvorbu i jeho typickou "nemotornost" v životě. Projekt "Knihovny Václava Havla" považuji za dobrý. Máte ale pravdu, sponzoři v pozadí to vše morálně ničí. Poznal jsem v devadesátých letech dost bezohledných tzv. podnikatelů, kteří se dnes tváří jako ti nejušlechtilejší občané. Ale platí jednoznačně, že z lumpáren se rádoby krásnými skutky nevykoupíš. Takže je lepší debatovat v začouzeném a zaplivaném vesnickém hasičském klubu, kde si všichni všechno platí, než se scházet v literárním salónu, financovaném nějakým pochybným darebákem.

P. Hlosta 30.4.2018 8:53

My se setkáváme v hospodě ;-)

Tak se sešli staří známí v Knihovně Václava Havla. Ještě že jim Bakala tu Knihovnu V.Havla zafinancoval, jinak by museli do hospody, jako každý běžný občan mající touhu po setkání se.

My se naposled sešli v hospodě při příležitosti sestavování rodokmenu. Načichli jsme tam smradem z jídel(z cigaret už to není povolené) a v družné přátelské debatě strávili nějakou tu hodinku. Jídlo i pití si musel každý hradit, přeci nebude vyžírat rodinu, že. Taky jsme narazili na množství rozdílných zážitků a odporujících si informací a to právě na tom bylo příjemné.

Zajímá to snad koho? Pochybuji. Mladí pořád někde lítají a většinou za prací, nemají čas setkávat se s historií. A my už jsme historie! Koho z nich asi zajímá, že jsme měli potíže s policajty socíku, že kdo měl charakter a byl dost tvrdý, ten měl jen mizerný plat a nemohl ani na dovču ve státě, natož za hranice s rodinou a to ani do socialistických zemí. Do Polska se jezdívalo ne za družbou a solidaritou, ale za kšeftem s věcmi a potravinami nutnými k životu. Neustále se šetřilo a tak i jízdenky vlakem byly spíše, než autobusem, který byl dražší. Vlastním autem?! Probůh, kdo na něho měl? I ten benzín byl luxus a když už, tak se na to skládalo. Takže cigaretu Mars do huby a bloudit po tržištích Polska. Celkem v hladu, protože fakt nebylo na kupování si mlsot. Když už, tak zahnat hlad jedním Polským hoddogem a byly fajné.

Nebyli jsme disidenti. Protože dělníci z většiny, tak jsme si mohli dovolit i v hospodě u piva a levných cigaret zanadávat na poměry. Když se to přepísklo, druhý den v kocovině pak zpytovat svědomí, jak okradl člověk rodinu svým chlastem o těch pár kaček. Dnes nehrozí nikomu z rodiny bída, ani sociální slabost(za socíku bylo nemožné říct že mám bídu a chi prachy po sociálce;-), protože všichni po Sametu se dokázali dobře postarat o rodinu. Nikdo totiž už nenařizoval, kolik má kdo dostat peněz za práci, takže se pracovalo, až dřelo, aby bylo.

Nám nikdo "Knihovnu" nepostavil. My musíme do hospody. ;-))