SPOLEČNOST: Paroubek coby český Nixon?
Citace z českých medií: Šéf ČSSD Jiří Paroubek šokoval ve čtvrtek výrokem s rasistickým podtextem. Při návštěvě kutnohorského úřadu práce totiž prohlásil, že "není vhodné zaměstnávat lidi z jiných kultur, už tu pak zůstanou".…
To mi něco připomnělo. Jak se tak v Americe odtajňují po určité době vládní dokumenty, dozvěděli jsme se nedávno zajímavý názor bývalého presidenta Nixona. V roce 1973 Nixon v Bílem domě okomentoval rozhodnutí Nejvyššího soudu, ono slavné Roe vs. Wade, které povolilo potraty, svému poradci Chuck Colsonovi. Nixon vyjádřil obavy, že tato dekriminalizace potratů povede k promiskuitě. (On, jako republikán, byl silně proti.) Ale vzápětí k tomu dodal, že to je v určitých případech je to opodstatněné: "To když to je mezi černými a bílými." Jinými slovy: "Žít holt s nima musíme, ale není vhodné aby nám prznili rasu."
A tak nějak mi zní slova pana předsedy ČSSD:
"Pustit je sem musíme, ale není vhodné jim dávat práci, usadí se tady a ještě by nám prznili naši kulturu."
A co je smutné, kolik lidí si s ním bude v Česku notovat. A budou se ohánět například problémy, které mají Němci s Turky atd. Ale to je účelová generalizace.
Pozor - je něco jiného přijmout do země v krátkém časovém horizontu značné množsví lidí, kteří vyznávají agresivní ideologii, která je otevřeně a nebo latentně namířená proti zemi, která je přijímá. Tito lidé se dříve či později zorganizují kolem této ideologie, vytvoří etnickou enklávu a začnou dělat problémy. (Agresivní ideologie by sama o sobě měla být důvod k nepřijmutí do země.)
A něco jiného potom je přijímat do země slušné a pracovité lidi jiných ras a národností, kteří se asimilují a jejich děti budou Češi jiných barev a trochu jiného kulturního zázemí. A je velice důležité dbát na to, aby množtsví přijatých imigrantů, za určité období, nepřevýšilo kritické množství, které bude potlačovat asimilaci.
Ale v celkovém pohledu, ať už si o tom myslíte cokoliv, pro vyspělé země je pomíchání ras nevyhnutelnou budoucností. Podívejte se na Ameriku, Kanadu, Anglii atd.
Pravda, někde budou problémy s extrémistickými skupinami, ale to nemá s mícháním ras nic společného. Naopak, tyto skupiny bývají obvykle silně rasistické a míšení s jinými rasami a i národnostmi je jim silně proti srsti.
Země a státy, které se budou snažit udržet rasovou čistotu, na to v budoucnu začnou doplácet. Svět bude různobarevný a tolerantní a tyto "rasově homogení" státy začnou být nekompatibilní a tak trochu jim ujede vlak. Něco jako vztah pokrokového města k buranskému venkovu.
Když jsem byl v 1967 jako student na prázninové brigádě v Anglii - když se tenkrát komunistická klec na krátkou dobu otevřela - a potom ještě jednou v roce 1969 (potom klec zase zaklapla), tak mne při projíždění Londýnem nejvíc fascinovala ta různorodost a různobarevnost lidí. Celý svět na jednom místě. Byl jsem jako u vytržení. Instinktivně jsem to chápal jako správné uspořádání světa. Tak to má být. Aby všichni mohli kamkoliv.
A ne jako ta klec, ze které jsem měl právě vycházku a kde byli všichni bílí. Klec, do které moc lidí ze světa nejezdilo a ven se dostat byl pořád zázrak.
Později jsem z té klece nakonec emigroval a dneska už téměř 30 let žiju v takovém mnohobarevném světě - v Kanadě. A pro ty, kteří si představují Kanadu jako zemi plnou bílých trapperů a bílých červenokabátníků jízdní policie, mám takovou menší korekci. Vypůjčil jsem si na ilustraci školní fotku jednoho kamaráda z Facebooku, z roku 1987, kde je takové typické složení dnešní kanadské populace:
To byly děti v roce 1987. Tatáž generace dneska vypadá asi takto:
Tohle je typická skupina mladých dneska. Poměry ras můžou být různé, to nikdo neřeší. Ale můžu říct, že u mladé generace kanadské mládeže, která tady vyrostla, jsem se nesetkal s nikým, kdo by měl přátele jenom svojí rasy. To nikoho ani nenapadá. To se přirozeně děje jenom u nových přistěhovalců - říká se jim FOB (fresh of the boat - čerstvě vylodění), ti tíhnou ke svým z osamělosti a neznalosti poměrů. Ale i to je většinou dočasné.
Názory na takovéto sociální otázky se ve vyspělých zemích, zaplaťpánbůh, vyvíjejí. Podívejte se na Ameriku za Nixona a nyní. Moderní stát dneska musí mít otevřenou, ale promyšlenou imigrační strategii. Zavírání dveří povede jen k ustrnutí a izolaci.
No a abych se vrátil ke zprávě, která toto mé zamyšlení inspirovala - když se tak nad tím vším zamyslíte, nepřipadá vám, že nám pan předseda ČSSD Paroubek ustrnul někde na úrovni toho Nixona z roku 1973?
Nebylo by zapotřebí mít trochu modernější a světaznalejší politické představitele?
