Neviditelný Pes

SPOLEČNOST: Podnikatelský bahnotok

25.4.2012

Příslušníci ekonomické elity se zapojili do destrukce vlastního státu

Společenské katastrofě vždy předchází zrada vzdělanců. Tu u nás momentálně vede elitní filozof Václav Bělohradský, který hledá nové originální cesty, jak „přežilou demokracii“ nahradit ochlokracií. Pomáhají mu v tom někteří společensky známí lidé, například bavič Kraus anebo spisovatel Viewegh, kteří – s uchem na tepu doby a donkichotským výrazem ve tváři – vždy vycítí, na čem se zrovna dají vydělat peníze.

Že se však do destrukce (tedy nikoli zvelebení a zdokonalení) vlastního státu zapojí i někteří podnikatelé, to je skutečné novum. Největší pobírač státních dotací v České republice Andrej Babiš. Úspěšný burzovní spekulant Karel Janeček. Oblíbený dopravce Radim Jančura.

Babiše známe. Souputníka Janečka také. Jeho nedávný neuvěřitelný rozhovor v časopise Esquire, v němž se holedbá, že matematika je absolutní věda, aby pak nakupil ty nejměkčí představitelné soudy, prognózy a výroky o zločinnosti ostatních, vejde do dějin zpupnosti a bohorovnosti. Těžko si představit někoho opilejšího penězi a sebou samým než člověka, který po vodopádu všech svých nepodložených dojmů a spekulací na závěr o společenském vývoji prohlásí: „Pravděpodobnost, že se mýlím je jedno procento...“

Největším zklamáním ovšem je právě Jančura. Ten nyní pro ekonomický server Česká pozice prohlásil, že nejbohatším Čechem je ministr financí Kalousek, a to proto, že si nakradl miliardy. Bahnotok bezcenných, prázdných, záludných a sprostých anonymních výroků z různých diskusních serverů se tak jeho „zásluhou“ zřejmě definitivně vylil do prostředí seriózních médií.

Na zmíněném Jančurovi je sympatické, že se snaží vydělávat peníze prostřednictvím poskytování kvalitních služeb. Svým podnikáním ukazuje, že státní monopoly typu Českých drah hospodaří katastrofálně, sloužit neumějí a ještě za to z peněz nás všech pobírají miliardové dotace. Nastavuje svou vlastní prací – státu a jeho monopolní společnosti – nepokřivené zrcadlo. Jenže Jančura, poté co na něj ministr financí – a nepochybuji, že oprávněně – podal trestní oznámení, mimoděk v MF Dnes vyjevil, proč jej tím nejsprostším způsobem pomluvil: Kdesi na chodbě sdělil Kalouskovi, že „ministr dopravy (!) posílá do Českých drah zbytečně půl miliardy“, a žádal ho, aby to zastavil. Kalousek mu úředně správně poradil, aby jako konkurent žaloval Českou republiku a odešel. Jinými slovy, Jančura – místo toho, aby oficiálně žádal narovnání tržních podmínek na dráze, zrušení monopolu Českých drah a jejich privatizaci, aby pro to otevřeně hledal i politickou podporu, místo toho všeho někde u záchodku přemlouvá ministra financí, aby cosi udělal. Cosi, co Jančura, podnikatel na dráze a konkurent Českých drah, potřebuje. Tento postup je zcela nehorázný a dokládá, že Jančura uvažuje úplně stejně jako korupčníci, „jen“ za to není ochoten zaplatit, takže si připadá „čistý“.

Listopadová revoluce byla revolucí liberální, demokratickou a buržoazní. To, že si buržoazie v honbě za svými penězi často nevidí na špičku nosu, je bohužel fakt. V jiných zemích však buržoazie bývá svému státu věrná a oddaná. A tak tomu bylo v českých zemích i za starého Rakouska a za první republiky. To, co reprezentuje Babiš, Janeček a Jančura, je – přes všechny svaté řeči – jenom plytká a ideály zastíraná filozofie vlastního zájmu, hnusu a zrady.

Ano, všichni si zde v Česku můžeme vynadat do zlodějů, gaunerů a zločinců. Poté si v emigraci potřást rukou a za peníze amerického Kongresu založit pár časopisů, ve kterých si pak budeme povídat o tom, jak jsme to vlastně mysleli.

LN, 23.4.2012

Autor je prokurista Value Added, a. s.



zpět na článek