Ministerstvo vnitra otevírá detenční zařízení pro nelegální imigranty ve Vyšních Lhotách a posiluje počet míst v Bělé pod Bezdězem.

Do konce roku hodlají naše úřady navýšit celkovou kapacitu těchto detenčních center až na 1 400 lůžek. Nejde o žádné koncentráky, ale o zařízení pro detenci (zajištění, zadržení) nelegálních imigrantů, kde mohou být zajištěny osoby ve věku nad 15 let, které se pobytem na našem území dostaly do rozporu s naší legislativou. Mnoho emocí a diskusí vyvolala nedávná situace v Zařízení pro zajiš­tění cizinců Bělá-Jezová, kde jsou internováni cizí státní příslušníci zadržení při nelegálním vnik­nutí na území České republiky. V uplynulých dnech zde došlo k pokusům migrantů o násilné opuštění objektu a k demolování zařízení.

Některé sdělovací prostředky již přinesly rozhovor se zaměstnanci detenčního centra v Bělé. Z jimi poskytnutých informací vyplývá, že drtivá většina zdejších imigrantů sprostě nadává a násilím vy­hrožuje nejen zdravotníkům, ale i komukoli v uniformě, která u nich nebudí žádný respekt. Přede­vším se tak projevují méně vzdělaní Afghánci s vybájenou představou o tom, jak se o ně úřady v Německu postarají a jak se tam budou mít skvěle. Tito pak personálu v návalu vzteku vyhrožují: Jen počkejte, vy bílý svině, až nás tu bude víc, všechny vás podřízneme! Ovšem o tom, že se sku­pinky těchto cizinců volně pohybují po městečku, což v Bělé pod Bezdězem vzbudilo oprávněné obavy občanů o jejich bezpečnost, je v našich sdělovacích prostředcích jaksi ticho po pěšině.

Podle nedávného prohlášení náměstka ministra vnitra Jiřího Nováčka spočívá problém s volně se pohybujícími skupinkami nelegálních imigrantů v tom, že po skončení správního řízení a předání příslušných dokladů po odchodu z detenčního zařízení mají tito cizinci 5 až 7 dnů na opuštění České republiky. „Od tohoto okamžiku jim nemůžeme nic nařizovat, jen doporučovat. Navrhneme jim nějaká řešení, většina by se měla vrátit zpátky do Maďarska, odkud k nám přicestovali, ale jestli to budou akceptovat, je jen na nich. Můžeme je třeba dopravit na nádraží, pokud to neodmít­nou, ale zabránit jim pak, aby se odtud vydali třeba do města, už nelze,“ konstatoval Nováček. Mimo jiné zde na povrch vyplývá skutečnost, že ilegální imigranti propuštění z detenčního zařízení v Bělé pod Bezdězem nejsou Policií ČR eskortováni vlakem nebo autobusem do Maďarska, natož pak letadlem do Afriky, jak se nám snažili podsouvat někteří novináři.

Podle Milana Lomoze, starosty Bělé pod Bezdězem, by bylo třeba dopracovat plnění dohody s Ministerstvem vni­tra ČR o propouštění imigrantů. „Pomohlo by nám například, kdyby cizinecká policie vždy nahlá­sila, kolik lidí bylo právě propuštěno, aby naši policisté měli přehled. Také by­chom rádi pozvali kompetentní zástupce ministerstva a cizinecké policie na veřejnou debatu s občany, kde by lidem vysvětlili dopodrobna situaci, a pomohli tak vyvrátit některé jejich obavy. K tomu je třeba připome­nout, že za celou dobu jsme zatím nezaznamenali žádný delikt, který by propuštění obyvatelé tá­bora ve městě spáchali,“ prohlásil starosta Lomoz, radující se nad ujištěním pracovníků minister­stva vnitra, že uprchlíci neopouštějí zařízení zcela bez prostředků, tedy že ne­mají důvod k páchání trestné činnosti.

I když Policie ČR v detenčním centru Bělá pod Bezdězem po několika zdejších incidentech navý­šila své stavy, počet civilních zaměst­nanců se zde nezvyšuje, ba naopak se poslední dobou neu­stále snižoval. Podle z centra prosakujících zpráv tu bylo na začátku srpna pouhých patnáct ci­vil­ních zaměstnanců, tedy hluboký podstav. A tak Ministerstvo vnitra ČR prostřed­nictvím inzerátů hledá sociální pracovníky a další zájemce ochotné jít do Bělé s migranty pracovat. Pro poskyto­vání zdravot­ních služeb zadržovaným cizincům hledá též uchazeče o pracovní po­zici všeobecný praktický lé­kař.

Právě zdravotní rizika jsou jedním z důvodů, proč civilní zaměstnanci v Zařízení pro zajištění ci­zinců Bělá-Jezová podávali výpověď. O tom, že by se s běženci pracovalo v rukavicích nebo rouš­kách, nemůže být ani řeč. Civilní zaměstnanci jsou rádi, že mají očkování alespoň proti žloutence, mnozí však neměli ani to. Čeští vojáci na misi v Afghánistánu měli řadu různých očkování a když se pak vrátili domů, absolvovali všelijaká vyšetření a případně hned léčbu. A přitom do Bělé pod Bezdě­zem přicházejí imigranti ze stejné země či oblasti, ze které si přinášejí různé choroby, včetně těch infekčních. Podle neoficiálních informací nejde jenom o hepatitidu a dříve již předpokládanou nákazu virem HIV, ale též o tuberkulózu. V této souvislosti je třeba podotknout, že v ČR snížená pozor­nost věnovaná tuberkulóze je o to více alarmující, že se u nás v poslední době začala objevovat latentní tuberkulózní infekce u pacientů, jejichž imunita je oslabena kvůli léčbě ji­ného onemocnění. A jak říká doc. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., primářka Pneumologické kli­niky 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice v Praze: „Tato forma TBC nemá typické projevy, na rentgenu nic neukazuje a přitom pacienta přímo ohrožuje na životě.“

Ale vraťme se k základnímu problému. Je zřejmé, že v detenčních zařízeních pro imigranty se v případě civilních zaměstnanců nedostává lidí ochotných se o migranty starat. Proklamovanou solidaritu s migranty a svůj humanismus zde měla a má možnost namísto planých řečí v přímé praxi ukázat iniciativa Hatefree, která usiluje o „ži­vot bez násilí a nenávisti k imigrantům, o vzájemné soužití“. Velkou příležitost projevit svůj humanismus a skutečnou solidaritu s migranty zde dostaly i neziskovky bojující za práva uprchlíků, respektive konsorcium zastřešující 18 nevládních organizací pracujících s migranty, jak o tom v článku Neziskovky se spojily v boji za práva uprchlíků ze dne 4. srpna 2015 informoval zpravodajský portál iDnes.

Ti všichni mají plná ústa humanismu, ale zájem o konkrétní, faktickou péči o uprchlíky v našich detenčních centrech u nich nenacházíme.