19.4.2024 | Svátek má Rostislav


SPOLEČNOST: Poradce

17.6.2006

Minicyklus. "Dotaz" čtenáře (smyšleného) a adekvátní odpověď nalezená ve světové literatuře.

Tazatel (muž, 50r., poslanec, člen významné politické strany, osobní údaje neuvádí):
"Říká se, že česká ekonomika jde teď nahoru... Ano, ale za jakou cenu? Dělá mi to starosti. Dneska vás ty dluhy nezajímají - ale co budoucnost?"

Odpověď :
Nikdo neměl menší záliby v okázalosti, než tento Ferdinand III., muž počestný a mírný, mravů prostých, hodný manžel, jehož přesvědčení nepřecházelo nikdy ve fanatism a jeho přednosti nikdy ve vášeň. Anekdota, která se opakuje všude - co svědčí o její pravděpodobnosti - vypravuje nám, že jednou jeho otec *), překvapen jsa jeho starostlivou tváří, tázal se ho, proč jest zarmoucen. - Přemýšlím, odpověděl prý mu mladík, jak budu moci jednou splatit všecky dluhy, co děláš.

*) Ferdinand II., vítěz bělohorský
Arnošt Denis : Čechy po Bílé Hoře, I.díl, hlava IV.

Tazatelka (žena , 49 roků, majitelka realitní kanceláře, okresní město, 30 tis. obyv., vdaná, manžel stavitel - projektant, 1 syn, 1 vnouče):
"Ale to víte, že berou! Všichni berou! Doktoři, pošťačka, sestra na ušním... katastr... stavební úřad... nebo si vemte ty politiky, že jo. Miliony, korupce - o tom se mluví v televizi, ale my tady dole myslíme v tisícovkách. A za komunistů? Těch beroušků tajemníčků a důvěrníků a náměstků, těch poskoků bylo taky dost. Nevzpomínáte si?"

Odpověď:
Voldyrev odstoupil od stolu a zůstal stát uprostřed kanceláře s rukama bezmocně spuštěnýma. Zřízenec, který tudy opět procházel se sklenicemi, si asi všiml výrazu bezmocnosti v jeho tváři, protože přistoupil těsně k němu a tiše se ho zeptal:
"Tak co? Jak jste pořídil? Informoval jste se?"
"Informoval, ale nechce se mnou mluvit."
"Musíte mu dát tři rubly..." zašeptal mu zřízenec.
"Dal jsem mu už dva."
"Tak přidejte."
Voldyrev se vrátil ke stolu a položil na otevřenou knihu zelenou bankovku.
Úředník k sobě knihu znovu přitáhl a začal v ní listovat. Ale náhle, jakoby náhodou zvedl oči k Voldyrevovi. Nos se mu zaleskl a zvrásnil se úsměvem.
"Ach... copak si přejete?" zeptal se.

(A.P.Čechov (1860 - 1904), v povídce "Informace" (1883), překlad Jaroslav Hulák)

Tazatel:(vedoucí pracovník ministerstva, 60 let, bydlí v hlavním městě, občas v zahraničí, t.č. na zdravotní dovolené):
Souhlasíte s tím, že úspěšné vykonávání funkce prezidenta republiky vyžaduje jistou dávku geniality ?

Odpověď:
Ve své řeči *) prezident Reagan navrhl celosvětovou kampaň za demokracii. Tato řeč měla širší význam. Naznačila nový směr západního tažení proti komunismu. Byla manifestací Reaganovy doktríny - pravý opak Brežněvovy - podle níž neměl Západ opouštět ty země, kterým byl komunismus vnucen. Nesmírně jsem Reagana obdivovala, protože to vypadalo, že celou řeč přednesl bez jediné poznámky. Řekla jsem mu: Gratuluji vám k vaší herecké paměti. - Odpověděl: "Celý ten projev jsem četl z těchhle dvou obrazovek." A ukázal mi malé zařízení, o kterém jsme se domnívali, že slouží k nějakým bezpečnostním účelům. "Vy to neznáte? Vždyť je to britský vynález." - Tak jsem se poprvé setkala s Autocue.

*) 1982 - Reaganův projev k oběma sněmovnám britského parlamentu ve Westminsteru

Margaret Thatcherová : Roky na Downing Street, str.180
Vydalo Naše Vojsko, Praha, 1996
Překlad: Ant.Mikeš, Prokop Pitter, Alena Vacková