SPOLEČNOST: Pověste Čecha, brouka Pytlíka!

Situace se vyostřuje a jak stoupá ekonomická nejistota a politické turbulence, jako vždy se hledá obětní beránek. Je-li někdo nějak odlišný, jinak barevný, má-li jinou tradici, je přímo předurčen k tomu být označen za osobu, skupinu osob či národ "nehodný života". Což je termín, který se prvně objevil v knize Fritze Lenze z univerzity v Mnichově, kde byl od roku 1923 prvním německým profesorem rasové hygieny a který (spolu genetikem E. Bauerem a antropologem E. Fischerem) sepsal učebnici o rasových otázkách "Nástin genetiky člověka a rasové hygieny". Vývody tohoto učení pak vytvořily "vědeckou pravdu", že existují méněcenné rasy, a to nejen - jak se dnes stále opakuje - antisemitismus. Stejnou součástí této ideologie byl vůči Slovanům – antislavismus a Cikánům – anticikanismus.

Obdivovatelem této teorie byl Hitler a výsledkem pak praxe zacházení s podlidmi, ke kterým byli počítáni Češi. Prvním praktickým výsledkem bylo 275 tisíc zavražděných duševně chorých Němců a Rakušanů v programu T 4, pak koncentrační tábory a vyvražďování celých vesnic, měst a národů. Celkem bylo obětí nacismu asi 40 milionů, nikoliv jen uváděných 6 milionů židů.

A vše to začalo tak vědecky a nevinně!

Dnes jsme buď zděšeni, anebo poněkud překvapeni takzvanými "protiromskými" bouřemi. Více než dvacet let trvající "pozitivní diskriminace" romského etnika vedla u jeho značné části k sociální degeneraci. Na tom nic nezměnilo, ba dokonce mnohde spíše zhoršilo, vytvoření (podle mého možná nepřesného zjištění) 142, slovy sto čtyřiceti dvou různých organizací a orgánů, které by měly pracovat na zlepšení situace Romů-cikánů.

Ale není tomu tak a usilovné předstírání, že je vše v pořádku a že "stát a aktivisté" se o Romy pečlivě starají, vyústil - na základě vlastních zkušeností lidí - do obecného přesvědčení, že situace je špatná. A že už mají "cikánské otázky" a jejího pseudořešení plné zuby. Panuje obecná představa, že všichni ti "milovníci Romů" a také ti, co měli bezvadný kšeft z tohoto problému, jsou většinou parta vyžírků a nic jiného. Což jistě není pravda, ale že si to většina lidí myslí, pravda je. Obludnost a vylhanost většiny "lidskoprávnických morálních zásad" měla naprosto opačný účinek. Viz třeba úloha médií v kauze tzv. Matiční ulice, kde byli obyčejní obyvatelé označeni za "rasisty" a na obrazovce exhibovala jako "zástupce" diskriminovaných Romů obludná, ječící neupravená Cikánka (pravděpodobně olaššká) uprostřed hromad odpadků a před zdevastovanými domy. Držitelé "morálního biče" politické korektnosti v rukách liberálních městských fanatiků typu Stropnického, Lišky, Marxové-Tominové či Kocába a hlavně lidí kolem časopisu Respekt tak ovládli mediální, ale i politickou (a policejní) scénu, že velká část romské populace získala dojem, že je vlastně nepostižitelná. A to ani za činy a věci, které by u majority byly automaticky trestné - třeba ničení obydlí, výtržnosti, nepořádek a noční hluk. A že je společnost "musí" živit.

Dlouho se dalo vykládat, že protesty jsou jen "ojedinělé jevy" a že nejde vlastně o žádný problém, až tlak ve společnosti překypěl. Jako vždy to dopadlo tak (jako všude, kde scénu ovládli fanatičtí "láskoprávníci"), že v čele protestů stojí nějaké totalitní hnutí, v tomto případě neonacisté.

