Bývalý německý prezident a respektovaný ústavní soudce Roman Herzog s Lüderem Gerkenem, ředitelem Centra pro evropskou politiku, jakoby potvrzovali názory prezidenta Klause. V souvislosti s centralizací moci Bruselu zpochybnili, zda lze ještě Německo bezvýhradně nazvat „parlamentní demokracií“. Později v textu pro Frankfurter Allgemeine Zeitung prokázali, že Evropský soudní dvůr rozhoduje velmi svévolně a na znění primárního zdroje práva ES/EU, tedy základních smluv, se příliš neohlíží.

Snad nejcitovanější politolog současnosti, Fareed Zakaria, prostě konstatuje, že EU je řízena nedemokraticky.

Evropská komise sama zrušila tolik vysmívané normy o rozměrech ovocných plodů, přestože nás její úředníci a obhájci v členských státech léta přesvědčovali o důležitosti takových norem pro jednotný trh.

Prestižní časopis The Economist označuje tvrzení, že rozšířená EU nemůže fungovat bez Lisabonské smlouvy, za „jednoduše nepravdivé“. Klade otázku, „jaký druh demokracie tedy vládne v EU, jestliže jediný přijatelný výsledek pro Brusel je ano?“ Dochází k jednoznačnému závěru, že Lisabonská smlouva měla být pohřbena.

Prezident škůdce

Zdálo by se, že Češi mohou být hrdi na svého prezidenta, jehož názory jsou potvrzovány renomovanými zahraničními odborníky. Jenže polovina občanů si myslí, že nám prezident svými názory na EU škodí.

Když Francois Mitterand navštívil skupinu disidentů v ČSSR, nebyla to jeho „ostuda“. Bylo to gesto vůči lidem, kteří stáli v opozici vůči režimu. Declan Ganley, který v Irsku financoval kampaň proti Lisabonu a kterého navštívil Václav Klaus, zatím není zatýkán a vězněn. Je jen podezříván a lehce šikanován. Najednou je potřeba prošetřit jeho účty a dokonce se objevuje podezření, že je finančně podporován starou známou CIA. Paralely s českými předlistopadovými zkušenostmi jsou více než zřejmé.

V záplavě ke Klausovi kritických citátů irských deníků, které se objevily v českých médiích, zapomínáme, že odpůrci Lisabonské smlouvy v Irsku nejsou menšinou, ale většinou. A to přes to, že irští nacionalisté EU milují – v ní si na ně nenávidění Britové nemohou vyskakovat, protože jsou přivázáni na stejném řemenu.

Šlo nám opravdu o pravdu?

Polovina Čechů se stydí za svého prezidenta zrovna ve věci, ve které má fakta na své straně. Tito Češi dokazují, že je jim Pravda ukradená a Láska (aspoň ke spravedlnosti a demokracii) asi také. Možná jim nikdy nešlo o demokracii a spravedlnost. Možná chtějí jen náležet k těm vlkům, kteří mají lepší kus kořisti. Kdo chce s vlky žít, musí s nimi výt. Národ s duší zbabělých otroků si zaslouží tyranské otrokáře. Svoboda a demokracie, plody listopadu ´89, jsou dary, které si padesát procent Čechů nezaslouží.

Euportal.cz