Vše začalo obyčejnou sázkou dvou kamarádů, fandů jednostopých vozidel. Nemohli se dohodnout čí „splašené trubky„ jsou rychlejší a mělo rozhodnout vzájemné soutěžení. Ze sázky o jedno pivo vznikla zajímavá tradice.

„Originální jsme v tom, že stroje musí být v původním stavu, bez jakýchkoli úprav a končíme staršími modely Babety,“ vysvětluje jeden z organizátorů Vlasta Lískovec. „Jde vlastně jen o takové setkání, kde si vzájemně předvedeme, jak připravené motorky máme a co dovedou. Někdy se sice mluví o závodech, ale to, kdo dojede do cíle jako první, není vůbec důležité.“

Trasa se proti uplynulým ročníkům nezměnila, každý z třiceti účastníků ujel přes třicet kilometrů a veteráni i v náročném stoupání překvapili řadu diváků i náhodných okolo jedoucích řidičů. Stejně jako doba. za kterou ji dokázaly nejrychlejší stroje absolvovat.  

„K akci patří i pokud možno stylové oblečení jezdců, je vyhodnocován nejlepší kostým a je vyhlašován nejhezčí stroj,“ dodává Lískovec.

„Je to skutečně něco jiného než akce, které jsem dříve navštívil,“ říká Petr Doreček z Mladé Boleslavi. „Většinou jde o skutečné závody strojů, které ale mají s mopedy společný jen rám. Jinak je vše přestavěné a Stadion jedoucí 130 kilometrů za hodinu je prostě pitomost. Tady je hlavně krásné, že se parta nadšenců snaží o zachování dnes již veteránů v původním stavu a v provozu.“

Kostelec nad Černými lesy