Tak Kvitová už si ani neškrtne, je to papaláška! Vymazat ji ze seznamů sportovců, které lze někam pozvat! Ať kouká vrátit vyznamenání! Sponzoři, distancujte se od ní, je to papaláška!
Je to trochu legrační, jak nepapaláši hartusí na papaláše, ať už si pod tím nejasným pojmem představíme cokoli. Hon na papaláše trochu připomíná hon na hříšníky z kampaně MeToo. Herci, kteří by mohli skvěle hrát, nemohou, protože před dvaceti lety sáhli nějaké ženě na pozadí.
Fotbalová kauza pozvaných VIP na tribuně jednoho stadionu vnáší do všeobecné atmosféry trochu toho vzrušení. Konečně se lze naštvat na někoho jiného než na manželku a děti! Dává potenciál k rebelování těch lidí, kteří se s radostí chytí jakékoli záminky, která by jejich instinktivní touhu po rebelii „legalizovala“. Takhle nějak začal jeden poválečný hon na Němce v Ústí nad Labem: na četnické stanici něco bouchlo a kdo chtěl, okamžitě věděl, že za to můžou Němci - hurá na ně! Tudíž můžeme očekávat protipapalášské demonstrace s motivem „Když oni můžou, tak my chceme moci taky. Nechceme už dodržovat nezbytná pravidla, protože je pár známých lidí taky nedodrželo.“ Demonstrace lidí, kteří, kdyby JE někdo pozval na fotbalovou tribunu, tak by URČITĚ odmítli, že?
Snímek „papalášů“ na tribuně ukazuje hlavu na hlavě. Jako fotograf vím, jak dokáže teleobjektiv zahustit lidi tak, aby se zdáli být těsně u sebe, i když realita je jiná. Ale pravda je i ta, že to klub přeťápnul. Neměl nikoho zvát a když už, tak těch VIP měla být stěží třetina, nebo měli být rozsazeni na větším prostoru, klidně na tribuně „pro obyčejný plebs“. Lidé VIP to taky úplně nedomysleli - pozvání se přece dá i odmítnout. Nevíme (tedy já nevím), jestli si VIPové kupovali VIP vstupenky a tím finančně trochu podpořili svůj milovaný klub. TAKOVÉ pozvání se odmítá hůř (“Tak Kvitová nám nechtěla přispět, i když jsme ji zvali, a to má peněz dost“). Ale obě strany - zvoucí i pozvaní (s rouškami a negativním testem) - to zkrátka nedomyslely. Teď se totiž můžou stát dvě věci: Někdo z pozvaných přece jen nebyl bez virů a nakazil pár lidí kolem sebe. Nebo se tam nikdo nenakazil, a v tom případě se spustí rámus: nikdo se nenakazil, povolte návštěvy na fotbale!
Takže tak trochu průšvih. Iks lidí sedělo hodinu a půl pohromadě, tak jako spolu běžně sedávají cestující v dálkových autobusech a vlacích, tak jako spolu sedávají věřící na mších. Ale tady kvůli zábavě (leda že by se fanouškovství prohlásilo za náboženskou víru). Nemělo se to stát a máslo na hlavě mají obě strany. Ale aby kvůli tomu začaly padat hlavy a vyšlo se do ulic?
Z toho, co jsem napsal, se vymyká jeden epidemiolog, neb jednal nekonzistentně. Kdo chce vést, musí být konzistentní. Mezi těmi vedenými je totiž velmi významné procento intelektuálně slabších, kteří nerozpoznají užitečnost vydaných doporučení pro ně samotné a považují je jen za příkazy, které se musí plnit jedině proto, že byly vydány. Navíc řada lidí intelektově zdatných, ale morálně slabých, si uvědomuje rozumnost nařízení, ale myslí si: „Když mně se nechce!“ Pak stačí jedno selhání vedoucího a ti morálně slabší podlehnou: „On to nedodržel, tak já taky nebudu.“ Tak proto. Proto na té tribuně seděl jeden člověk, který tam rozhodně sedět neměl. Lidsky jeho argumentaci chápu: pracoval výjimečně intenzivně, chtěl se proto i výjimečně pobavit. Chápu a nezazlívám, na té tribuně se výjimečně bavilo i dost lidí, za kterými asi tolik výjimečné práce nezůstává - to jsou ti praví papaláši. Ale přesto: neměl tam sedět. Ne s ohledem na náladu v naší společnosti. Škoda ho je / Škoda ho není. (škrtněte, co vám nevyhovuje)
Převzato z autorovy Palety názorů a ptákovin