K poraženým o letošním volebním podzimu patří i sociologové zpracovávající krajské předvolební průzkumy. Budiž jim přiznáno ke cti, že to přiznávají. "S rozdílem mezi průzkumy a výsledky spokojen nejsem," říká například Jan Herzmann, šéf agentury PPM Factum, která zpracovávala podklady pro Český rozhlas. Soustavně například nadhodnocovala procenta pro ODS a Stranu práv občanů – zemanovce a podceňovala Komunistickou stranu Čech a Moravy. Podle vyjádření Jana Herzmanna pro sever iDnes prý bude příště více zohledňovat "faktor naštvanosti".

Přiznám se ale, že netuším, jak sociologové takového zohlednění docílí. Možná by pro příště bylo lépe, kdyby nemíchali komplikovaný guláš jak z analýz voleb minulých, tak z předtuch a dojmů, a místo toho zveřejňovali čistě rozložení stranických preferencí mezi lidmi ochotnými přijít k volbám. Agentury by byly z obliga: přinesly by jen momentku z nálad veřejnosti a nemusely by se dodatečně omlouvat a vymlouvat. Předešly by také podezřením, že samy či na zakázku chtějí manipulovat veřejným míněním.

Mějme na paměti, že žijeme v tržním prostředí a agentury jsou soukromými subjekty podléhajícími zákonům nabídky a poptávky. K poctivé hře jsou motivovány vlastní pověstí. Bylo by velmi riskantní, kdyby se samy rozhodly švindlovat. Přesto bych se přimlouval za systém pojistek. Společnosti mapující veřejné mínění by například mohly být certifikovány, aby se rozlišily ty spolehlivé a prestižní od pochybných příštipkářů pletoucích si třeba zodpovědné zpovídání přesně namixovaných občanů s anonymními internetovými anketami. Voliči by též měli mít jednoduchý přístup ke zdrojovým datům. A metodika průzkumů by měla mít jisté jednotící prvky. Pak bychom aspoň nemuseli být překvapeni, že různé průzkumy chrlí čísla ve stylu "každý pes, jiná ves".

Mým domovským oborem není sociologie, nýbrž politologie, a proto detaily z práce sociologů můžu vidět zkresleně, to připouštím. Některé věci však musí bít do očí i naprostého laika.

Když se vrátíme k povolebním slovům Jana Herzmanna, zaznamenejme příslib, že si po krajském klání vezme jeho agentura do prezidentských voleb jisté ponaučení. Jak asi bude vypadat, jsme zjistili hned v minulém týdnu. To přinesly agentury dva čerstvé prezidentské průzkumy.

Podle společnosti PPM Factum by Jan Fischer získal 30 %. Druhým postupujícím by byl Miloš Zeman se ziskem 22 % hlasů. Třetí místo bylo připsáno Tomio Okamurovi se ziskem 8 %. Jenže ouha! Pan Okamura kandidaturu tou dobou ještě neohlásil. Řeknete možná: Dobře to agentura odhadla. Leč v portfoliu "jejích" kandidátů najdeme též nikam nekandidujícího pražského zastupitele Zdeňka Tůmu a nedávno ještě obsahovalo i primátora hlavního města Bohuslava Svobodu. Nakolik je takové šetření spolehlivé? Kdyby se volby konaly zítra, myslím, že by se pan Herzmann výsledkům opět velmi podivoval.

Pro pořádek doplňme, že konkurenční agentura STEM, která u kandidátů uvádí i stranickou příslušnost, s níž koneckonců voliči u uren budou rovněž konfrontováni, ve stejným den uvedla, že Janu Fischerovi by svůj hlas dalo 47 procent voličů, Miloši Zemanovi 30 procent a třetí místo by s 26 procenty připadlo sociálnímu demokratovi Jiřímu Dienstbierovi.

Sociologům jejich práci rozhodně nezávidím. Na jedné straně musí být zajímavé mapovat tak členitou a neklidnou společnost, jako je ta naše. Na straně druhé ale určitě není žádný med zachytit věrně všechny trendy, názory, sympatie a antipatie. Možná kdyby výzkumníci ubrali ze svého individuálního vkladu a produkovali data sušší, hrubší, prostě přísněji se držící reality, vyhnuli by se námitkám a kritikám.

Ještě důležitější je ale poučení pro nás, konzumenty dat a čísel, jež na nás různé agentury sypou. Chápejme je jako náměty k přemýšlení či podklady pro diskusi, rozhodně z nich ale nečiňme hůl, o níž se budeme výhradně opírat, natožpak abychom je brali za bernou minci. Vyhneme se tak alespoň rozčarování, jaké zavládlo po krajském volebním rozstřelu a jež sociology motivuje nutí pracovat s oním těžko uchopitelným "faktorem naštvanosti". ¨