Jak správně napsal v LN 27. 8. 2013 Roman Krištof v článku "Nic než návod", naše neonacistické skupiny, které jdou v čele nespokojených a frustrovaných lidí "proti Romům", jsou pevně ideologicky navázány na své neonacistické německé "Kameraden". Lidé, rozčilení cikánskými spolubydlícími, si neuvědomují, že heslo "Nic než národ" by mohlo brzo znamenat, že by se pod slovem "národ" rozhodně nemyslelo jen romské etnikum, ale "český národ". Ostatně stačí zajet kousek za hranice do Saska a "dát řeč". Rychle zjistíte, že mezi "podlidi" místní neonacisté stále považují Čechy. Spojení s českými neonacisty je pouze momentální a účelová "nordická lest". Kdyby, jak praví autor, naši neonacisté řvali na ulicích "nic než národ" a drželi v rukou Hitlerův Mein Kampf, bylo by jasnější, o co jim jde.

Ač se u nás nenosí jakkoli kritizoval našeho velkého německého bratra, nelze si nevšimnout, že tamní neonacisté, na rozdíl od našich, mají na svědomí celou sérii vražd neněmeckých "cizinců". U nás je ojedinělé vypálení domu, v kterém bydlí "minorita" (Romové), obrovským excesem, zatímco v Německu hoří domy s Neněmci-exulanty dosti často. A stejně jako u série vražd imigrantů, když neonacisté několik let beztrestně vraždili "cizince", aniž by se německá policie příliš namáhala tyto vraždy vyšetřit, stejně tak je důvod požárů domů těchto imigrantů většinou označen jako "neznámý". Problém je, že zatímco v Německu se jedná o uzavřenou neonacistickou skupinu s relativně malým dopadem na chod státu, u nás se k této rasistické a neonacistické skupině začínají přidávat i tzv. obyčejní lidé.

Zatajovaný a tabuizovaný je také fakt, že tak, jako stojí v čele neonacistů lidé napojení na německé neonacisty, na "lidskoprávní straně" stojí lidé ideově napojení na německé Zelené, na marxistické kruhy (viz Cohn Bendit, Joschka Fischer), hlavně na maoisty a trockisty.

Místo návrhu řešení přišli dogmatičtí libertariáni s neuvěřitelně hnusnou aktivitou nazývanou "Čechy v Česku nechceme!"

Její organizátoři se zaštiťují údajným bojem proti české xenofobii a rasismu, nelze jim to však ani na okamžik věřit. Možná nikoliv proto, že většina těchto českých libertariánů "neuznává Boha", ale spíše neuznává křesťanství a politickou tradici evropské demokracie. Ač se zapřísahají, že oni míří na tu jejich "lepší demokracii", revoluční, lidovou, spravedlivou. No, ono je to s tím použitím slova demokracie jako se slovem "biftek". Přidáte-li ke slovu biftek jakékoliv přídavné jméno, nejedná se o biftek, ale o karbanátek. Nová, ta "správná demokracie" je vždy jen do něčeho zabalená diktatura.

Na jejich recept na "řešení inkluze Romů", tedy na výsledek jejich konání lze použít slova Bible: Matouš 7/20 verš: "…podle ovoce jejich poznáte je", což se někdy také překládá jako "podle skutků jejich poznáte je".

Skutkem, který je usvědčuje z duševní příchylnosti k totalitě a rasismu, tentokrát protičeskému, jsou neuvěřitelné, rádoby vtipné, ve skutečnosti však nechutné útoky na Čechy jako národ a na jeho kulturu. A v konečném smyslu i na právo českého národa žít svobodně ve své zemi. Rádoby vtipný název hnutí odhaluje vnitřní stav jejich mysli a duší. Jsou jakoby nad věcí, přečtete-li si jejich web a prohlášení a koho tam "vtipně" parodují, podíváte-li se na jejich skutky, uvidíte uvnitř jejich skrytou nenávist jich samých k sobě, že se nenarodili jako něco "lepšího", jako příslušníci nějakého "panského národa".

