3.3.2021 | Svátek má Kamil


SPOLEČNOST: Práva žen

23.8.2006

aneb Jak jsem se stal policajtem

Dne 17.8.2006 proběhla v Ostravě demonstrace žen, kterým byla údajně proti jejich vůli provedená sterilizace. Jsem zastáncem práva všech, nejen lidí, ale i zvířat, a protože o tom pouze nehovořím, ale na vlastní pěst se angažuji, považoval jsem za samozřejmost na demonstraci se aspoň podívat.

Před nemocnicí stály s metr vysokým transparentem, na kterém bylo napsáno "Chceme děti", většinou romské ženy. Zde si dovolím poznámku, říkám-li romské ženy, tím nemíním nijak jejich právo na protest a případnou nápravu zlehčovat. Ženy stály zády k nemocnici a já stál na druhé straně silnice a pozoroval, jak reagují na demonstraci procházející lidé.

Nereagovali, procházeli kolem takřka bez povšimnutí, až tu se ke mně přihrnul stařík, takový věchýtek doprovázený vnučkou:
"Též sa pozerátě? U nas vo Velkom Krtiši sa hovori: Keď sa žena rozrodí, rodí aj dva razy do roka, a tuna sa pozritě…"
A byl by pokračoval, kdyby se nepřiřítila žena hromotluk:
"Ty starý osle, nevidíš, že je to policajt, který hlídá, aby slušný člověk tady těm cikánkám něco neřekl od plic?"

Chytila dědu, snad to byl její otec, a táhla ho pryč. Ovšem slovo policajt zapůsobilo na okolní lidí, kolem mě jdoucí kluk pronesl rasistickou nadávku a vzápětí skupinka dvou chlapců a dívka prohlásila: "My jsme nic neslyšeli."

Tím to nekončilo, protože nebyli jediní, kdo zaslechli to kouzelné slovo "policajt" a přicházející žena, asi tak čtyřicetiletá, pronášela jakoby pro sebe:
"Chcete děti? Tak si pro ně zajděte do dětských domovů, které jsou malých "cikánčat" plné. Stát na ně platí a peníze končí místo v dětských domovech v kapsách rodičů, jo kdyby v kapsách, prochlastali by nos mezi očima. A tady ten "pajtáš", čímž myslela mě, je bude ještě chránit."

"Halo, paní, mohu vidět váš občanský průkaz?" prohodil jsem, což mělo za následek, že ženská vyrazila jako by jí někdo nasadil ostruhy a pelášila po Nemocniční ulici dolů až ke křižovatce. Pěkný výkon, řekl jsem si, škoda, že mě nenapadlo podívat se na stopky.

Proč o tom píši? Na toto téma má být vyslechnuta naše spoluobčanka romského původu v OSN, protože jde o závažný zásah do lidských práv. Samozřejmě, že se sterilizacemi, ať se jedná o kohokoliv, nelze souhlasit, ale skutečnost je taková, že všechny byly informovány lékařem, jaký zásah bude na nich proveden a ony to svým podpisem odsouhlasily. Přesto všechny tvrdí, že údajně nic nechápaly. A máme tady jiný případ.

Jde o rozhodnutí ESLP ve Štrasburku, nedal zapravdu stěžovatelům romského původu, kteří si stěžovali na diskriminaci ve školství, kdy děti romského původu byly údajně bezdůvodně přemísťovány do zvláštních škol. Argument byl, že Romové nejsou, říkejme, zaostalí a že jde ze strany majoritní většiny o rasovou diskriminaci. I zde poznamenejme, že přemístění do zvláštních škol odsouhlasili rodiče svými podpisy.

Je zajímavé, že jednou Romové o sobě prohlašují, že nic nechápou, ničemu nerozumí, nevědí, co podepisují, a na druhé straně jsou naprosto na úrovni průměrné populace. Kdyby šlo o jednotlivé případy, je to k pochopení, ale zde jde o organizované, vědomé konání.

V televizi proběhl šot o této demonstraci a dostala slovo jedná z aktérek, která uspěla v soudní při s nemocnici. Soud rozhodl, aby se nemocnice bývalé pacientce omluvila, ovšem aktérka s rozsudkem nebyla spokojená, protože nedostala finanční odškodnění, a tak do toho údajně půjde znovu. Nechápe, že jejím prohlášením dostalo morální zadostiučinění, o které jim všem údajně jde, vážnou trhlinu. Ano, je to tak, o peníze jde až v první řadě.

A aby byla vidět nedokonalost světa, ocituji zprávu z novin. Tímto případem, respektive případy, protože to není výjimka, se OSN nebude zaobírat. A proč taky, jde o právo na vyznání, které je pravděpodobně nadřazeno nad zákaz diskriminace žen:

"… žila šťastným novým životem, těšíc se na manželství se svým italským přítelem. Pákistánka Hina Saleem netušila, že ji čeká hrůzná smrt. Bratři a strýc s bratranci drželi její zmítající se tělo na obětním oltáři, zatímco jí vlastní otec podřízl nožem hrdlo od ucha k uchu. Prý zhanobila čest rodiny a islámu!"








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.