SPOLEČNOST: Pošta jede
No bezva.
Představuji si tento postoj v jiných oborech podnikání. Vlezete do autobusu a zaplatíte jízdné. Řidič je ale bohužel zrovna pod parou a vysype vás do příkopu. Vy však nejste pro tuto možnost pojištěn, a dopravce za vaše poškození či ztrátu tím pádem neodpovídá.
Vlezete k lékaři. Platíte sice zdravotní pojištění, avšak nejste připojištěn pro případ, že se doktorovi zalíbí vaše ledvina a rozhodne se dát ji svojí tetě. Tak vám ji vykuchá, ale nedělejte marný rozruch, on přece za vaše poškození a ztrátu neodpovídá, vy nepřipojištěnče.
Nebo vlezete do volební místnost a vhodíte do osudí svůj hlas. Kandidát vyhraje a o slibech, kvůli nimž jste si jej vybrali, najednou nic neví. Ale vy jste si svou důvěru snad někde pojistili? Ne? Tak si na její poškození či ztrátu stěžujte... třeba na lampárně.
Dlužno říci, že pošta tento svůj paragraf nemá jen pro případ nouze nějakých právnických tahanic, nýbrž využívá jej denně a vrchovatě. Za poslední dva roky se jen v mém nejužším okolí ztratily tři vánoční balíčky z pěti, čtvrtý přicestoval poloprázdný. Proč by si nějaký vynalézavý zaměstnanec či brigádník nezajistil vánoční dárky v charitativním obchodním domě Česká pošta? Nikomu se nic nestane, vždyť se s tím přímo počítá, a přece ten dobrý člověk neokrade svou rodinu.
„Dnes podáte, zítra dodáme,“ hlásají nápisy na poštovních dodávkách. Aby to nebyla tak markantně klamavá reklama, měla by pošta zvážit mírnou úpravu svého sloganu. Navrhuji třeba toto: Dnes podáte, my se zítra podělíme a pozítří vám možná něco dodáme. Ale radši s tím moc nepočítejte.
