Tisíce demonstrantů netvoří „výmarskou hrozbu“

Akce skončila za očekáváním. Tak zní obecné hodnocení sobotních demonstrací ve velkých městech Evropy. Sobota měla ukázat, že hnutí Pegida (Vlastenečtí Evropané proti islamizaci Západu) není jen fenomén jedné země či společenského okraje. Měla doložit, že s vládní politikou různých států EU nesouhlasí čím dál víc lidí. Že obavy ze sílícího přistěhovalectví i vlivu islámu sdílí též sílící počet Evropanů. A že dosud mlčící většina výrazně promluví.

Nepromluvila. Tisíce demonstrantů nejsou mlčící většinou. Promluvili jen ti, kteří mluví už rok a opakují totéž. A jestliže jejich očekávání spočívalo v síle účasti, utrpělo nevyhnutelné zklamání. To platí pro Německo, Česko i další státy, v nichž se demonstrace konaly. I jejich mlčící většiny doložily, že přes veškerou kritiku vlád i EU spoléhají spíše na změnu vládní politiky než na věrozvěsty politického radikalismu.

Ty akce ani atmosféru, kterou jitří, nelze bagatelizovat. Na konto té atmosféry připadá i sobotní žhářský útok na sociální centrum Klinika na pražském Žižkově. Jakkoliv policie nemůže souvislost s demonstracemi potvrdit ani vyvrátit, kdo není úplný ignorant, útok na středisko pomoci běžencům musí chápat jako součást militantního ovzduší. A co se týče policie samé, ta by se měla zabývat podezřením vůči svým vlastním příslušníkům, kteří se údajně zdráhali pomoci novináři ohroženému zradikalizovanými nacionalisty.

Ale zásadnější je něco jiného. Na první pohled by se mohlo zdát, že zjitřená atmosféra míří k výmarským poměrům. To je frekventovaný výraz poslední doby. Pochází ze závěru výmarské republiky v Německu, kdy selhávaly státní struktury i politické elity a o moc zápasily bojůvky nacistů s bojůvkami komunistů. O výmarské atmosféře se mluví i v USA v souvislosti s Donaldem Trumpem, jeho vulgárním, pivnicovým a demagogickým stylem v politice. Výmarskou atmosféru připomíná též sobotní žhářský útok na pražské centrum Klinika i zápasy bojůvek xenofobů s bojůvkami „vítačů“ na Malé Straně.

Ale má to háček. Aby se dalo skutečně hovořit o výmarské hrozbě, musely by selhat dosavadní vládní struktury i politické elity a musely by rezignovat střední vrstvy. A to zatím – při veškeré kritice vlád a skuhrání na politiku – neplatí.

Jistě, selhává leccos. Senátor Veleba mluví na jedné tribuně se zástupcem rakouské FPÖ, strany, kvůli jejíž účasti ve vládě premiér Zeman zavedl vůči Vídni diplomatické sankce. Teď už prezidentu Zemanovi ani zemanovci Velebovi nevadí? Ale to je jen takový šťouchanec. Zásadnější je, že u nás, v Německu ani jinde přes pěkné počasí nevyšlo do ulic tolik lidí, aby se dalo říci, že radikálové pohlcují i mlčící většinu a smráká se nad námi skutečná výmarská hrozba.

LN, 8.2.2016