Čipových karet přibývá. Není divu, že se probudil i stát. Dvě ministerstva – vnitro a zdravotnictví - vedou vášnivý spor o to, zda by se občanka a zdravotní karta měly sloučit. Ministerstvo vnitra argumentuje nižšími náklady a zjednodušením pro občana, zdravotnictví zase citlivými a specifickými údaji. Přiznám se, že podstatu sporu nechápu. Čipovými kartami budeme zaplaveni tak jako tak - firmy, města či spolky vydávají a budou vydávat své. Nelze tomu zabránit. Shell nebude chtít společnou kartu s plynárnami a spojit v jedné kartě Liberec a Plzeň nedává smysl. Podstatou sporu je tedy jako obvykle u státu snaha chránit a učinit důležitým svůj resort. Na straně dodavatelů přináší lobbing za oddělené systémy větší prodej a možnost finálního slučování.

Proč vlastně čipové karty? Jedním důvodem je identifikace a záznam státem sledovaných a regulovaných činností a atributů. Těmi jsou nejen občanství, řidičský průkaz, ale i třeba průkaz zbrojní či živnostenské oprávnění. Skutečné údaje jsou uloženy v centrálních databázích a ti, kteří vás mají nebo musejí identifikovat, jsou vybaveni příslušným čtecím zařízením. Nezbytnou součástí bezpečné identifikace musí být vaše fotka, PIN nebo něco jiného, co omezí možnost krádeže a zneužití identity. Tyto doplňky mohou být buď přímo na kartě (fotka) nebo opět v centrální databázi.

Druhým důvodem existence čipové karty je možnost transakcí. Kartou můžete zaplatit lístek na tramvaj či poplatek u lékaře. Vše za předpokladu, že někde na nějakém účtu nebo přímo předplacením na čipové kartě jsou peníze.

Snahu státu automatizovat procesy, které vyžadují identifikaci nebo výběr poplatku, je nutné ocenit. Klíč k řešení ale nespočívá v dohadování o počtu karet, ale především v omezení procesů vyžadujících identifikaci. To sníží nejen náklady, ale i byrokracii. Bez tolikrát zmiňovaného sloučení a zpřístupnění registrů to nepůjde. Daňoví poplatníci ponesou náklady nejen na karty, ale také na čtečky a tvorbu, údržbu a aktualizaci databází. Nemělo by se tedy chodit s kanonem na vrabce a automatizovat nepotřebné nebo dílčí agendy.

Problém je, že není nikoho, kdo to tak říkajíc rozsekne. Ministerstvo informatiky je pod drnem, Rada pro informační společnost je Šípková Růženka a premiérův deklarovaný zájem se nekoná. Tak prodlužte pendreky a naostřete skalpely! Boj o miliardovou zakázku začíná.

Euro 6/2008