... zaměstnání nerovná se práce

Lidé dovedou být ohromně užiteční i ve svém „volném čase“, naopak smyslem řady zaměstnání je překazit dílo jiných.

Tohle nebude obhajoba nepodmíněného základního příjmu. Jednu jsem napsal před rokem a z nedávného švýcarského referenda jsem i tak v rozpacích: jako příznivce salámové metody prosazování neomarxismu bych začal s menší částkou než 56 procent průměrného platu.

Za poznámku ovšem stojí to, jak se o referendu psalo: Koláče bez práce? Příjem od státu v referendu odmítla většina Švýcarů. – Peníze i bez práce Švýcaři v referendu jasně odmítli. – Peníze bez práce chtěla pouze necelá čtvrtina z nich.

Slova „práce“ a „zaměstnání“ mají za synonyma očividně i editoři nejkvalitnějších českých médií. Je proto dobré si připomenout, že jde o dva různé jevy, které sice mají nezpochybnitelný průnik, ale zároveň se obejdou jeden bez druhého.

Plody nezaměstnanosti versus samožerná zaměstnání

Mnoho užitečné práce totiž dělají lidé nezaměstnaní a zaměstnaní lidé mimo svá zaměstnání nebo živnosti. Typicky to je péče o rodinu nebo dobrovolnická pomoc cizím lidem v nouzi; rozhojňování veřejných duševních statků, například editování Wikipedie nebo programování softwaru s otevřeným zdrojem a volnou licencí; pořádání kulturních akcí a společenských zábav a podobná spolková činnost. Někdy se z takové práce nakonec může stát povolání placené granty nebo reklamou, ale pak se z ní a jejich výstupů často vytratí těžko identifikovatelná kvalita, koktejl radosti a spontaneity.

Zároveň si všimněte, kolik zaměstnání a živností z definice popírá práci jiných lidí, zaměstnaných i nezaměstnaných. Až se naše civilizace dostane na vyspělejší vývojový stupeň, bude takové džoby připomínat socha pražské úřednice vytrhávající z trávníků květiny, zasazené aktivními důchodci. Do té doby podobná zaměstnání můžete pozorovat všude okolo, ve veřejném i soukromém sektoru. Jeden odborník na optimalizaci stránek pro vyhledávače se snaží shodit v Googlu z prvního místa dílo jiného odborníka; mnoho manažerů pojišťuje svoji nepostradatelnost budováním organizační byrokracie; léčitelé komplikují práci doktorům; a úplně všechny vytrhují od práce telefonáty z call center.

Nepochopte mě špatně. Nechci tyhle lidi nactiutrhat, nechci taková místa rušit dekretem. Jde mi teď o jazyk: prostě nepovažuju za poctivé označovat jako práci ty lidské činnosti, při kterých lidstvo nebojuje s přírodou, ale člověk s dílem jiného člověka. Které jsou ekvivalentem takzvané mexické plichty, při níž na sebe filmoví gangsteři míří navzájem. Město A nebo telefonní operátor X potřebuje reklamní kampaň především proto, že ji má město B nebo telefonní operátor Y. Kdyby z měsíce na měsíc přestali lidé z komunikačních agentur chodit do zaměstnání, turisté by dál cestovali do měst A i B a volali s operátorem X i Y. Jen by je to asi vyšlo levněji a billboardy by mohly uvolnit místo malým šapitó, ve kterých se jezdí dokola na oslících.

Možná namítnete, že i ten nejneužitečnější zaměstnanec nebo živnostník platí sociální a zdravotní pojištění, což nezaměstnaní nedělají. To je pravda. Zároveň je to ale jen důsledek nedávného politického rozhodnutí danit příjmy a ne majetek. Veřejné zdravotnictví a důchodový systém nemusí nutně zůstat na takových zaměstnáních tolik závislé jako dnes.

Století hobby projektů

Na rozdíl od některých nekritických zastánců nepodmíněného základního příjmu si nejsem jistý, jestli by jeho zavedení skutečně zněkolikanásobilo množství editorů Wikipedie a naopak pomohlo likvidovat netvůrčí činnosti. Když jsou totiž o sobě někteří lidé schopní napsat, že je online marketing jejich vášní, dost možná by výplatou od státu zaplatili někoho na úklid a o ušetřený čas prodloužili své orgazmy z optimalizace PPC kampaní.

Debata o nepodmíněném základním příjmu každopádně nekončí, spíš naopak. Stejně tak se budeme stále častěji setkávat s plody práce odvedené mimo trh práce: s nejlepší českou publicistikou se stále častěji setkáte na Facebooku a stále vzácněji v novinách, nejužitečnější cestopisy najdete na blozích a fórech, a ne v bedekrech, zastaralých už v tiskárně. Otázky, které před námi stojí nebo se ještě vynoří, nemůže správně zodpovědět člověk, který se bude držet předsudku, že je rovnítko mezi zaměstnáním a prací a přímá úměra mezi zaměstnáním a společenskou užitečností.

Převzato z magazínu Finmag.cz se souhlasem redakce