Když císař Vespanius obhajoval před svým synem zdanění veřejných záchodků slovy „Peníze nesmrdí“, tak vlastně obhajoval zisk z placené služby, což je pro mne pochopitelné. Majitel veřejných záchodků je podnikatelem, provozuje placenou službu a z té je třeba odvádět daň. Druhá věc je, jak je tato daň vysoká a jaký měla vliv veřejné záchodky na čistotu a hygienu města Říma, protože starověký Řím nakonec zanikl. Snad k tomu nenapomohli ti, kteří šli svou potřebu vykonat jinam než na veřejný záchodek, protože momentálně neměli na poplatek zvýšený o daň.

České ministerstvo financí obhajuje povolení internetového sázení zase citátem „Občané stejně už přes internet sázejí v jiných zemích, a nám tak utíkají drahocenné daně.“ A to je důvod, proč chce ministerstvo internetové sázení povolit. Sázkové firmy jsou už připraveny a pečlivě nás masírují reklamou ze všech médií, včetně televize. Lobbisti sázkových firem už asi patřičně zapracovali a mají ve sněmovně dostatek hlasů pro změnu v zákoně, či snad je už sázení dokonce povoleno?

Proč ne, dospělý občan (tedy plnoletý) má právo zkusit svoje štěstí a vsadit si, vždyť loterie a sázení existují dost dlouho a pravděpodobně byly i před Kristem. Ale stále platilo a platí, že před sázením máme chránit mládež, a proto je u nás zakázáno sázet neplnoletým, pro vysvětlenou, mladším 18 let. V hernách, kasinech a v sázkových kancelářích je možno dodržení tohoto zákona kontrolovat, sice ne lehce, ale kontrola je možná. Postižen může být každý, kdo umožní mladistvému sázet, nehledě na to, že do kasina či herny by se mladistvý neměl ani dostat, a věřím tomu, že se nedostane. Tady mi mohou zastánci sázení odporovat, že mladistvý si pošle někoho staršího, aby si za něj vsadil, ale v tom okamžiku je ten starší, kdo toto umožnil, trestně postižitelný ze zákona.

Ptám se však, jak budou naši zákonodárci kontrolovat, že naše děti nesázejí doma přes internet. Zákon počítá s tím, že sázející se budou muset zaregistrovat v kamenné sázkové kanceláři, ale jak znám naši mládež, tak si najde někoho, komu už je 18 let a udělá to za něj. Potom mu jen zpřístupní login a heslo a náš mladík nebo dívka si už bude moci vsadit pěkně doma u počítače a vyzkoušet si štěstěnu. Hezky si nabije kredit přes mobil a penízky už potečou sázkovým kancelářím a částečně z daní i našemu státu. Rodiče budou přemýšlet, jak to, že jejich děťátko tak rychle spotřebuje kredit na telefon, a zase mu ho dobijí. To se bude několikrát za sebou opakovat, pak jim to přijde divné, ale to už bude pozdě. Gamblerství je návykové a náš mladý muž nebo dívka už bude ve víru sázení. Samozřejmě ne každý, mnozí přestanou. Je však velké procento těch, kteří ze spárů sázení už neuniknou. To, co potom následuje, je už známo. Někdy to končí i tragicky - rozvrácené rodiny, exekuce, sebevraždy.

Pro mne peníze z nekontrolovaného hazardu smrdí. Nevzpomínám si, že by některá z vládních stran měla internetové sázení v předvolebním programu, ale asi se mýlím. Určitě bychom to u lidovců někde našli, zvláště když ministr financí je lidovec Miroslav Kalousek. Svět je v krizi a každá koruna do státního rozpočtu je dobrá, ať ji získám, jak ji získám.

Co když se to ale nelíbí nám, občanům, rodičům, dědečkům a babičkám, učitelům, co s tím? Máme demokratickou společnost, alespoň v to doufám. Co kdybychom se proti tomuto postavili? Zkusme to. Třeba se nám podaří jeden hloupý zákon zrušit.

P.S.- Pokud víte ze svého okolí o případu, kdy gamblerství zničilo lidský život, rodinu, vaše známé či příbuzné, napište nám jejich příběh, ať máme čím argumentovat pánům politikům, až nás budou přesvědčovat o opaku. Příběhy tohoto lidského neštěstí prosím zasílejte na stop.sazeni@seznam.cz .