Ve světě evropských levicových intelektuálů obvyklá "oikofobie", nenávist k národu a kultuře, z které vzešli, a panská představa o vlastní nadřazenosti - to je skutečným podkladem jejich činů. Ze všeho prýští hluboké přesvědčení o vlastní výjimečnosti a nechuti a pohrdání "plebsem", který je kolem nich.

Není snad lepšího vyjádření tohoto duševního stavu, než nedávná "veselá" veřejná poprava typického Čecha, brouka Pytlíka, na vltavském nábřeží. A nikdo se neozve, nikdo nezasáhne. Až na pár "obdivných" článků v mainstrémovém tisku o těchto výjimečných intelektuálech. Viz Česká televize: Humorem proti rasismu – pochod "Čechy v ČR nechceme" prošel Prahou, kde naleznete i fotografii "veselé popravy".

Zkusme si však představit, že by pod stejně lživou záminkou, jako jsou v jejich případě nějací idioti posílající rasistické maily romské matce prvních paterčat, zkusili obdobně postupovat třeba v případě protižidovského rasismu. Přivedli by na vltavské nábřeží figuru namaskovanou jako haličský žid, s pejzy a kaftanem, též typickou "židovskou" figuru, a "popravili" ji tam v plynové komoře. Oni totiž toho českého brouka Pytlíka skutečně (jakoby) popravili oběšením. Veliká legrace!!!

A co zkusit třeba natřít někoho načerno a v bílých kápích jej "upálit" nebo oběsit? To bylo veselo, že? Anebo ne? Že by se "političtí korektníci" zlobili? Když se v legraci věší nějaký Čech, tak to by se asi nezlobili. Češi jsou bílí, většinou pracují, jsou to nějací barbarští nevzdělanci z Východu, tak o co jde.

Problém je v tom, že tihle "veselí" intelektuálové - ať veřejně tvrdí, co chtějí - si v hloubi duše ve skutečnosti myslí to, co řekl Reinhard Heydrich ve svém "tajném" Projevu o plánech na likvidaci českého národa v Černínském paláci, 2 října 1941: "Konec konců v Čechách nemá žádný Čech co dělat."

Oni sami totiž, jak nás už více než dvacet let přesvědčují, jsou daleko lepší než ta obyčejná česká chamraď, co krade, pije nejvíc na světě, neumí řídit auta, nemyje se a podobně. Což neustále omílají P&L novináři v kdejakém článku, ať se týká čehokoliv, třeba jídelníčku anebo otázky nošení ponožek v sandálech.

Je to zvláštní sorta mašíblů přesvědčených o své genialitě a o tom, že oni mají jen nějakým omylem v rodném listě napsáno "národnost česká". Jsou duševně stále stejní. Za Rakouska si poněmčovali jména, za nacismu vstupovali do "Vlajky", za stalinismu nosili modré košile a sedávali v kádrovacích komisích a dneska jich najdete plno ve všech možných aktivistických organizacích od ekologistů po feministky.

Česká policie se může zjevit, když někdo řekne slovo "cikán", ale když se veřejně pořádá "happening" věšení Čecha, tak nemá zájem. Nelze se divit, tihle hoši mají podporu těch "nejprogresivnějších" evropských elit.

Možná se vám to zdá jako marginální záležitost. Kdo nám poradí, jak nalézt správnou odpověď na otázku, zda je či není? Jak zpívali Woskovec a Werich:

"...seďte klidně na židli,

čtěte bibli,

tam to všechno je…"

Tak a byste nemuseli dlouho hledat, tady to je:

Matouš 7 /15. "Dávejte si pozor na falešné proroky, kteří k vám přicházejí v ovčím rouše, ale uvnitř jsou to draví vlci."