SPOLEČNOST: Pražská ODS kontra Národní knihovna
Je sice pravda, že většina pražské ODS se po zcela jasném odsouzení vítězného architektonického návrhu Národní knihovny V. Klausem zachovala jako vždy vzorně, a tedy taktéž byla najednou proti a byla by možná časem taktéž připravena vlastním tělem bránit výstavbě škaredé chobotnice, která by v budoucnu mohla svým lačným okem hledět na Pražský hrad, ale máte to marné, architektura není klimatologie. V klimatologii se až příliš často jedná o předpovídání z křišťálové koule – já názor, ty názor, transcendentní Bůh ať náš spor rozhodne, když ne, uvidíme za tisíc let –, kdežto v architektuře je to spíš o tom, zda se návrh líbí nebo nelíbí jednotlivci. Žádná věda, jednoduše se díváte na model, a podle vašeho estetického a kulturního vnímání světa, které formuje řada faktorů, vám váš estetický cit říká: líbí, nebo nelibí. A toť vše. Sice opět platí: Já názor, ty názor, ale teď již není potřeba Bůh nebo celé tisíciletí coby sudí, bohatě stačí kalkulačka a několik let výstavby. V tomhle případě, jak se zatím ukazuje, je více těch, jimž se oko chobotnice líbí.
Koneckonců dnes naši občané hodně cestují po světě a ví, jakým velikým turistickým lákadlem jsou zajímavé stavby vycházející z myšlenek konceptualismu, při nichž se architekt nechává inspirovat nejrůznějšími objekty hmotného i virtuálního světa. Nemluvě o finančním rozměru stavby Národní knihovny: řádově se jedná o miliardy, uvádět z toho plynoucí důsledky by bylo podceněním inteligence čtenáře. A Praha určitě takové sousto nikomu nepřenechá. Koneckonců by to bylo i nekoncepční, Národní knihovna do Prahy patří. Kupříkladu nevím, na co by se oko chobotnice dívalo v Brně-Řečkovicích, a to jsem z Brna. Nemluvě již o tom, že nejsme si schopni dát do pořádku veliký skvost moderní architektury, vilu Tugenhad.
Slouží ke cti pražské ODS, že kličkovat umí vzorně. Když je teď zřejmý zájem o stavbu chobotnice i z jiných měst, je jasně vidět, že většina Pražanů se do chobotnice málem zamilovala a že by z Prahy mohly uplavat miliardy investic, tak ODS pružně a halasně oznámila, že nikdy nebyla proti, nikdy nevnímala stavbu Národní knihovny jako jakési politikum, ale jenom a jenom jako věc odbornou, že chobotnici si vzít nedá a že v žádném případě se do ničeho plést nebude, ať rozhodnou jenom a jenom odborníci. A ani pomyslet, že by někdy takhle neuvažovala. Jak je tedy nakonec vidět, že by se z kauzy pražská ODS poučila, to nelze opravdu říci.