20.4.2021 | Svátek má Marcela


SPOLEČNOST: Paraziti

30.6.2006

Nechtějí nic dělat. Vedou život cizopasníků. Žijí programově ze dne na den. Nemají žádné skutečné cíle. Stačí jim něco ukrást, kradené prodat, za peníze koupit alkohol, cíga, perník, trávu, extázi. Špína a nepořádek jim nevadí. Rádi vyhledávají fyzické nebezpečí a vandalské příležitosti, vždycky jenom v tlupě. Zajištění policií je legitimace pro "hrdinství". Městské zastrčené putyky a bufáče jsou dobrá místa pro slejzání se a dohadování akcí, které hraničí se zákonem nebo jej zkrátka porušují. Nic si nepamatují, o ničem nikdy neslyšeli, nic nevědí a na své cestě si ničeho důležitého nikdy nevšimnou. Nesportují. Nejvýš "fandí" zvráceným vandalským a vagabundním způsobem.

Ohleduplnost je podle nich nesmysl. Ne, že by ji odsuzovali - prostě o ní nevědí, tak ji nepoužívají. Neumějí se vyjadřovat. Místo vyprávění si počínají jako neandrtálci: gestikulují, mimikou a zvukomalbou informují své okolí, že se jim něco stalo. Vlastní názory nikdy neprezentují, jen kopírují a překrucují slogany a fráze z reklam. Se sluchátky v uších předstírají na veřejnosti, že mají svůj vnitřní bohatý život založený na hudbě a textech. Rytmy šoubyznysu a klikaté šmouhy na čerstvě omítnuté budově tvoří strop jejich estetického vnímání. Své ošacení, obutí, účesy, ozdoby kombinují podle okamžitého vkusu smečky, do které chtějí patřit. Ve skrytu duše by rádi něčím vynikali, ale nemají čím. Rychle získané velké peníze, bez ohledu na to jak získané, jsou jejich vysněným ideálem. Málokterému se to zdaří, tak ti neúspěšní a hloupější odcizí auta a bez dokladů, v nepřiměřených rychlostech zabijí sebe, spolujezdkyni a náhodného nešťastníka v protisměru. Ti méně hloupí chodí hajlovat do hospod, přecházejí na červenou a vidí sami sebe jako revoluční gardisty. Jdou tam, kde je jich hodně, pak se cítí silní a neohrožení. Obdivují násilí z pozice čumilů.

Bolest jiných je jim k smíchu, vlastní bolest jim připadá jako nesnesitelná a urážející. Neumějí se bít, jen kopat do oběti, která leží na zemi. Ožírají se a fetujou nikoliv pro chvilkové potěchy, ale protože potřebují výmluvy. Neumějí se radovat a smát. Teatrálně se v hloučku chechtají a hihňají, přitom se rozhlížejí po okolí, zda si jich někdo povšimne. Nerozumějí chování a potřebám malých dětí a jsou pro ně skutečným nebezpečím. Nerozumějí základním pojmům a vztahům ze zdravovědy a hygieny, není na ně v kritických situacích spolehnutí, při nějakém neštěstí panikaří a rádi šíří a zveličují poplašné zprávy.

Jejich životospráva je chybná, silní kuřáci, pijani, čichači a perníkáři si postupně ničí plíce, cévy, játra, ledviny a mozek. Zkracují si tím průměrný věk dožití. Souběžně s tím degradují jejich varlata a vaječníky, což v dlouhodobém výhledu znamená, že počet jejich zdravých potomků bude stále nižší.
Paraziti nakonec vymřou.








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.