Zatímco oběti komunistického režimu nemohly studovat, pracovat, žily pod psychickým i fyzickým nátlakem a ve vězení, u nás řídí Ústav pro studium totalitních režimů absolvent univerzity marxismu-leninismu.

Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR)

Jedním z hlavních úkolů ústavu je zkoumání a nestranné hodnocení doby nesvobody a období komunistické totalitní moci, zkoumání antidemokratické a zločinné činnosti orgánů státu, zejména jeho bezpečnostních složek, a zločinné činnosti KSČ, jakož i dalších organizací založených na její ideologii.

Večerní univerzita marxismu-leninismu (VUML)

Jedním z hlavních úkolů univerzity bylo upevňování třídního vědomí posluchačů v oblasti marxismu-leninismu, vychovávání k samostatnému politickému myšlení a k tvořivému uplatňování získaných znalostí ve vlastní politické práci. Součástí studia bylo také pobízení k aktivitě při uskutečňování politiky KSČ. Získané teoretické a praktické znalosti upevňovaly v absolventech komunistické přesvědčení. Do výukového rámce patřily například marxisticko-leninská filozofie, politická ekonomie, vědecký komunismus, dějiny KSČ, zkušenosti a politika Komunistické strany Sovětského svazu nebo teorie a praxe výstavby strany.

Před páry dny byl v podstatě vyhozen člověk, který má hlavní zásluhu na vzniku ÚSTR. Měl jsem možnost se s panem Pavlem Žáčkem a jeho lidmi osobně poznat v době, kdy se rodila v České republice digitalizace svazků StB. S odstupem času konstatuji, že měli jedinou „chybu“. Nechovali se dostatečně politicky korektně a šli do mapování naší historie bez předsudků a nezatíženi minulostí. A to se v dnešním pokřiveném politickém světě, kde mizí ideály jak mávnutím proutku, neodpouští. Pana Žáčka nahradil absolvent VUML. Jmenování Jiřího Pernese se nepovedlo na první pokus, neboť jeho jmenování odmítla podepsat předsedkyně rady ústavu, řádem T.G.M. vyznamenaná, paní Kavalírová. Aby mohl být politicky prosazovaný adept Jiří Pernes jmenován, rada během jednání změnila těsným hlasováním stanovy, díky čemuž mohl jeho jmenovací dekret podepsat někdo jiný.

Jiří Pernes ve své odborné práci z roku 1987 oslavoval historickou oprávněnost vítězství socialismu, politické čistky a ozbrojenou jednotku Komunistické strany Československa – Lidové milice. Proti jeho jmenování se postavili například (a řada z nich už na protest z ústavu odešla nebo to vážně zvažuje) Kamil Miroslav Černý, signatář Charty 77, Neela Winkelmann-Heyrovská, Mirek Vodrážka, undergroundový aktivista, Jiří Gruša, disident, politický vězeň, spisovatel a dlouholetý velvyslanec v Německu, uznávaný vojenský historik Eduard Stehlík, proděkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jan Kuklík nebo disident a signatář Charty 77 Jiří Gruntorád. Za Pernese se nepostavil nikdo…

Na otázku novináře „Studoval jste Večerní univerzitu marxismu-leninismu, VUML. Řekli vám, že jinak nebudete ředitelem muzea ve Slavkově?“ odpověděl Pernes takto: „Můj zaměstnavatel to po mně chtěl, ale byla to spíše nevyslovená hrozba. Jednalo se ale o předepsanou kvalifikaci pro lidi v řídících funkcích, kteří nebyli v komunistické straně. Kdybych to odmítl, z funkce bych asi byl odstraněn. Já tím nikomu neškodil. Chodil jsem tam z donucení, nevěřil jsem těm lidem. Nedozvěděl jsem se nic nového, ublížil jsem maximálně sám sobě, když jsem ztrácel čtvrteční odpoledne. Je to podobné, jako když jste na vojně musel chodit na politické školení mužstva nebo přísahal věrnost socialistické republice. Přece s tím nikdo nemá problém.“ V kontextu této odpovědi a dochovaného oslavného smýšlení Pernese o komunismu, jeho ideologii a praktikách, které nabízím zde, si obrázek o něm udělejte sami. Já si dovolím jen sdělit panu Pernesovi, že to tedy ani omylem není "podobné"!

Sir Winston Leonard Spencer Churchill jednou řekl: „Přijde den, kdy bude v celém civilizovaném světě nade všechnu pochybnost uznáno, že potlačení bolševismu při jeho zrodu by bývalo nesmírným požehnáním pro lidstvo." Nově jmenovaný ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Jiří Pernes se funkce ujal 1. dubna. Bohužel to nebyl apríl. Rozhodnutím o vyhození bývalého ředitele Žáčka a jmenování Pernese jsme ten den, o kterém se Churchill zmínil, zase odsunuli do neznáma. Jako kdyby tu někdo čekal, až vymřou všichni, kteří tu komunistickou perzekuci zažili - a národ už neměl přímé svědky.

Autor je členem Republikového předsednictva Strany svobodných občanů

Převzato z FrantisekMatejka.cz se souhlasem autora